Pardubický kraj má na semaforu zelenou

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický s ministrem dopravy Zdeňkem Žákem 14. října 2013 podepsali v Pardubicích historicky první memorandum mezi krajem a státem o prioritních investicích v dopravě. Stát se tak přihlásil ke spolupráci na přípravě a realizaci Dopravního uzlu Pardubice. Součástí dohody jsou stavby v silniční, železniční, vodní, a letecké dopravě za několik desítek miliard korun, klíčové jak pro stát, tak pro Pardubický kraj.
V té souvislosti jsem požádal o rozhovor náměstka hejtmana Pardubického kraje Jaromíra Duška, který zodpovídá za dopravu a dopravní obslužnost.
Pane Dušku, jak jste vybírali dopravní investice, které by mohl zaštítit stát?
S předstihem jsme označili priority infrastrukturních staveb v našem kraji. Aby Státnímu fondu dopravní infrastruktury bylo dopředu zřejmé, s čím může počítat, předložili jsme projekty řešící škody po zimě 2012/2013, které máme zdokumentované a připravené k realizaci od A do Z. Jednání, které jsme iniciovali, slavilo úspěch, takže jisté prostředky ze zůstatku Státního fondu dopravní infrastruktury budou použity právě pro tento účel. Podařilo se nám také okamžitě reagovat na další nepříjemnou událost – letošní povodně. Bez zbytečných průtahů jsme dokázali označit a konkrétně popsat škody způsobené na silnicích II. a III. třídy a připravit projekty pro jejich nápravu. Oslovili jsme všechny resorty dopravy v našem kraji, aby v rámci své působnosti tam, kde máme stejné priority jako stát, zpracovaly projekty z oblasti dopravní infrastruktury, které předložíme Ministerstvu dopravy ČR a vládě. Vyzvali jsme regionální Ředitelství silnic a dálnic, aby připravilo klíčové akce pro komunikace spravované státem, ať už se jedná o dálniční stavby nebo silnice první třídy. Shodli jsme se na řadě staveb, u nichž i stát dlouhodobě hovoří o prioritě, jako je silnice R35, napojení dálnice D11 na silnici R35, obchvat města Chrudim a podobně.

Vesměs se jedná o stavby, na které nejen Pardubický kraj, ale i další územně samosprávné celky čekají desítky let.
Naším cílem je napomoci státu, a to od samého začátku projektu, od fáze výkupu pozemků a přípravy jednání, která povedou k rychlé realizaci návazných komunikací, jako jsou přivaděče na R35, případně silnice II. a III. třídy. Na tomto dokumentu se podílela Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Následně jsme vyzvali Správu železniční dopravní cesty v Praze, aby její regionální ředitelství, ale i Stavební správa Východ a generální ředitelství Správy železniční dopravní cesty zpracovaly tu část, která se týká železničních staveb. Opět se tam prolínají priority státu i kraje. Stát v současné době chystá rozšíření železniční tratě z Pardubic do Hradce Králové na dvě koleje, což v obou krajích považujeme za velmi důležité.

Společně se státem chcete co nejrychleji připravit stavbu železničního uzlu Pardubice včetně zapojení tzv. Medlešické spojky.
Přestože železnice spojila východočeská města už před více než sto lety, přímé železniční spojení Hradce Králové, respektive Pardubic s Chrudimí bohužel chybí. Dostat se z Hradce Králové přes Pardubice hl. n. do Chrudimi bezúvraťově, tedy bez vracení se do Rosic nad Labem, je jedním z našich hlavních cílů. Medlešická spojka by snížila i cestovní časy vlaků mezi Chrudimí a Pardubicemi. A zároveň bychom jí dokázali využít k něčemu, o čem se zatím nehovořilo, totiž ke kolejovému napojení rychle se rozvíjejícího Letiště Pardubice. Předpokládáme, že po vybudování železničního spojení by jízdní doba mezi letištěm a hlavním vlakovým nádražím neměla překročit šest minut.

Letiště Pardubice, resp. East Bohemian Airport, vlastněné ze dvou třetin městem Pardubice a z jedné třetiny Pardubickým krajem, rok co rok zvyšuje výkony. Rozvíjí se opravdu dynamicky. Co do počtu pohybů velkých dopravních letadel i co do objemu odbaveného carga a pasažérů je dnes třetím největším letištěm České republiky.
Jeho další rozvoj je v zájmu Pardubického kraje. A bez moderního terminálu, komfortního napojení na silniční komunikace a rychlého kolejového spojení s železničním uzlem Pardubice to nepůjde. Až se to podaří, stane se pro ještě větší část obyvatel České republiky mezinárodním letištěm, které jim poskytne rychlejší odbavení i zkrácení dojezdového času v porovnání s pražským letištěm.

Memorandum se týká i vodní dopravy.
Dlouhodobě připravované splavnění vodního stupně Přelouč otevře cestu k realizaci řadu let připravovaného projektu pardubického přístavu. Společně se Správou a údržbou silnic řešíme jeho silniční napojení. Souběžně s vybudováním železničního uzlu Pardubice pak můžeme vyřešit také jeho kolejové napojení na evropskou železniční síť, bez kterého vodní terminál a žádné významné evropské logistické centrum nemůže plnohodnotně fungovat.

