Odpovědnost za škodu na vnesených věcech

Účelem úpravy odpovědnosti za škodu na vnesených věcech je stimulovat osoby poskytující ubytovací služby k učinění vhodných opatření k předcházení škodám. Za škodu na věci, kterou ubytovaný vnesl do prostor vyhrazených k ubytování, odpovídají provozovatelé ubytovací služby bez ohledu na zavinění. Na poškozeném (tj. ubytovaném) je prokázání existence závazku (např. smlouvy o ubytování), vnesení věci a škodné události vedoucí ke vzniku škody.
Poškozeným se může stát pouze osoba, která již smlouvu o ubytování uzavřela. Samotná rezervace nebo pouhé zdržování se v ubytovacím zařízení nestačí, ať již se tak dělo před započetím, nebo naopak po skončení pobytu.
Odpovědnost se vztahuje na věci, které byly přineseny do prostor vyhrazených pro ubytování nebo určených pro jejich uložení. Typicky se bude jednat o hotelový pokoj, místnost na kola či lyže. Ubytovaný nemusí být jejich vlastníkem, postačí i jiný odvozený vztah. Odpovědnost se vztahuje také na věci, jež ubytovaný svěřil zaměstnanci ubytovacího zařízení či osobě, kterou mohl za zaměstnance důvodně považovat. V tomto případě se uplatní dobrá víra ubytovaného.
Provozovatel ubytovacího zařízení má možnost se odpovědnosti za škodu zprostit, pokud prokáže, že by ke škodě došlo i jinak nebo že škodu způsobil ubytovaný nebo jej doprovázející osoba. Toto ustanovení je kogentní, tedy se nelze od něj ve smlouvě o ubytování odchýlit a odpovědnost provozovatele ubytovacích služeb více omezit.
V případě způsobení škody na vnesených věcech je provozovatel ubytovacího zařízení odpovědný uhradit ji nejvýše do stonásobku ceny ubytování za jeden den, vyjma případů, kdy ubytovatel převzal věc do úschovy, úschovu odmítl nebo škodu způsobil on sám či jeho zaměstnanec. V těchto případech se škoda hradí v plné výši. Stanovený limit stonásobku se vztahuje na škodu na všech věcech za celou dobu ubytování, nejedná se tedy o limit pro jednotlivou věc. V případě úschovy se jedná o specifický vztah, který musí být takto minimálně konkludentně uzavřen. Za úschovu nelze považovat uložení věci do trezoru na hotelovém pokoji – oproti uložení do hotelového trezoru, které již takovou úschovou bezesporu je. V případě, že ubytovatel úschovu odmítne s odůvodněním, že nemá vhodné místo či hotelovým trezorem nedisponuje, pak bude odpovídat za škodu v plné výši.
Vzniklou škodu musí poškozený uplatnit u ubytovatele bez zbytečného odkladu, nejpozději do patnácti dnů poté, co se o škodě dozvěděl. Nestane-li se tak a ubytovatel toto u soudu namítne, nebude poškozený ve věci úspěšný a soud mu právo na náhradu škody nepřizná. Lhůta bez zbytečného odkladu by neměla překročit jeden den v případě pokračujícího ubytování, jinak dva až tři dny. Lhůty se neuplatní ve stejných případech, jako je tomu u neuplatnění limitů pro výši škody, tedy byla-li věc převzata ubytovatelem do úschovy či se tak nestalo v rozporu se zákonem, případně pokud škodu způsobil ubytovatel nebo jeho zaměstnanec.
Výše uvedená úprava plně odpovídá tomu, že do ubytovacích zařízení má přístup široký okruh osob, když stanovený limit náhrady škody stimuluje i ubytované k obezřetnosti.
JUDr. Lucie Kolářová, Advokátní kancelář Vácha & Kolář

• www.vacha-kolar.cz