O aktuálních složitostech

Únorový Klubový den zavedl členy Asociace cestovních kanceláří ČR do hotelu Michael ve vilové čtvrti v Praze 4. Vítali jeho ředitel a ředitelka cestovní agentury Michael Travel. Na plátně probíhala prezentace dalších hotelů řetězce – záběhlického Zámečku, hotelu Ehrlich na Žižkově a farmy v Nedvězí.

Daně a jak na ně
První kvartál je pro podnikatele tradičně poznamenán kumulací příprav nové sezony a zároveň zúčtování předchozího roku. Zatímco na české daně si cestovní kanceláře a agentury již zvykly (resp. novinky se týkají zase až letošního roku), budou ti, kdo realizovali dopravní služby pro klienty na území Rakouska, letos poprvé vyplňovat rakouské přiznání k obratové dani. Jako každá úřednická novinka vzbuzuje i tento formulář oprávněný děs. Celé tři strany rubrik k vyplnění. Pokyny, nazvané eufemisticky pomůcka k vyplnění, tištěné nejmenším petitem, zabírají čtyři stránky A4. To vše v němčině, přičemž každý „čtenář“ českých daňových dotazníků potvrdí, že rozumět jazyku – a rozumět tomu, jak dotazník vyplnit, jsou dvě dost nesourodé záležitosti. Nadto se formulář rakouského Finanzamtu i pokyny k jeho vyplnění v každé druhé řádce odvolávají na příslušné paragrafy příslušného zákona. Rakouského. A tak si ACK ČR vzala i tentokrát na bedra společně s rakouskými přáteli úkol obstarat pro své členy nejen tyto formuláře, ale i srozumitelný návod, jak je vyplnit. Zájemci je obdrží e-mailem až do domu. Na Klubovém dni se diskutovalo i o tom, jak dobře mají Rakušané zorganizovanou kontrolu. Finanční úřad ví o každém hnutí vozidla, zaregistrovaného za účelem mýta, a už bedlivě sleduje, zda nejde o nějakou nehlášenou černou duši. Takže kdo by chtěl uniknout, ten aby se plížil polními cestami. Tolerance pro české podnikatele slíbená pro první rok se má týkat jen a jen možných chyb při vyplňování lejster. V žádném případě ne registrace nebo neplacení daní!

Jak se líbí poukázky
Když před více než rokem přišla poukázková společnost Sodexho s novým návrhem smluv pro cestovní kanceláře, od nichž požadovala až 15% marže, ujala se Asociace cestovních kanceláří ČR nelehkého vyjednávání, aby cestovní kanceláře vůbec mohly poukázky akceptovat a neprodělávat na tom. Výsledkem byl kompromis na zkušební dobu, kdy bylo procento marže sníženo a zároveň dohodnuto, že poukázkou bude možno platit jen takovou část úhrady cestovní smlouvy, aby náklady, které s tím jsou pro cestovní kanceláře spojeny, nepřevýšily výnos z prodeje. Zaměstnanci podniků, které poukázky používají jako benefity, se však často durdí, že jim cestovní kanceláře nejsou při platbě poukázkou ochotny přiznávat další slevy, které poskytují ostatním klientům. Snad proto, že poukázky považují za běžný platební instrument, z kterého obchodník odvádí 1 až 3 %. Na Klubovém dni se tedy diskutovalo, jaké zkušenosti s prodejem na poukázky jsou a jak v tomto ohledu dál. Ukázalo se, že zákazníci začali častěji kupovat zájezdy „za hotové“ a flexipassy používat spíš v lékárnách, fit centrech atp. Cestovní kanceláře tak mohou konstatovat, že přijímání poukázek za stávajících podmínek nevyhovuje ani jim, ani zákazníkům (natož aby přivedlo nové), takže veškeré výhody z toho mají pouze poukázkové společnosti a možná referent z benefit poskytujícího podniku, pro nějž je nákup poukázek výhodnější. S těmito poznatky jako argumenty půjde ACK ČR do dalších jednání. Cestovní kanceláře přece nebudou na svůj úkor financovat zisky poukázkovým společnostem a ještě za to sklízet kritiku. A to už vůbec nemluvím o tom, že tím jsou „ze hry“ cestovní agentury, protože poměr nákladů, rizika a výnosů už další mezičlánek neunese.

Chorvatské úřady, co chcete?
Problémy spojené se sezonními delegáty cestovních kanceláří v Chorvatsku se zahnízdily natolik, že by bylo až trapné je zmiňovat, kdyby nedošlo k dalšímu „vylepšení“. Ke složitým žádostem o pracovní povolení přibyla skutečnost, že pracovní smlouvu s delegátem dáte na vědomí finančnímu úřadu v daném chorvatském regionu, kde bude působit, a tam odvedete sociální a zdravotní pojištění. Pro Chorvaty jistě logické, pro české pracovníky poněkud nešikovné. Dobře nám tak, Češi, tak ať české cestovní kanceláře zaměstnají místní chorvatské síly. Jenže ono se i u těch českých občas stává, že v zájmu svého klidu „kopou“ spíš za místní podnikatele než za mateřskou českou cestovní kancelář. Což pak teprve „domorodci“! Jen není jasné, zda si chorvatské orgány, co tyhle obstrukce vymýšlejí, přejí rozvoj cestovního ruchu, přinejmenším od nás. Jadran je sice pro Čechy tradičně oblíbenou destinací, ale odolávat věčně superlevným exotickým nabídkám konkurenčních destinací tím, že se nejen zvedají ceny, ale ještě komplikují podmínky, nepůjde donekonečna. V takovém případě by bylo možná lepší využít finanční prostředky vynaložené na tiskové konference zástupců chorvatského ministerstva turismu a moře jinak. ACK ČR se to již léta snaží příslušným chorvatským činitelům vysvětlit, ale stejně jako Hrvatska turistička zajednica naráží na nepochopení.

Eva Mráčková

• www.ackcr.cz
• www.michaelhotels.cz