Plzeňský kraj se představil v Bratislavě
20. 12. 2010
Plzeňský kraj se 1. prosince 2010 ve spolupráci se zahraničním
zastoupením agentury CzechTourism představil v prostorách českého
velvyslanectví v Bratislavě. Atraktivitami kraje účastníky akce provedla
vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského
úřadu Plzeňského kraje Ing. Alena Svobodová, a jednou z dominantních pak
manažer služeb cestovního ruchu Plzeňského prazdroje „Tradice a
návštěvnictví“ Mgr. Tomáš Raboch. Prezentace vyvrcholila soutěží
o ceny a ochutnávkou gastronomických specialit a nápojů z Plzeňského
kraje. K příjemné atmosféře evergreeny Jaroslava Ježka přispělo kombo
Jazztrio.
Pravěké osídlení Plzeňského kraje
připomíná řada hradišť a pohřebišť. Mezi nejvýznamnější z pozdní
doby bronzové patří hradiště na Hradišťském vrchu u Konstantinových
Lázní, keltské osídlení dokládá i hradiště Sedlo u Sušice. Nad
Starým Plzencem se dochovalo mohutné opevnění přemyslovského správního
centra, kterému vévodí rotunda sv. Petra a Pavla z 2. poloviny
10. století. Malebně zvlněnou krajinu zdobí řada kostelíků. Na mnohých
najdeme románské stavební prvky, přestože byly většinou přestavěny
v období gotiky a baroka. Za zmínku stojí gotický kostel sv. Mikuláše
v Čečovicích, naprosto unikátní stavba vybudovaná z neomítnutých cihel
s cennými kamenickými detaily.
Krajině vévodí mnoho hradů
Románská Přimda je zároveň i nejstarším kamenným hradem a Rabí
největší hradní zříceninou na území Česka. Poutník se může projít
i po unikátním středověkém mostě mezi paláci na hradě Velhartice
v Pošumaví. Za prohlídku stojí na zámek přestavěný areál biskupského
hradu v Horšovském Týně se zachovalou kaplí z období rané gotiky.
Návštěvníky zaujmou i zpřístupněné zříceniny hradu Klenová, vodní
hrad Švihov nebo charakteristické siluety královských hradů Radyně a
Kašperk.
Renesanční stavitelství
připomínají mj. plzeňská radnice a zámek Kaceřov. Z období českého
baroka pochází řada sakrálních staveb, dvorů a panských sídel. V tomto
slohu vznikaly i monumentální chrámy klášterů. Zcela specifický je
projev tzv. gotického baroka stavitele J. B. A. Santiniho. Nejznámější
z jeho prací je přestavba románského chrámu vévodícího kladrubskému
klášteru. Veřejnosti jsou přístupné i další unikáty, jako
proboštství v Mariánské Týnici či klášter v Plasích na
5100 dubových pilotů, s hrobkou Klemense Wenzel von Metternicha.
Nejnavštěvovanější památkou
v okolí Plzně je lovecký zámek Kozel nedaleko Šťáhlav. Za návštěvu
určitě stojí barokní zámek v Manětíně stavitele Haffeneckera
s galerií soch či „květinový zámek“ v Nebílovech s expozicemi
zaměřenými na květinové motivy ve výtvarném umění, Chodský hrad
v Domažlicích, Starý zámek v Chudenicích, zámek Spálené Poříčí,
zámek Blovice, galerie na zámku Klenová a věž s jedním křídlem
gotického hradu, přestavěného na zámek, v Boru u Tachova. V poslední
době byly zpřístupněny zámky ve Zbiroze, Mirošově a v Poběžovicích,
postupně je rekonstruován a částečně otevřen i zámek v Rochlově. Do
zámku v Bezdružicích byla instalována celoroční expozice českých
soudobých sklářů, do kaple vytvořil architekt Rybák unikátní skleněný
betlém.
Četné židovské památky
zahrnují starobylé hřbitovy, muzea, částečně zachovalá ghetta a
synagogy. Nejznámější je Velká synagoga v Plzni z r. 1893, druhá
největší v Evropě a třetí na světě. Synagoga v Radnicích byla
působištěm zakladatele reformního judaismu v Americe rabína Issaka Mayera
Wise-Weise. Mezi další významné památky se řadí barokní synagoga
s muzeem v židovské čtvrti a židovské hřbitovy v Kasejovicích a
v Rabštejně nad Střelou, kupecký židovský dům ve Spáleném Poříčí a
Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic.
Příroda Plzeňského kraje
je neobyčejně pestrá. Od horských oblastí Šumavy a Českého lesa na
západní hranici s Bavorskem přes vrchovinu šumavského podhůří až ke
zvlněnému vnitrozemí, všude najdete kulturní krajinu s malebnými
městečky a vesnicemi, hojností lesů a vodních ploch. Pro kraj jsou typická
hluboko zaříznutá údolí řek. Na Šumavě Úhlavy, ve vnitrozemí kaňony
Střely u Rabštejna a Berounky pod Plzní. Do kraje částečně zasahují
i chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a Slavkovský les. Ze všech
krajů má Plzeňský nejvíc přírodních parků – 23 a
177 maloplošných zvláště chráněných území. Nejrozsáhlejší
přírodní rezervací je víc než třísethektarový kaňon Střely. V okolí
menších říček a potoků najdete mnohá romantická zákoutí, např.
u Kosího a Úterského potoka nebo v okolí hradu Gutštejn v údolí
Hadovky.
