Neúměrná benevolence, nepřijatelné klamání klienta
27. 10. 2001
Snad každý z nás již zažil onen radostný záchvěv hřejivého pocitu „Zase jsem doma!“. To když například přijedeme do hotelu, označeného nablýskanými čtyřmi hvězdami jenom proto, abychom zjistili, že dnes večer nejen nic neutratíme, protože zařízení nemá žádné noční středisko, ale že se i zdravě projdeme na čerstvém vzduchu se zavazadly z nejbližšího veřejného parkoviště, protože „náš čtyřhvězďák“ nemá parking ani portýra. A tak jediné, co má v tomto případě úroveň čtyř hvězd, je požadovaná cena za ubytování. Že přeháním? Možná ano, možná ne…
Největší boom v turistickém ruchu
Zhruba před deseti lety započal v naší republice historicky největší
boom v oblasti turistického ruchu. Reakcí na tento vnější podnět byl
prudký nárůst investiční činnosti v dané komoditě, který se
v krátké době projevil m.j. i značným přírůstkem ubytovacích a
stravovacích kapacit nejrůznějšího zaměření a kvality. Bohužel ne vždy
byla tato zařízení budována a vybavována s patřičnou znalostí
problematiky, s odbornou péčí a na příslušné úrovni. Mnohdy bylo mottem
nikoli poskytování kvalitních profesionálních služeb zákazníkovi, ale
velmi vágní a pravděpodobně v drtivé většině i mylné očekávání
snadného a velmi rychlého návratu investic a jejich kapitalizace.
Mnohdy překotné investiční akce
První léta sledovaného období tedy přinesla m.j. i realizaci mnohdy
překotných investičních akcí a zároveň i rychlé a masivní změny
vlastnických a nájemních vztahů. K těmto jevům docházelo za současného
rušení příslušných oborových norem, které byly mnohdy vnímány jako
nepřirozená umělá překážka volného podnikání, a jejichž význam byl,
jak se později ukázalo, v mnoha případech nepřiměřeně bagatelizován a
podceňován.
Pokřivení obrazu českého hotelnictví
Kombinací těchto skutečností, tedy nárůstu investiční činnosti, změn
vlastnických práv v zařízeních přechodného ubytování a společného
stravování (dále jen „hotelnictví“) a neexistence resp. přehlížení
nutnosti jednotných korekcí, které se navenek projevují formou srozumitelné
a spolehlivé informace o objemové a kvalitativní úrovni poskytované
služby zájemci, došlo k pokřivení obrazu úrovně služeb českého
hotelnictví jako celku, a to bohužel i v mezinárodním měřítku.
Několik opěrných bodů českého trhu
Výjimkou pochopitelně zůstalo několik opěrných bodů daného trhu, jako je
např. hotel Inter.Continental, Grandhotel Pupp a další obdobná světově
proslulá zařízení.
Absence soudnosti některých majitelů
Obrovský chaos v kategorizaci však vznikl zejména v hotelech tzv. střední
třídy, kam ve většině případů směřovalo zaměření investiční
činnosti drobných soukromých subjektů. Nedostatek či lépe řečeno absence
soudnosti některých majitelů resp. provozovatelů hotelových zařízení
při reakci na vytvoření značně benevolentního prostoru v označování
resp. jakéhosi „samozařazování“ těchto zařízení do jednotlivých
kvalitativních úrovní nepřispěla a ani nemohla přispět k vytváření
pozitivního obrazu českého pohostinství v očích zejména z počátku nic
netušící zahraniční klientely.
Vydávání vlastních kategorizačních norem
Dlužno říci, že česká odborná veřejnost soustředěná v profesních
sdruženích si tuto situaci velmi dobře a včas uvědomovala a snažila se
iniciativně reagovat vydáváním vlastních kategorizačních norem a řádů.
Tato snaha ovšem mohla přinášet a přináší plody pouze v rozsahu
omezeném teritoriem působnosti toho kterého profesního sdružení (za
všechny např. Národní federace hotelů a restaurací nebo Sdružení
podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu). Členství v těchto
sdruženích je samozřejmě dobrovolnou záležitostí, a tudíž zde přijatá
rozhodnutí jsou závazná pouze pro členy toho kterého profesního
společenství. Navíc zmíněná rozhodnutí spolu nemusí napříč
profesními svazy v detailech korespondovat.
Chaos obchodní činnosti neprospívá
Turistický ruch všeobecně, a hotelnictví zvlášť, přináší do státní
kasy každoročně prostředky nikolivěk zanedbatelné. Obecně platí, že ve
většině standardních případů chaos obchodní činnosti neprospívá.
O tak konzervativním odvětví, jakým hotelnictví bezesporu je, platí toto
pravidlo dvojnásob.
