Není to o našem malém písečku

Dovolím si tvrdit, že my z menších měst a z obcí jsme daleko víc hrdi na to, odkud jsme. Pokud někde v rozhlase nebo televizi byla zmínka o Sezimově Ústí a úspěších firem, které tam sídlily, byli jsme pyšní. Mezi ně patřily i Vodní stavby Sezimovo Ústí. Jejich pokračovatelem je HOCHTIEF VSB, firma, o níž jsem se ve Všudybylu poslední dobou poměrně často zmiňoval, naposledy v minulém vydání (str. 34) v souvislosti s poklepem na základní kámen Národního integrovaného střediska řízení letového provozu v Jenči. Předsedy představenstva a generálního ředitele akciové společnosti HOCHTIEF VSB Ing. Matyáše jsem se při té příležitosti zeptal, jaký je jeho vztah k jižním Čechám.
Jižní Čechy a stavařina k sobě patří. Určitě jsme hrdi na naše předchůdce, kteří stavěli Vltavskou kaskádu. Pro moji generaci bylo příjemné navázat na tato krásná vodní díla poslední přehradou na Vltavě, v Hněvkovicích, která je součástí technologického celku Jaderné elektrárny Temelín. Jaderná elektrárna pro mne byla ohromnou motivací. Z pohledu profesionální kariéry i technickým zadáním. Potkal jsem tam spoustu krásných lidí, kteří něco umí, od kterých je možné se ledacos učit. V roce 1996 jsem přišel do Sezimova Ústí do administrativní budovy, která byla, jako celé původní Sezimovo Ústí II, postavena Tomášem Baťou. Sedět v Baťově konstruktivistické architektuře, která má železobetonový skelet, kruhové sloupy, to je do dnešního dne noblesa. Když jsme se před třemi lety přesouvali do Prahy, velmi mne mrzelo, že tu krásnou vzdušnou a elegantní stavbu nelze přenést s sebou. K jižním Čechám mám i ryze osobní vztah. Když jsem v roce 1983 přišel na Temelín, bylo to i o určité nostalgii, o vzpomínkách na dětství, které jsem trávil u babičky v nedaleké Březnici u Týna nad Vltavou.

Zmínil jste dílo Baťových architektů. V osmém vydání Všudybylu je obrázek, jak bude vypadat Národní integrované středisko řízení letového provozu v Jenči u Prahy. Obdobnou parádu Hochtiefu dělá i parkovací dům a další objekty v areálu letiště Praha Ruzyně.
Tržní prostředí a stavební byznys dnes není o tom, vybírat si projekty. O to příjemnější je realizovat krásné technicky náročné stavby s nápaditou architekturou, a to i u objektů průmyslového charakteru. Když zmiňujeme Jeneč, je to velice ambiciózní projekt. V soutěži na jeho realizaci jsme chtěli uspět už proto, že je to z hlediska aktivit skupiny Hochtief – výstavby letišť po celém světě – naše určitá povinnost. Zadání, které jsme tam symbolicky stvrdili poklepem na základní kámen v Jenči, naplníme beze zbytku. „Parking C“ pana architekta Nikodéma v Praze na letišti je rovněž o radosti spolupracovat s lidmi, kteří umí a dokáží realizovat krásnou a dnes již světově oceňovanou architekturu. Nesmírně si vážíme, že se nám daří naplňovat cíle na pražském letišti. Naším zatím posledním je vítězství v soutěži na realizaci „prstu C“ terminálu Sever.

Řada projektů realizovaných firmou HOCHTIEF VSB, nejenom těch letištních, je příkladem spojitosti cestovního ruchu a stavebnictví. Cestovní ruch je strategickým odvětvím nejen proto, že umožňuje přemísťování obrovských mas lidí správným směrem, ale zejména proto, že tímto směrem, do ekonomik navštěvovaných zemí, je s to přemísťovat obrovské objemy financí. Přesto, že se současný český stát teprve nesměle rozhoupává k tomu aspoň se tvářit, že jej peníze generované cestovním ruchem zajímají, řada vámi realizovaných staveb ilustruje, že se investorům vyplácí v Česku vkládat peníze do infrastruktury cestovního ruchu.
Kromě přímých ekonomických přínosů cestovního ruchu pro národní hospodářství (tedy toho, že v daném místě či turistické destinaci dokáže generovat koupěschopnou poptávku, vytvářet a držet obrovský prostor pro investiční, podnikatelské a pracovní příležitosti) má cestovní ruch obrovský význam integrační. Dá se říci, že jsme byli dlouho izolováni. Po roce 1989 se nám otevřel svět a my jemu. To, co je ohromnou předností cestovního ruchu z pohledu mých kosmopolitních názorů, je ohromná příležitost poznat rozmanité kultury. Nejenom evropské. Umožňuje nám to jistou sebereflexi, že to není pouze o našem malém písečku, ale o celosvětovém společenství lidí, kteří si mohou vzájemně rozumět. Samozřejmě vše, i poznávání, jde už z podstaty ruku v ruce s ekonomikou, a tedy i s investičním rozvojem v naší oblasti. Všude, kam se jezdí, má stavební výroba zelenou a pozitivně se promítá do vzhledu krajiny, udržovanosti historických objektů, měst a obcí. Velká infrastruktura je bezesporu záležitostí veřejných investic. Je i o odvaze radních, hejtmanů, starostů, primátorů atd., co dokáží iniciovat. Mnohdy bych nechtěl být v jejich kůži. Každá investice i její výše, kvalita a nasměrování je ve většině případů předmětem politických šarvátek. Co se např. týče námi zmiňovaného Jihočeského kraje, tento region se mění před očima včetně svého správního centra. Mnohdy se ale zapomíná na to, čí zásluhou. Je možné to odbýt, že lidé, kteří jej spravují, pracují s našimi penězi, ale jejich osvícené chování a nasměrování veřejných zdrojů správným směrem je pro nás pro všechny správnou vizitkou, jak se má veřejná správa chovat k budoucím generacím i k odkazu těch minulých.

Vybraná ocenění HOCHTIEF VSB a.s

Titul „Stavba roku 95“
Lanžhot – předávací stanice tranzitního plynovodu

Nominace na titul „Stavba roku 96“
České Budějovice – Československá obchodní banka

Nominace na titul „Stavba roku 98“
Cena časopisu Stavitel za stavebně architektonický detail Praha, Raiffeisen stavební spořitelna

Nominace na titul „Stavba roku 99“
Cena časopisu Stavitel, České Budějovice – Dlouhý most

„Cena České republiky za jakost 1999“

Nominace na titul „Stavba roku 2000“
Cena Svazu podnikatelů ve stavebnictví v České republice za nejlepší stavebně podnikatelský záměr Praha – Stará Celnice

Od roku 1998 se HOCHTIEF VSB pravidelně umísťuje mezi 100 nejlepšími firmami v soutěžích „Českých 100 nejlepších“ a „Czech Top 100“

Titul „Stavba roku 2002“
Praha – Administrativní budova hlavní správy ČEZ, a.s.

www.hochtief-vsb.cz