Péče o zdraví národa potřebuje přehodnocení
05. 06. 2004
Ředitele Státních léčebných lázní Karlova Studánka, s.p.
MUDr. Jana Vrabce jsem se zeptal, proč se rozhodl být věrný Karlově
Studánce.
Do Karlovy Studánky jsem přišel po atestaci před sedmadvaceti lety, protože
jsem chtěl dělat interní medicínu. Začal jsem pronikat do tajů a
jedinečností zdejší přírody a dalšího medicínského oboru spojeného
s rehabilitací, fyziatrií a léčbou přírodními léčivými zdroji, což
řeší balneologie. V rámci dalšího atestačního studia a při pobytu
v Karlově Studánce jsem přišel na chuť lázeňství, protože jsem poznal,
že balneologie je i o úctě k přírodě, a že pokud tomu rozumíme,
můžeme pomáhat nemocným tím, že tyto přírodní léčivé zdroje
využíváme k účinné léčbě.
Čím je Karlova Studánka jedinečná?
Kromě krásné přírody též léčivým klimatem. Jsou to nejvýše
položené lázně v České republice. Je zde patrně nejvyšší čistota
vzduchu, za což vděčíme širokým lesním komplexům, které nás
obklopují. Les dává nejen kyslík, ale také záporné ionty. Příznivé
klimatologické faktory napomáhají tomu, že se zde lidskému organismu dobře
daří. Stimulují imunitní systém a krvetvorbu. Imunitní systém se ocitá
v prostředí, kde není pod palbou těžkých alergenů, jimž jsou lidé
zpravidla vystaveni v pracovním či domácím prostředí. Hosté, kteří tu
jsou dostatečně dlouho, tak mohou zregenerovat své zdravotní síly a
rezervy. Do úspěšného lázeňství patří podmínka, že léčebný
lázeňský pobyt musí být tak dlouhý, aby se imunitní systém mohl
přeorientovat a posílit.
Vedle léčivého klimatu využíváte i další přírodní
léčivé zdroje.
Ano, zdejší minerální vody používáme zejména k uhličitým koupelím,
ale i k inhalacím a pitné léčbě. Využíváme též i přírodní oxid
uhličitý, který v plynné podobě doprovází minerální vodu čerpanou ze
117 m hlubokého vrtu S7 na zdroji Vladimír. K léčení používáme
i přírodní rašelinu. Geograficky a geologicky je naše lázeňské místo
zajímavé tím, že tvoří úpatí, kde se stýkají mladší druhohorní a
třetihorní geologické struktury, vrbenské desky, z alpskokarpatské oblasti
Evropy se starším prvohorním hřebenem Hrubého Jeseníku, jeho dezenskou
klenbou, formující se na přelomu starohor a prvohor. Z mladších vrstev,
vrbenských desek, které se tlačí proti prvohorním jesenickým klenbám, sem
přichází a protlačuje se na povrch „postsopečný“ oxid uhličitý.
Geografická oblast okolo Bruntálu, Ondrášova, to jsou mladší geologické
lokality, kde dohasíná sopečná činnost. Na začátku čtvrtohor (před
více než jedním a půl milionem let) došlo k tomu, že se dezenská klenba,
tvořící hlavní hřeben Hrubého Jeseníku (od Skřítku, Ztracených skal
přes Jelení hřbet, Velký máj, Vysokou holi, Petrovy kameny, Praděd až
k Orlíku), propadla v místě dnešní obce Bělá, kde se rozdělila na kru
Pradědu a kru Orlíku. Skrze tuto propadlinu – Bělský zlom – prosakuje
srážková voda do hlubších podzemních vrstev, a to až do míst, kde se
setkává s oxidem uhličitým, který uniká z dohasínající sopečné
činnosti. Velká zemětřesení zaznamenaná ve zdejších kronikách
(s posunem skal, poškozením obydlí) jsou datována dnem 12.8.1682 a dále
rokem 1786, kdy se již pod pravidelným lékařským dohledem začíná
z popudu nejmladšího syna Marie Terezie Maxmiliána II. Františka rozvíjet
zdejší lázeňská léčba. Lázeňské místo Karlova Studánka patřilo
vždy k hojně zalesněným porostům, které tak, jak postupně tlely,
vytvářely předpoklady k tomu, aby se zde na povrchu tvořila rašelina. Ta
zabraňuje volnému uvolňování oxidu uhličitého z hlubších geologických
vrstev, který tak vedle stopových prvků ve zvýšené míře sytí
prosakující srážkovou vodu, čímž vzniká přírodní minerální voda.
Bělský zlom tak umožňuje prosakování srážkové vody do hlubších vrstev
a její kyselou reakci při kontaktu s oxidem uhličitým, čímž je též
umožňována intenzivnější mineralizace vody kontaktující se s řadou
stopových prvků při gravitačním pronikání do hlubších vrstev země.
Pokud podáváme vodní minerální nebo plynné koupele, oxid uhličitý se
vstřebává do těla, kde iniciuje situace příhodné pro organismus.
Vyvolává chemickou cestou vazodilataci – rozšiřuje cévy, snižuje
vysoký krevní tlak, podporuje dechové centrum. Vazodilatační projevy, jak
je vidíme na kůži vlivem CO2 např. při koupeli, se ještě intenzivněji
projevují při kontaktu oxidu uhličitého se sliznicemi, které jsou tak pro
ještě snadnější vstřebávání více prokrvené, což vede k léčebným
účinkům.
Jaká je perspektiva českého lázeňství v Evropské unii?
V lázeňství je kladen důraz na správnou životosprávu s dostatkem
spánku, racionální výživou, správným pitným režimem, střídmosti
v jídle i pití (bez kouření) a dostatečným pohybem. V Evropské unii,
jejíž jsme nyní součástí, dochází k prodlužování lidského života.
Lázně jsou institucí, kde se lidé mohou o svém zdravotním stavu něco
dozvědět a učit se správnému způsobu života. Dokud je člověk mladý,
moc si nepřipouští, že řada potíží, z nichž se časem vyvinou nemoci,
je aktivována tím, že má špatné životní návyky (např. nesprávné
pohybové stereotypy), že zaujímá špatné polohy ve stoji, v chůzi, při
pracovní nebo odpočinkové činnosti. To jsou příčiny nemocí, které mohou
odhalit specializovaní fyzioterapeuti a lázeňští odborníci. Čím budou
lidé starší, tím budou mít více nemocí. V tomto směru je lázeňství
prostorem pro zvyšování kvality života. Problém je v tom, že
z hodnotového hlediska nejsou v naší společnosti priority vždy
nejsprávněji seřazeny. Ekonomické záležitosti jsou často nadřazeny a
nespojují se s otázkami zdraví populace, s otázkami kvality života.
Osmdesát procent poškození zdraví národa je způsobováno faktory, do
nichž zdravotníci nemohou až tak přímo zasahovat. Souvisí s politickou
vůlí napravovat hodnotový systém ve společnosti, v prostředí, v němž
žijí lidé, nesprávně se stravují, málo pohybují, konzumují nehodnotnou
stravu, žijí ve stresech, konfliktech a málo dbají na kvalitu mezilidských
vztahů. Místo virtuálních radostí, propagovaných promyšlenou konzumní
reklamou, je zapotřebí prosadit působení na národ (včetně reklamních
postupů) zaměřené na zdravý způsob života, který ze čtyř pětin
ovlivňuje naše zdraví nebo sklon k nemoci. V tomto směru potřebuje
politika péče o zdraví národa (či o zdraví občana) racionální
přehodnocení.