9. února 1993 byla založena společnost East Bohemian Airport a.s. (EBA a.s.). Ta v roce 1994 nechala zpracovat studii využitelnosti do té doby výhradně vojenského pardubického letiště a začala jednat s představiteli Ministerstva obrany ČR. Výsledkem byly dílčí lety civilních letadel. V roce 1995 bylo EBA a.s. vydáno povolení k využívání tohoto letiště pro civilní účely. Ve stejném roce jí bylo Úřadem pro civilní letectví uděleno oprávnění k provozování letiště a souhlas Ministerstva dopravy a spojů ČR k poskytování služeb při odbavovacím procesu. Oficiálně pak bylo pardubické letiště pro civilní provoz otevřeno 18.5.1995. Od 1.11.1996 je schváleno pro provoz za podmínek IFR. Je využíváno především pro lety v rámci General Aviation. Důležitou část letového provozu tvoří charterové lety českých cestovních kanceláří do Tuniska včetně Djerby, do Řecka na Krétu, Rhodos a Lesbos, do Bulharska, Egypta a do Černé Hory a ruských cestovních kanceláří, vozících do Česka incomingové turisty. Od svého otevření je letiště používáno i pro celonákladní lety především letouny Il-76, An-12, C-130, které se staly nedílnou součástí jeho provozu. V roce 2005 bylo na letiště poprvé v jeho historii uskutečněno několik letů letounem An-124 Ruslan.

Nemůžeme čekat další tři roky a tlumit provoz

Rád bych podotkl, že z Pardubic létáme nejdéle. Vzdušný přístav (airport) Pardubice je pro dálkové lety prvním používaným na našem území, a to díky průkopníkovi české aviatiky inženýru Janu Kašparovi. Svůj slavný dvaadevadesáti­minutový let na vzdálenost 121 km Pardubice – Chuchle ve výšce cca 800 m uskutečnil 13. května 1911. Rozhovor s ředitelem pardubického letiště Ing. Janem Andrlíkem jsem zahájil konstatováním, že pardubické letiště letos zřejmě zaznamená další mezník. Překročí stotisícovou hranici odbavených pasažérů v jednom kalendářním roce.
Tato magická hranice je naší další metou. I když počet cestujících není údajem, který by vypovídal o letišti všechno. Velmi důležité je i to, z jakých destinací se na něj létá a do jakých destinací dosáhne. Jaký je jeho iniciační přínos pro hospodářský rozvoj kraje. Jakou má schopnost se rozvíjet a investovat do svého rozvoje. Samozřejmě, že počet cestujících výrazně limituje ekonomiku letiště. Obdobně jako objem carga a další hospodářské aktivity, které mezinárodní letiště obvykle vyvíjí. Letiště Pardubice oproti ostatním českým mezinárodním letištím začínalo od nuly, kdy jsme odbavovací prostory museli tvořit v provizorních podmínkách. Letiště v Ostravě, Brně i Karlových Varech začínala, i když v malých, tak terminálech, které splňovaly ukazatele pro mezinárodní letiště. Takže už od prvopočátku po svém převedení ze státu na kraje disponovala vlastním rozvinutým know-how, systémem zabezpečení. Zkrátka, měla na co navazovat. My jsme se v našich podmínkách dostali na kapacitu padesát, šedesát tisíc cestujících a věděli, že dál už to za stávajících podmínek nepůjde. Proto jsou stále aktuálnější záměry vybudovat v Pardubicích nový terminál. Nemůžeme čekat další tři roky a tlumit provoz. Naše kroky směřují k tomu, abychom se zvyšujícími se počty odbavených pasažérů nezpomalili průchodnost letiště. Přijali jsme proto opatření, abychom byli s to kontinuálně uspokojovat rostoucí poptávku po létání z/do Pardubic a samozřejmě dodržovali všechna zákonná opatření včetně těch vyplývajících ze skutečnosti, že jsme součástí schengenského prostoru. Máme pravidelné linky do Moskvy a Petrohradu. A tak není tajemstvím, že v Pardubicích převažuje incoming do České republiky a že tu cestující z non-schengenu tvoří většinu odbavených pasažérů.

Což je důkazem toho, jak je pro zahraniční obchod (nejen pro incoming) dobré nezapomenout rusky.
Pro všechny, kdo na letišti pracujeme, je jazyková vybavenost velmi užitečná. Lze říci, že používáme tři hlavní jazyky. Komunikačním jazykem v letecké dopravě je angličtina. Ale všechna obchodní jednání se zákazníky z Východu vedeme v ruském jazyce. Řada našich zákazníků, pasažérů byznys letů, jsou Němci, a protože s nimi komunikujeme v jejich jazyce, dovídáme se od nich mnohem víc, než kdybychom spolu mluvili anglicky. Díky absenci jazykových bariér jsme si slušně zmapovali, co Pardubice znamenají pro takové podniky, jako je někdejší Karosa Vysoké Mýto, TPCA Kolín, Junkr a další. Dozvěděli jsme se, že až tak dynamicky se mohou rozvíjet právě díky zdejšímu mezinárodnímu letišti, které drží krok s jejich expanzemi. To přináší efekty příznivé pro celý region. Nejen pro Pardubický kraj. Ale i Královéhradecký, Středočeský a Vysočinu.

Jaké linky spojují Pardubice s ostatním světem?
Podařilo se nám dosáhnout frekvencí s Petrohradem jednou týdně a s Moskvou dvakrát týdně. Pochopitelně, rádi bychom viděli pravidelná spojení i z/do dalších evropských destinací. Snažíme se navazovat kontakty, nabízíme služby svého letiště a věřím, že po dokončení modernizace bude naprosto běžné, že další zájmové oblasti budou chodit rovněž přes Pardubice.

