Orientačních cedulí přibývá

Značení kulturních a turistických cílů
Agentura CzechTourism zesílila aktivity na podporu rozvoje domácího cestovního ruchu. Velmi málo totiž známe a víme o možnostech vlastní země. Za zamyšlení stojí, že se k tomuto tvrzení hlásí sami naši spoluobčané, což potvrzují i výsledky šetření, které pro CzechTourism provedla agentura STEM/MARK. Nelépe to vypadá s informovaností o možnostech využití času v průběhu dovolené v tuzemsku. Jednou z aktivit na podporu domácího cestovního ruchu je snaha o dynamický postup při osazování informačního a orientačního značení kulturních a turistických cílů podél komunikací extravilánu. CzechTourism v této oblasti již několik let úzce spolupracuje s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Ministerstvem dopravy ČR, Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem kultury ČR a samozřejmě také s příslušnými odbory krajských úřadů. Brzy se tato snaha naplní tím, že na Ministerstvu dopravy ČR vznikne směrnice, která upravuje pravidla umístnění značení ke kulturním a turistickým cílům. Tato směrnice vychází z vyhlášky 30/2001 Sb., se kterou je také v plném souladu. Bude především sloužit pro orientaci těch, kteří mají zájem přivést motorizované turisty k cílům, které vlastní či spravují. Problematiku značení cílů totiž řeší několik norem a laik by měl dostat od státu co nejjednodušší „kuchařku“, jak postupovat, pokud si chce nechat zřídit toto značení, které je navíc plně hrazeno z jeho finančních zdrojů.

Na dopravních značkách IS 23 a IS 24b
Systém značení v extravilánu je založen na dvou dopravních značkách, IS 23 a IS 24b. Značka IS 23 představuje hlavní upozornění na danou atraktivitu, která je patřičně graficky znázorněna. Jednotný, či spíše jednoduchý a estetický vzhled kreseb na „hnědých cedulích“ posuzuje vždy Ministerstvo kultury ČR. Na tuto značku navazují menší značky IS 24b, které musí řidiče nasměrovat až k cíli, resp. na parkoviště, které je k němu nejblíže. Pro zřetelnost přísluší každému druhu turistického cíle patřičný piktogram – např. hrad, zámek, muzeum, jeskyně apod. Přílohou směrnice je seznam vybraných cílů, které splňují potřebné podmínky: cíl je nadregionálního významu, leží jako blízký cíl v okolí komunikace a značení na ní nesnižuje bezpečnost provozu. Vzdálenost je vždy počítána od příslušného exitu nebo křižovatky. Pojmem „blízký cíl“ se rozumí max. vzdálenost 25 km od dálnice nebo rychlostní komunikace a 15 km od silnice první třídy.

Informační systém plní především dva úkoly: 

1. Projíždějící řidiče informuje o blízkém cíli a tím obohacuje jeho znalosti o místech, kterými právě projíždí, a v budoucnu jej mohou tyto znalosti motivovat, aby strávil svůj volný čas právě v daném regionu.

2) Pokud již projíždějící má dostatek času a chce navštívit danou místní atraktivitu, dopravní značení mu ulehčí orientaci v neznámém prostředí a dovede jej snáze až k cíli. Tím se snižuje riziko krizových situací, které by mohly nastat např. při odbočování na poslední chvíli či otáčení se a hledání cesty k cíli.

Domácí i zahraniční turisté oceňují
Za poslední roky na dálnicích, rychlostních komunikacích i silnicích prvé a nižší třídy hnědých cedulí přibývá. Jde to totiž i bez směrnice. Jen cesta k cíli je komplikovanější a vyžaduje součinnost s odborníky při řešení několika problematik. Motoristé v turistickém regionu Západočeské lázně jistě zaznamenali výrazný nárůst hnědých cedulí, díky nimž Karlovarský kraj turistům zjednodušil orientaci. Vzal na sebe projekt značení za jednotlivé cíle. I další kraje připravují značení především těch cílů, které jsou v jejich majetku. Podobně konají i jednotlivé cíle. Projevují se jako dobří hospodáři. Za hnědou značku zaplatí jednou provždy a mají pak trvalou reklamu, která přežije všechny billboardy a případně i jejich zrušení. Motorizovaní turisté již neminou zámky Hluboká, Bečov, Loket, Kynžvart, Náměšť nad Oslavou, Chebský hrad, památník v Terezíně a řadu dalších cílů. Tito turisté, domácí i zahraniční, jistě ocení, že majitelé a správci cílů jim šetří ztrácející se nervy při hledání cíle, čas věnovaný sledování map či oslovování místních obyvatel a peníze nutné na nákup zbytečně projetých pohonných hmot. Za odměnu si budou tyto cíle dobře pamatovat v tom kladném smyslu a buď se k nim vrátí nebo je doporučí svým známým. A to je přece stále ta nejúčinnější reklama.

Ing. Petr Kratochvíl
ředitel odboru regionalistiky CzechTourism