Péče o církevní památky je zároveň péčí o rozvoj cestovního ruchu
29. 12. 2009
S hejtmanem Olomouckého kraje Ing. Martinem Tesaříkem se
potkáváme 24. listopadu 2009 v jeho kanceláři v Olomouci. Naše vůbec
první interview se týkalo zápisu olomouckého Sloupu Nejsvětější Trojice
do Seznamu UNESCO (viz www.e-vsudybyl.cz
článek Olomouc městem památky UNESCO).
Ale to bylo, pane hejtmane, v době, kdy jste byl ještě „jen“
primátorem statutárního města Olomouce.
Ano v roce 2001. Pro Olomouc to byla velká sláva. A pro Olomoučany
příležitost se s touto památkou blíže seznámit. Restaurátorská firma,
která prováděla rekonstrukci, řadu soch včetně Nejsvětější Trojice
snesla do restaurátorské dílny a po zrestaurování je vystavila v muzeu.
Takže lidé mohli zblízka vidět to, co tvůrci morového sloupu v roce
1754. A když už bylo kolem sloupu lešení, tak ne že bych kontroloval
řemeslníky, ale využil jsem šance a podíval se nahoru. Do dneška tak mám
nezapomenutelný zážitek na dělovou kouli vsazenou do hlavního dříku
památky. Připomíná období, kdy byla Olomouc obléhána Prusy a kdy
Olomoučané až pod tlakem dělostřelecké palby usoudili, že je
rozumnější se vyplatit než si nechat zbourat město. Dnes je pozlacena. Na
rekonstrukci samozřejmě dohlížela odborná komise, a já ji, coby občan
Olomouce a její primátor, požádal o vysvětlení, proč by měla být
pozlacena. Prý aby byla vidět a otvírala dveře historii: „Podívejte,
patnáct metrů nad námi je dělová koule, která připomíná obléhání
Olomouce, a váže se k ní takovýto příběh…“
Olomoucký kraj není pouze Olomouc, a ani „jenom“ Haná, byť
jsem si právě vzpomněl na našeho společného známého velkého Hanáka,
předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pana Miloslava
Vlčka.
To já jsem, minimálně o deset centimetrů, větší Hanák. A musím
podotknout, že se mi líbí, že se spousta lidí, zastávajících významné
funkce a postavení, hlásí ke svému kraji. A tím, že se hlásí, jej
propagují. Do téhož spektra patří i ti, kteří se ve svých obcích
věnují folkloru a udržují při životě toto naše národní bohatství.
Olomoucký kraj je hezký i svou různorodostí. Dole, na jihu, je úrodná
Haná a na severu Jeseníky, turistický skvost. A mně se, coby hejtmanovi,
dostává šance pomáhat rozvoji celého tohoto území. Není to jednoduché,
ale ta různost problémů je jakýmsi kořením mé práce. Škála
příležitostí v rámci průmyslu cestovního ruchu je velice široká.
Ostatně Olomoucký kraj je krajem s největším počtem sídel v České
republice se statutem lázní: Teplice nad Bečvou, Slatinice, Lázně Velké
Losiny, Bludov, Jeseník, Lipová – Lázně, takže i v této sféře jsme
příležitostí pro veškeré věkové kategorie.
Do Olomouce jsem opět přijel vlakem…
Výhoda být z Prahy v Olomouci za dvě a čtvrt hodiny je dána železniční
dopravní cestou. Pražané tak u nás mohou strávit příjemné odpoledne,
i proto, že nabídka programů a atraktivních památek naší krajské
metropole je tak široká, že stojí za to udělat si i jen jednodenní výlet
do Olomouce a jejího okolí. Olomoucký kraj je ale dobře dostupný
i z ostatních míst České republiky.
Pane hejtmane, v úvodníku tohoto vydání, inspirován
Komenským, medituji, že kdekdo, kdo kdy někam cestoval, je přesvědčen, že
má jasno, o čem cestovní ruch je. Ale že je to z jeho strany zpravidla
obdobný úlet, jako kdyby se jen kvůli tomu, že jezdí autem, považoval za
odborníka přes automobilový průmysl, nebo, protože neustále něco platí,
za finančního experta. Bohužel pro české národní hospodářství právě
takovíto cestovatelé (protože v množství je síla) a jejich
(ne)očekávání a společenská poptávka rozhodují o míře zhodnocování
potenciálu cestovního ruchu České republiky. Jak cestovní ruch vnímáte
vy?
Ve dvou rovinách. Ta vámi zmiňovaná „cestovatelská“, tedy prostor pro
utrácení peněz nezřídka někde v zahraničí, je totiž nerozlučně
spjata s ekonomickou. Cestovní ruch je ve své podstatě průmysl, jehož
integrujícím prvkem není charakter produktů (zážitků, výrobků a
služeb), ale jejich realizace prostřednictvím spotřebitelů – turistů
vydávajících peníze na to, aby mohli cestovat nakupovat tam, kde tyto
komodity jsou. A aby jezdili do Olomouckého kraje, je třeba podněcovat
jejich zájem. Aby o nás věděli a aby jim byl náš kraj dobrým hostitelem.
Tzn., aby nejen disponoval atraktivními turistickými cíli (o čemž snad
nikdo soudný nepochybuje), ale i patřičnou infrastrukturou a samozřejmě
i takovou tou povšechnou pohostinností, vstřícností k návštěvníkům,
protože oni jsou těmi, kdo svými útratami podporují hospodářskou
stabilitu daných míst, vznik dalších pracovních a podnikatelských
příležitostí apod. Takže coby hejtmana mne naplňuje ekonomická dimenze
cestovního ruchu jako příležitosti pro hospodářský a společenský rozvoj
Olomouckého kraje. A tomuto napomáhat? To je povinností vedení kraje. Ve
prospěch rozvoje aktivit a infrastruktury cestovního ruchu proto využíváme
řady zdrojů. Jak našich krajských, tak i evropských peněz. Navíc my
krajští hejtmani jsme předsedy regionálních rad, které
administrují operační programy. V mém případě je to Regionální
operační program Střední Morava. A v rámci tohoto území
pokrývajícího Olomoucký a Zlínský kraj, do rozvoje cestovního ruchu
opravdu hodně investujeme.
K Olomouckému kraji se váže vnímání dvou bezesporu
významných institucí. Jedna z nich je Armáda České republiky a druhá
katolická církev – Arcidiecéze Olomoucká a sídlo 14. arcibiskupa
olomouckého a metropolity moravského Mons. Jana Graubnera.
Oproti době, kdy jste tu před více než třiceti lety sloužil u Posádkové
hudby Olomouc, celorepublikový vojenský význam našeho kraje významně
posílil. Dnes je v Olomouci sídlo Velitelství Společných sil Armády ČR a
na území kraje velký výcvikový prostor. Takže po staletí významné
postavení Olomouce ve sféře vojenství trvá dodnes. S armádou má náš
kraj velmi úzké kontakty. Tato spolupráce se velmi osvědčila i při
likvidaci následků letošních povodní.
Co se týče arcibiskupství, to svou působností překračuje území
Olomouckého kraje. K církvím a cestovnímu ruchu se samozřejmě váže
řada památek. Péče o ně je zároveň i péčí o rozvoj cestovního
ruchu. Jsem proto rád, že z regionálního operačního programu byly
uvolněny finanční prostředky na zpřístupnění arcibiskupského
paláce.
Rád bych všechny čtenáře Všudybylu pozval do Olomouckého kraje. Nejen do
Olomouce. Jak se říká, jednou navštívit a vidět je lepší než stokrát
slyšet. Takže navštivte Olomoucký kraj.