Pane Dušku, to, co je v oblasti dopravní infrastruktury třeba dobudovat, jsou desítky let známé věci. Čím to, že se zrovna vám podařilo rozhýbat „stojaté vody“?
Nikdy jsem si nezvykl používat výraz „nejde to“. Nemám ho rád, a i lidé v mém okolí pochopili, že jsem netrpělivý, že všechno chci včera, a kvalitně. Partnery jsem dokázal přesvědčit o všech těchto pro Pardubický kraj nesmírně důležitých věcech. Shodli jsme se, že společné úsilí s vedením státu může celému Pardubickému kraji přinést netušený rozvoj se spoustou pracovních příležitostí a investičních záměrů. S tím se pojí i vyšší úroveň odměňování, alokování většího rozsahu služeb a zapojení mikroekonomiky, která je v současné době v určitém útlumu. Při přípravě memoranda se sešel opravdu dělný tým lidí, kteří odvedli obrovský kus práce.

Memorandum o investičních prioritách v dopravě v Pardubickém kraji je komplexní a plné navzájem propojených staveb.
Propojenost projektů se vztahuje nejen k dopravnímu uzlu Pardubice, ale také k rychlostní silnici R35, která město Pardubice míjí. Už dnes vidíme, jaký přínos má čtyřproudá silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, kolik času se ušetří při cestě na dálnici D11. V našem kraji ale potřebujeme řešit i tranzitní pozemní komunikace, které doposud procházejí městy. Ta tak čelí obrovskému náporu kamionové dopravy. Po zahájení rekonstrukce dálnice D1 se neustále zvyšuje množství kamionů, které volí alternativní trasu a zahlcují severní směr.
Je škoda, že naši předchůdci nevedli dialog o trasování R35 rychleji. A kdyby jednání nezdržovaly spory, jestli vést tuto rychlostní komunikaci trasou o deset kilometrů severněji či jižněji, už jsme ji mohli mít hotovou. To bychom teď nemuseli zažívat dopravní kolapsy ve Vysokém Mýtě, v Litomyšli a na dalších místech. Často tudy jezdím a přesvědčuji se, jak riskantní je pro chodce přecházet tamní ulice.

V Pardubickém kraji sice musíte snášet i takovéto těžkosti, avšak už dnes jste „zemí zaslíbenou“ pro mnohé z cyklistů a cykloturistů. Jak pro ty, kteří holdují horským kolům, a to díky masivu Králického Sněžníku a Orlickým horám, tak pro trekaře a silničáře křižující polabskou nížinu.
Cyklostezky a cyklotrasy patří také mezi priority Pardubického kraje. S radním René Živným, který se zabývá cestovním ruchem a volnočasovými aktivitami a navíc je špičkovým sportovcem, společně řešíme propojování cyklotras. Jsem přesvědčen, že zanedlouho už tu budeme mít páteřní trasy, které budou Pardubický kraj protínat všemi směry. Máme zpracovány generely území, které jsou projednány jak se statutárním městem Pardubice, tak s dalšími městy a obcemi. Nedávno jsem jednal s náměstkem primátora Hradce Králové o vzájemném napojení jejich a našich cyklostezek. Věřím, že zanedlouho významně ubude těch, které nebezpečně kříží frekventované silniční komunikace. Chceme nabídnout cyklistiku nejen pro každodenní dopravní obslužnost obyvatel kraje, ale i pro turistiku a volnočasové aktivity tak, aby byli cyklisté motorovou dopravou ohrožováni co nejméně.

Dopravní infrastruktura podle stupně svého rozvoje akceleruje rozvoj podnikání a vznik nových pracovní příležitostí, nebo naopak způsobuje hospodářskou stagnaci. Jak se podílí na rozvoji jednotlivých oblastí Pardubického kraje?
V tomto směru mají obyvatelé Pardubic díky někdejšímu osvícenému vedení svého města historickou výhodu. Kdyby před 150 lety mělo tehdy významnější sousední město prozíravé radní, dneska by krajským a průmyslově rozvinutým centrem regionu byla Chrudim. Ale chrudimští tehdy nedopustili, aby k nim doprava přinesla oživení průmyslu a obchodu. A ani v dnešní době tomu není jinak. Zdejší investoři, zvláště pak zahraniční, hledají zázemí s kvalitním dopravním napojením. K tomu patří i požadavek, aby se jejich zahraniční obchodní partneři, manažeři nebo i servisní technici co nejsnáze dostali na pracovní jednání, k opravám či údržbě technologií do jejich českých filiálek. A to jim Pardubický kraj nabídne v ještě větší míře než dnes. Co se hospodářského rozvoje týče, má Pardubický kraj na semaforu zelenou.

Na území Pardubického kraje sídlí Dopravní fakulta Jana Pernera.
Dopravní fakulta vznikla v Pardubicích po rozdělení Československa, kdy do té doby v republice unikátní Vysoká škola dopravní v Žilině zůstala za hranicemi. Jsem rád, že fakulta nese jméno významné osobnosti české dopravy, která je pochována na pardubickém hřbitově. Tam jsme minulý týden s ministrem dopravy Zdeňkem Žákem, jako vůbec prvním českým ministrem, položili květiny nejen u hrobu Jana Pernera, ale i na místě posledního odpočinku dalšího velikána, průkopníka letectví, aviatika Jana Kašpara. Pardubice mají fakultu, která je připravena spolupracovat na různých výzkumných úkolech. České dopravě dodává nové technicky vzdělané lidi. A byl by hřích, kdyby toho Pardubický kraj neuměl využít.

• www.pardubickykraj.cz