Očekávání zásahu státu se jeví jako naivní
Logickým by tudíž bylo, kdyby stát prostřednictvím svých orgánů
pečlivě střežil, včas rozpoznal a účinně eliminoval nebezpečí
zmenšení přílivu financí do svého rozpočtu. Ovšem očekávání zásahu
příslušného státního orgánu, který by do kategorizace v hotelnictví
vnesl jednotný řád a zároveň tuto problematiku synchronizoval se zásadami
obvyklými v členských státech EU, se dosud jeví jako velmi naivní.
Dobře míněná snaha postrádá širší koordinační zázemí
Na druhé straně však není namístě křivdit přehnanou paušalizací. Jak
jsem zjistil, někteří státní úředníci na úrovni okresních úřadů si
uvědomují slabou profesní úroveň některých ubytovacích a stravovacích
zařízení v rámci jimi spravovaného teritoria a snaží se tuto situaci
řešit dle vlastního uvážení. Tato dobře míněná snaha bohužel
postrádá širší koordinační zázemí, což do značné míry snižuje
její výslednou hodnotu.
Neseženeš-li si štempl od cechmistra
Dochází mnohdy až ke kuriózním situacím, kdy podnikatel vlastnící
koncesi resp. živnostenský list (v regionech vydává jak známo okresní
úřad), nemůže na základě tohoto dokladu vykonávat v daném oboru
činnost odpovědného zástupce organizace na území druhého okresu, a musí
opětovně dokládat stejné kvalifikační předpoklady, jako byly ty
potřebné pro vydání živnostenského listu – co na tom, že jej již
jednou vlastní. Jinde si začínající podnikatel musí zajistit požehnání
šéfa místního profesního cechu. Co na tom, že ti dva lidé o sobě nikdy
před tím ani nemuseli slyšet. Neseženeš-li si štempl od cechmistra,
můžeš se s provozováním živnosti rozžehnat. Takovéto, byť dobře
míněné, iniciativy pochopitelně nemohou vnést řád do úrovně a kvality
poskytovaných služeb, a navíc zanechávají v postižených podnikatelích
velmi smíšené pocity ohledně užitečnosti umístění finančních
prostředků z jimi placených daní.
Aby potenciální klient zcela věděl
Podle mého názoru je kategorizace v hotelnictví velmi důležitou a
nezastupitelnou záležitostí. Je naprosto nezbytné, aby potenciální klient
zcela přesně věděl, jaký objem a kvalitu služeb může očekávat
v zařízení, které se pyšní dejme tomu třemi hvězdičkami. Musí si být
jist, že vybraný hotel, ležící například v obci Zlámaná Grešle,
poskytuje obdobný standard jako tříhvězdová zařízení v Bonnu, Passau
nebo Londýně.
Neúměrná benevolence, nepřijatelné klamání klienta
Jak jsem naznačil v předchozím textu, vidím v tomto případě zřetelnou
absenci nezastupitelné úlohy státu, který by měl v úzké spolupráci se
zástupci profesních sdružení a další odborné veřejnosti nastavit
jednotná kritéria relevantní příslušným standardům, které jsou platné
v zemích EU, a nekompromisně prosadit jejich aplikaci. Je třeba si
uvědomit, že dosavadní neúměrná benevolence má v mnoha případech za
následek zcela nepřijatelné klamání klienta – zájemce o konzumaci
hotelových služeb. Jde o stejný podvod, jako když zákazník v restauraci
příjemně naladěn vidinou 300gramového chlapáckého bifteku obdrží místo
toho 50gramovou chudinku, jejíž cena ovšem odpovídá původně objednané
váze. Kuriózní je, že v tomto případě mají kontrolní orgány (např.
ČOI) po ruce celou řadu velmi zajímavých represivních opatření.
Chaos není pobídkou ke zvýšení zájmu klientely
Stávající chaos v kategorizaci hotelnictví rozhodně není pobídkou ke
zvýšení zájmu klientely o hotelové služby v ČR. Boom devadesátých let
je již definitivně za námi. Hotelnictví jako jedno z nejvíce citlivých
podnikatelských oborů trpí obrovskou mírou reflexe na nejrůznější
vlivy – např. klimatické výkyvy a změny politické situace.
V současném rozvaděném světě náš obor v dohledné době nečekají
zlatá léta. O to víc je nezbytné, aby náš trh vykazoval a dodržoval
jednotné standardy objemu a kvality poskytovaných služeb uvnitř jasně
stanovených a deklarovaných kategorií. Jenom tak můžeme očekávat
získání odpovídajícího podílu na celkovém disponibilním množství
klientely v rámci evropské nabídky ubytovacích a stravovacích kapacit.
Ivan Dědovský
ředitel vnějších vztahů Panství Bechyně
Hotel Panská
náměstí T.G. Masaryka 54
391 65 Bechyně
tel.: 0361/ 812 550, 812 559
fax: 0361/ 812 502
e-mail: hotel-panska@iol.cz