Největší železniční tunel v Česku
08. 07. 2015
Prezident akciové společnosti Metrostav Ing. Jiří Bělohlav
učil mé děti rybařit, a tak jsem jej oslovil v souvislosti s hlavním
tématem Všudybylu, kterým je doprava:
Jirko, už jsi byl na kole na rybách?
Na rybách jsem ještě letos nebyl, zato na kole jezdím skoro každý den do
práce. Koupil jsem si takové pražské, lehoučké. Jezdí se mi na
něm dobře.
Když jsem 30. března pořádal 62. setkání Ligy pro
cestovní ruch s ministrem Mládkem na téma podpora exportní politiky, mezi
účastníky, které jsem na něm měl tu čest hostit, byl i Václav
Pavlovský z Metrostavu Helsinky. Zamiřme tedy z Prahy na sever, třeba na
sopečný Island. Metrostav tam staví silniční tunel Nor?fjör?urtunel. Bude
plavat v lávě?
V lávě ne, ale protože doma není nikdo prorokem, tunely stavíme nejen na
Islandu. Infrastrukturní projekty realizujeme i v řadě dalších zemí.
Obrovský projekt máme v Polsku, pracujeme v Maďarsku, v Srbsku, tunel
razíme v Německu, stavíme ve Švédsku a v Norsku. Doufáme, že se
uplatníme při nových projektech na Slovensku. Zahraničních zakázek máme
víc než tuzemských. Co se týká Islandu, ražby tam budeme letos
dokončovat. Tunel razíme převážně v bazaltech a ve zpevněných tufech.
Práce není jednoduchá. Skutečné geologické podmínky, na něž
narážíme, jsou totiž jiné, než je uvedeno v projektech, takže často
improvizujeme. Zejména se musíme vypořádávat s málo kompaktními vrstvami
sopečného popela.
Zemí věčného ohně je i Ázerbájdžán, ale ne kvůli
vulkanické činnosti, ale díky obrovským zásobám ropy a zemního plynu.
27. května 2015 jsem se zúčastnil recepce k jeho státnímu svátku.
V Ázerbájdžánské republice rovněž působí řada českých
firem.
Pokud máme správné informace, v současné době v Ázerbájdžánu
operují Francouzi. Pokud by se tam pro Metrostav otevřel prostor, určitě
bychom se rádi zapojili. Například do výstavby nové trasy metra
v Baku.
Letos si připomínáme 200. výročí narození Jana Pernera.
Metrostav staví i liniové železniční dopravní stavby.
Ano, máme specializované divize, jak u Metrostavu, tak u Subterry, které
umějí realizovat železniční projekty. Dosud nejrozsáhlejší je na
rychlostním železničním koridoru na úseku Rokycany–Plzeň, kde
u Ejpovic pod kopci Homolka a Chlum stavíme největší železniční tunel
v Česku. Modernizace železniční tratě je součástí naplňování
koncepce interoperability transevropských dopravních sítí, o níž rozhodla
Evropské komise. Tunel o průměru deset metrů provádíme razicím štítem
s přítlakem. Délka dvou jednokolejných tunelů od východního portálu
k západnímu bude 4 150 metrů a trať Praha–Plzeň se díky tomu zkrátí
asi o 6,1 kilometru.
Jednou z podmínek výkonnosti hospodářství země je dobrá
dopravní infrastruktura. To, co v Česku brzdí její výstavbu, dnes není
nedostatek peněz či stavebních kapacit, ale nepřipravenost staveb.
Příprava projektů dopravních liniových staveb totiž trvá řadu let. To,
že jeden z bývalých ministrů dopravy „ušetřil“, respektive poškodil
rozpočet resortu dopravy meziročně o šestatřicet miliard korun, je
nenahraditelná chyba.
Přesto, že je dostatek financí jak z Evropské unie, tak i z vlastních
zdrojů, není co stavět. Důvod je jednoduchý: v minulosti byla příprava
silničních staveb prakticky zastavena. Lepší než u dálnic a silnic je
situace na železnici. Správa železniční dopravní cesty pracuje dobře.
Průběžně vypisuje soutěže na výstavbu dílčích úseků rychlostních
koridorů. Naproti tomu Ředitelství silnic a dálnic se v současné době
potýká s velkými problémy ohledně vypisování nových soutěží. To se
odráží i v tom, že se už dva roky žádný silniční infrastrukturní
projekt nepředával. Vypsaly se tři nové úseky na dálnici D1. Jak to
dopadlo, všichni víme. To má souvislost i s naší komplikovanou
legislativou, s novým posuzováním vlivů na životní prostředí EIA, se
stavebním zákonem – zákonem o územním plánování a stavebním řádu
č. 183/2006 Sb., a se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a
dalšími. Situace, místo toho, aby se zlepšovala, se zhoršuje, takže
v oblasti výstavby dopravní infrastruktury lze očekávat další
komplikace.