Kdež vidím, že některé ty kaply (dvě, tři, bližší sebe jsouc),
aby za jedno byly, se smlouvaly: mezitím však žádnou měrou, jak by se mezi
sebou porovnaly, trefiti nemohly, každý, co v hlavu zavzal, na tom stál,
jiné na to též naraziti1 usiluje. Někteří hloupější, co se jim
namátlo, toho se drželi: jiní chytřejší, jak kde fortel2 viděli, tak
přistupovali a odstupovali, až sem nad tím mízerným milých křesťanů
matením a motáním velice horlil3.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1624
1 navést 2 prospěch, zisk 3 pohoršoval se
Někteří hloupější, co se jim namátlo, toho se drželi: jiní chytřejší, jak kde fortel viděli, tak přistupovali a odstupovali
16. 06. 2009
Léčebné lázeňství je oborem medicíny, využívajícím
přírodních léčivých zdrojů a léčebných režimů k odstranění
příčin nemoci a eliminaci patogenních reflexů, které si lidský organismus
v průběhu nemoci vypěstoval, a k nastavení autoregulačních mechanismů,
jimiž disponoval, než onemocněl. Nicméně přístup řady kompetenčních
míst k léčebnému lázeňství lze připodobnit k epizodě televizního
seriálu „Arabela“, v níž princezna Xenie nechala vyrábět a po Říši
pohádek rozhazovat odpadky, aby tato byla stejně in jako říše lidí.
Důvodem takového postoje nemusí být jen tupost, ale i to, že se nehodí,
když příroda uzdravuje. Pošle-li systém pacienta do léčebných lázní,
u řady indikací se jeho stav zlepší natolik, že ten ambulantní péči
místo desetkrát do roka využije jedenkrát a nemocniční nepotřebuje.
Pošle-li dětského pacienta, že se z něho nestane chronik, doživotně
konzumující kvanta léků. A jaké jsou v Česku tendence ve zdravotní
prevenci? V omezování plýtvání? To ilustruje doba. Mj. i tím, že
cizincům, kteří nemají zdravotní pojištění ani jiné finanční krytí,
náš stát každým rokem odpouští (všude jinde, jen ne v Česku,
vymahatelné) mnohamilionové pohledávky za poskytnutou zdravotní péči.
Takže v tomto se české kompetenční instituce u západoevropských
neinspirovaly. Zato vehementně tam, kde nedisponují léčebným lázeňstvím,
tj. tradicí, know-how, přírodními léčivými zdroji a
kvalifikovanými lidmi.
Jaromír Kainc
nakladatel Všudybylu