Vyhlášení Národního parku Šumava
a jeho začlenění mezi biosférické rezervace UNESCO jsou dokladem
zlepšujícího se životního prostředí. Na Šumavě žije vydra říční,
rys ostrovid nebo tetřev hlušec. V Chráněné krajinné oblasti Český les
i bobr evropský. Některé rybniční soustavy jsou vyhlášeny jako rezervace
pro ochranu ptactva. Do rybníků a potoků se vracejí raci. Lesy, které se
rozkládají téměř na 40 % plochy kraje. Nejrozsáhlejší lesní komplexy
jsou v Brdech a v oblasti Radče, severně od Plzně na Manětínsku a
v okolí Konstantinových Lázní. Pro Klatovsko jsou typické smíšené lesy
na Ždánovské a Chudenické vrchovině. U Chudenic najdete Americkou zahradu,
kde řadě pěstovaných dřevin vévodí douglaska tisolistá. Chráněné jsou
i některé osaměle rostoucí listnaté stromy a skupiny stromů. Až pocit
malosti se Vás zmocní, když projdete některou z alejí mohutných
listnáčů, např. Kilometrovku v Plzni, alej vedoucí do bývalé vesnice
Ferdinandovo údolí u Železné Rudy či alej z Tachova do Světců.
Původní pralesovité porosty se uchovaly na chráněných územích
Čerchovské hvozdy, Tišina a Bučina u Žďáru v Českém lese, na
Chejlavě a v Chynínských bucích na jižním Plzeňsku.
Nejvýraznější národopisnou oblastí
je Chodsko, které ve středověku tvořilo rozsáhlé území, rozkládající
se od Domažlic přes Bor a Tachov po Planou. Jeho centrem jsou Domažlice.
Temperamentní obyvatelé si rádi oblékají kroje, mluví zpěvným dialektem
a zpívají chodské písničky. Upoutá vás keramika, architektura
venkovských stavení i tradiční gastronomie.
Šest set let stará tradice sklářství
se rozvíjela na území Šumavy, Brd a Českého lesa. První písemné zmínky
pocházejí z poloviny 14. století, kdy na Šumavu přišli skláři
z Bavorska. V současnosti sklářská tradice opět ožívá a navazují na
ni nové firmy. Pokud máte zájem dozvědět se o krásách šumavského skla
více, navštivte stálou expozici Muzea Šumavy v Železné Rudě nebo
Kašperských Horách.
Řada osobností české kultury
se v Plzeňském kraji narodila nebo žila. Působil tu hudební skladatel
Bedřich Smetana, malíři Václav Brožík a Mikoláš Aleš, spisovatel Karel
Klostermann, loutkář Josef Skupa, přímo v Plzni se narodili malíř a
ilustrátor Jiří Trnka, spisovatel a herec Miroslav Horníček, cestovatel
Miroslav Zikmund a jiní. Nejen v Plzni, ale i v ostatních větších
městech Plzeňského kraje je čilý divadelní ruch. Plzeňské Divadlo J. K.
Tyla a Divadlo Alfa, zaměřené na tvorbu pro děti, přesahují hranice kraje.
S divadlem souvisí i několik festivalů – například Skupova Plzeň a
mezinárodní festival Divadlo, který se koná každoročně v září. Velké
pozornosti se těší i plzeňský festival české filmové tvorby Finále,
pořádaný každoročně na přelomu března a dubna.
Plzeňské Smetanovské dny
jsou festivalem s bohatým koncertním, divadelním a výstavním programem.
V nedaleké Dolní Lukavici, Přešticích a na zámku v Nebílovech jsou
pořádány Haydnovy hudební slavnosti. Neobyčejnou popularitu má srpnový
festival hudby a divadla s názvem Jazz, Struny a Divadlo na ulici, který se
každoročně koná na pěších zónách, v parcích a
v ulicích Plzně.
Folklorní festivaly
patří rovněž k vyhledávaným událostem. Mezinárodní folklorní festival
v Plzni v červnu, Národopisná slavnost na Výhledech v červenci, Chodské
slavnosti v srpnu, přehlídka dechových hudeb v Klatovech v březnu nebo
Mezinárodní folklorní festival Klatovy v červenci. Na mnoha místech se
konají pravidelné jarmarky s prodejem tradičních výrobků a ukázkami
středověkých řemesel. Můžete tam ochutnat právě upečené koláče,
trdla a lokše, vidět kováře či řezbáře, zkusit to na hrnčířském
kruhu, trefit se lukem do středověkých terčů a zakoupit spoustu dárků
včetně replik leptaného skla hradních pánů. Závěr zimy patří
masopustním veselicím, jejichž tradice se udržela zejména na Chodsku a
Klatovsku. Začátkem května probíhají na mnoha místech v kraji Slavnosti
svobody – oslavy osvobození americkou armádou s jízdou historických
vojenských vozidel. Na přelomu května a června se koná populární Den
pozemního vojska „Bahna“. Šermířské skupiny z celé republiky se
každoročně sjíždějí k dobývání hradu Rabí. V letních měsících
je zde možno navíc zhlédnout vystoupení sokolníků s dravými ptáky.
I na jiných hradech, zámcích a v klášterech se konají denní, večerní
i noční akce pro děti i dospělé. Se šermíři, kejklíři,
jarmarečníky a hraním je spojen i červnový Historický víkend
v Plzni.
Čerpáno z turistického portálu Plzeňského kraje.