Obrovskou konkurenční výhodou pardubického letiště je časově příznivá dostupnost a bezplatné parkování. A na to v Česku slyší kdekdo.
Něco na tom bude. Naše spádová oblast reprezentuje na půldruhého milionu až dva miliony duší. A co vypovídají státní poznávací značky vozů námi odbavovaných cestujících parkovaných na pardubickém letišti? Často to jsou auta cestovatelů ze Středočeského kraje. Objevují se i pražské poznávací značky. Z Prahy Černého Mostu na letiště do Pardubic je to totiž bez porušování dopravních předpisů otázkou padesáti minut. Pokud jsem z Pardubic přes den absolvoval cestu na letiště v Praze-Ruzyni, poslední úsek napříč Prahou se mi podařilo pod padesát minut zvládnout pouze jednou. Časová dopravní dostupnost pardubického letiště je určitě výhodou a po dokončení dálničního přivaděče do Pardubic to bude ještě komfortnější. Už nyní ale obsluhujeme východ Prahy. A nejen k nástupům na své dovolené Pražané využívají pardubické letiště. Také firmy, jež jsou z východního okraje Prahy a potřebují dopravit letecká carga, mnohdy volí pardubické letiště, protože doprava nákladu k nám je příhodnější, než s ním skrz Prahu popojíždět půl dne v koloně.

Pane řediteli, roste i počet destinací, do nichž mohou z Pardubic létat čeští turisté.
Prioritním posláním pardubického letiště je poskytovat služby svému kraji a jeho obyvatelům. Ano, díky zájmu českých cestovních kanceláří se každoročně rozšiřuje počet destinací, kam mohou turisté odlétat z Pardubic. Dnes se od nás létá do deseti míst. Do dvou v Bulharsku, do Černé Hory, Turecka, na tři místa v Řecku, dvě v Tunisku a jedno v Egyptě – do Hurghady. V této kolekci nám zatím schází Španělsko, a to bychom velice rádi. A do Egypta? To je celoroční destinace. Do něj bychom proto chtěli odbavovat letadla v průběhu celého roku. Tendence ze strany touroperátorů tady jsou a věřím, že se to časem povede. Povědomí, že máme své vlastní letiště, je pro východočeský region důležité. Pokud toto téma neformálně diskutujeme s cestovními kancelářemi, říkají, že k nim přichází hodně klientů, a neptají se, mají-li volný pobyt na tom kterém řeckém ostrově nebo v tuniském letovisku. Ptají se, kam se dá letět z Pardubic, a pak si z těchto možností vybírají. Každý, kdo jednou zažil odlet z pardubického letiště, už zpravidla odmítá podstupovat dopravní martýrium na jiná mezinárodní letiště. A nejen průjezd Prahou je časově náročný. I to, že na pražském letišti musí být dvě hodiny před odletem. A i když není žádné zdržení, než vstoupí na palubu letadla, musí si na to vyčlenit zhruba šest hodin od té doby, co vyjedou z domova. Kdežto při odletu z pardubického letiště je třeba, aby u odbavení byli pouze hodinu předem. Jsou-li od nás do čtyřiceti kilometrů, na letiště jim to trvá půl hodiny. Zadarmo u nás zaparkují, sednou do letadla a za dvě tři hodiny jsou u moře. To je nesrovnatelná časová úspora, byť tak perfektní podmínky jako Praha v terminálu nabídnout nedokážeme.

No, vsadili jste na to, že pro klienty je důležitější pobyt u moře, a ne v terminálu.
Tak zcela zase ne. Postavili jsme novou příletovou i odletovou halu. A byť architektonicky není supermoderní, splňuje všechny požadavky pro proces odbavení. Sázíme na osobní přístup k lidem. Ti se u nás velmi snadno orientují. Každý jim rád poradí a pomůže. Jsme zkrátka domáčtější letiště vpravdě regionální, lidé mají Pardubice stále více v oblibě, a to je deviza, na kterou budeme sázet i v budoucnu.

Už kvůli režimu smíšeného provozu musí být provoz pardubického letiště velmi dobře zabezpečený.
Do zabezpečení letiště investujeme značné prostředky. V tomto roce jsme dokončili jeho kompletní oplocení za třináct a půl milionu korun. Smíšené vojenské a civilní letiště není nic neobvyklého. Takové airporty fungují i v západní Evropě. Navázali jsme určité kontakty se Srbskem, kde mají obdobné letiště a chtějí je oživit. Velmi se zajímají o naše poznatky. Vedeme velmi čilý dialog a předáváme jim zkušenosti. Stejně tak dvěma letištím na Ukrajině. Samozřejmě, že se tyto vazby snažíme využít i k vzájemné spolupráci našich letišť – přípravě leteckých mostů.

Mezinárodní letiště bývá klíčovým faktorem determinujícím hospodářský rozvoj své spádové oblasti. V případě pardubického letiště východočeského regionu.
V posledním půldruhém roce po vstupu kraje do společnosti EBA, a.s. vyvíjí kraj a město velké úsilí, aby se proces modernizace letiště uskutečnil co nejdřív a v co nejvyšší kvalitě. V současné době procházíme procesem před výstavbou letiště, schvalovacím procesem EA a procesem územního rozhodování. Máme vysoutěženou projekční kancelář, která pro nás bude zpracovávat dokumentaci pro stavební povolení a zřejmě během dvou měsíců budeme soutěžit projekční kancelář na dokumentaci prováděcí. To reprezentuje poměrně velké prostředky, které město a kraj věnují, aby proces modernizace kontinuálně pokračoval, abychom se nezdrželi. Pokud vše dopadne optimálně, mohli bychom už ke konci tohoto roku zahájit zemní práce a v příštím roce bychom mohli zahájit výstavbu.

• www.airport-pardubice.cz