Praha 40 % nad průměrem Evropské unie

Hl.m. Praha generuje něco mezi 30 až 40 miliardami korun zahraničního inkasa z cestovního ruchu ročně, což je odhadovaný obrat. Ve svém sedmém vydání loňský Všudybyl informoval, že se Praha stává rájem nízkonákladových leteckých dopravců. Ti ve svých zemích investují astronomické finanční prostředky do reklamy ne proto, aby vyváželi Pražany do světa, ale aby vydělávali na tom, že vozí obrovská množství zahraničních hostů do Prahy. Jak konstatoval ředitel hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre JUDr. Jan Filip v devátém vydání Všudybylu loňského roku (str. 7): „Svět se vrací do normálu.“ O oficiálním stánku hl.m. Prahy, propagujícím Prahu coby turistickou destinaci, jsem psal již několikrát. Zaslouží si to. Tato expozice je zřejmě v rámci prestižních mezinárodních veletrhů cestovního ruchu roku 2003 nejúspěšnější na světě. O tom, že byl stánek hl.m. Prahy vyhodnocen jako nejlepší na WTM Londýn 2003, informovalo již desáté vydání loňského Všudybylu (str. 10). Těžko uvěřitelné dimenze toho úspěchu si však zřejmě naplno uvědomí pouze ten, kdo kdy londýnský World Travel Market navštívil a okusil jeho atmosféru globálního, obrovského vzájemného soupeření a předhánění se v nápaditosti expozic. Radního hl.m. Prahy zodpovědného za cestovní ruch RNDr. Igora Němce jsem při této příležitosti, po právě skončené tiskové konferenci 24. listopadu 2003, na níž spolu s ředitelem Pražské informační služby Ing. Václavem Novotným o tomto úspěchu informovali novináře, požádal o rozhovor.
Nejdříve k těm miliardám. Těch třicet až čtyřicet miliard korun je hodně. Praha má však ve svém rozpočtu z toho pramálo. Rozdíl mezi částkou v rozpočtu na cestovní ruch a vygenerovanými miliardami je bizarní. Ceny z WTM si velmi vážíme, protože z řady loňských ocenění této výstavní expozice hl.m. Prahy je bezesporu nejprestižnější. Náš stánek už ani lépe oceněn být nemůže. V lednu Praha obdržela první cenu na veletrhu Slovakiatour v Bratislavě za nejlepší zahraniční expozici. V březnu na francouzském veletrhu Mahana v Lyonu za nejlepší prezentaci tzv. „Zlatý Guignole“ a listopadu v Londýně na World Travel Market. Řekli jsme si, že když se cena dostane poprvé, je to zajímavost, když podruhé, tak také, a když je to potřetí, pak je to událost, která si zaslouží tiskovou konferenci. Ceny jsou však čtyři, neboť druhou ze čtyř prvních cen za rok 2003 stánek hl.m. Prahy získal v únoru na Holiday World 2003.

Jaký byl loňský rok v Praze?
S potěšením můžeme konstatovat, že se Praha v počtu přenocování vrátila do normálu. Srovnáváme-li pololetí před povodněmi a pololetí letošní, dojdeme k podobným číslům.

Přesto, že cestovní ruch má velký podíl na zaměstnanosti, na vytváření podnikatelských příležitostí, na přílivu zahraničního inkasa do České republiky, je stále na okraji zájmu politiků a politických stran. Žádná strana ani vláda jej neuchopila jako šanci jak pomoci vyvést Česko z prohlubujícího se zadlužování státu. Jak v daleko větší míře získávat do českého ekonomického prostoru peníze ze zahraničí na plnění předvolebních slibů. Je škoda, že jsou tak všeobecně malá očekávání od cestovního ruchu. Jedinou reálnou šanci, že se s tím kdo začne zabývat, si proto spojuji s možností, že se v tom začnou angažovat našinci – cestovatelé vylepšující si tuzemské podpory o sociální dávky fasované v zahraničí v imigračních táborech Velké Británie, Kanady apod. Tedy, až tito moudří lidé, kteří ví, že život je k žití a ne k upodnikání se a upracování se, rozjedou kampaň: „Státe, dej nám víc! Máme málo, protože kašleš na cestovní ruch, který by na nás mohl krásně vydělávat, aniž bychom museli někam jezdit.“ Proč si žádný z politiků jako svůj program nestanovil daleko víc využívat ekonomických a sociálních přínosů cestovního ruchu ve prospěch všech občanů a blahobytu této země? Proč nejsou občany ani politiky deklarována větší očekávání od českého průmyslu cestovního ruchu?
Voliče diskuse na toto téma příliš nezajímá. Pokud to nejsou přímo podnikatelé nebo lidé zaměstnaní v oboru, incomingový i domácí cestovní ruch je spíš obtěžuje.Vnímají přeplněné uličky, či jiné překážky související s cestovním ruchem jako nežádoucí elementy komplikující již tak komplikovaný život ve velkoměstě. Přínosy cestovního ruchu příliš nevnímají a v každodenním shonu se jim nelze ani divit. A jestli něco děláme? Ano. Ale moc o tom nehovoříme. Ono ani není příliš kde, protože ani pro média to není příliš zajímavé, pokud se nejedná o nějaký skandál. Úspěchy se prostě nenosí. Nehodí se do pracně mediálně vytvářeného obrazu země. Zato výsledky máme mimořádné. Nejsou to jen ceny z prestižních mezinárodních veletrhů cestovního ruchu, o nichž jsme se zmiňovali. Z šetření britského odborného časopisu Travel Magazine vyplývá, že mezi evropskými metropolemi, do nichž Britové nejraději jezdí utrácet své peníze, Praha figuruje na třetím místě. V popularitě za Prahou jsou tedy taková města jako Benátky, Florencie, Řím, Vídeň, Amsterodam, Berlín aj. Před námi je pouze Barcelona a Paříž. Jedním z politicko-ekonomických problémů je, že si lidé velice málo uvědomují, co cestovní ruch pro Prahu znamená. Že i díky němu je Praha tak vysoko hodnocena v rámci Evropské unie, s indexem 1,4 v rámci měst Evropské unie. Že právě obrat z cestovního ruchu dělá z Prahy bohaté město – což je mimo jiné patrné ve srovnání s indexem nezaměstnanosti nebo výší průměrného platu ve srovnání s ostatními oblastmi a městy republiky. Praha už dávno není průmyslovým městem, ale městem služeb, městem, jehož příjmy ovlivňuje a bude ovlivňovat čím dál tím více i cestovní ruch.

www.praha-mesto.cz



www.pis.cz



www.worldtravelmart.co.uk