Zlínský kraj je rozlohou 3 963 km2 devátým největším krajem České republiky. Má převážně kopcovitý charakter. Tvoří ho okresy Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín a Kroměříž. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým a na severu s Moravskoslezským. Jeho východní hranici se Slovenskem tvoří Bílé Karpaty, které k severu přecházejí v Javorníky a Moravskoslezské Beskydy. Severu dominuje Hostýnsko-vsetínská hornatina, centrální části Vizovická vrchovina a západnímu okraji Chřiby. Je pozoruhodný rozmanitostí přírodních scenérií se spektrem drsných horských hřebenů v chráněné krajinné oblasti Beskydy s pralesními porosty a výskytem vzácných živočichů i rostlin. Unikátní flórou sluje i biosférická rezervace UNESCO Bílé Karpaty, kde lze najít na sedm set rostlinných druhů včetně vzácných orchidejí. Zlínský kraj, to jsou také přírodní léčivé prameny a hanácká rovina. Největší řekou, která krajem protéká, je Morava, do níž se vlévá většina toků z jeho území včetně Bečvy, Senice, Olšavy, Vláry či Dřevnice. Turistická přitažlivost Zlínského kraje vyplývá z množství přírodních, kulturních a technických památek a skutečnosti, že se na jeho území potkávají tři folklorně živé oblasti – Valašsko, Slovácko a Haná.
Nechci si vymýšlet nějaký příběh, říká hejtman Jiří Čunek
04. 05. 2017
S hejtmanem Zlínského kraje, senátorem Jiřím Čunkem, se
potkáváme na půdě Senátu České republiky 15. března 2017.
Pane hejtmane, jak je na tom Zlínský kraj z hlediska cestovního
ruchu?
Je na vzestupu. Na jeho území se za posledních deset let událo mnoho
převratných věcí, a to i proto, že díky regionálním operačním
programům se do rozvoje cestovního ruchu v roce 2007 alokovalo hodně
finančních prostředků. Zlínský kraj těmito dotacemi významně obsloužil
svá nejchudší a přitom krásná údolí. Například na katastru Karlovic
vyrostly nové lyžařské areály, hotely a penziony. Řada z nich světové
úrovně. Díky tomu výrazně vzrostla návštěvnost regionu, takže z toho
teď těží i místní výrobci, drobní ubytovatelé a poskytovatelé
dalších služeb. Současný rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech
Zlínského kraje je nebývalý. Zejména v údolích Vsetínské Bečvy a
Bílé Bečvy. Přináší významné finanční prostředky a zaměstnanost.
Dnes až takovou, že tamní podnikatelé těžko hledají nové zaměstnance.
Nicméně v každém případě je to pozitivní směr rozvoje. Když jsem byl
zvolen hejtmanem, jedno z mých prvních rozhodnutí po nástupu do funkce bylo
podpořit úpravu zimních tras v Javorníkách, na Vsetínských vrších,
v části Beskyd a v Hostýnských vrších. Vytvořili jsme na to program,
který byl schválen na prvním zasedání nově zvoleného krajského
zastupitelstva, a Zlínský kraj na ni přidal osm set tisíc korun. Sice to
není mnoho, ale na údržbu zimních tras přispěli i tamní
podnikatelé.
Před 102 roky byly vyhláškou císařskokrálovského
místodržitele na Moravě Oktaviana Regnera von Bleyleben Luhačovice
prohlášeny za místo léčebné na katastrech Luhačovic a
Pozlovic.
Co se týče Pozlovic a Luhačovic, tam byla, a to i díky lázeňským
hostům, vždycky vysoká návštěvnost. Po změně vlastnictví lázeňských
společností došlo k masivním investicím do lázeňské a turistické
infrastruktury. Mimo jiné i k vyčištění turisty oblíbené Luhačovické
přehrady a citlivým rekonstrukcím četných staveb včetně těch od Dušana
Jurkoviče. Jsem rád, že rozvoj tohoto území pokračuje, byť už teď je
jeho stav velmi dobrý.
Pane hejtmane, dělá stát dost pro to, aby si zasloužil
příliv peněz do veřejných rozpočtů, který bývá průvodním jevem
rozvoje cestovního ruchu?
Minulý týden proběhla ve Zlíně konference věnovaná cestovnímu ruchu.
Bohužel jsem slyšel výtky na adresu státní podpory cestovního ruchu.
Zejména majitelé ubytovacích zařízení si stěžovali na to, že stát
málo podporuje směrování hostů a turistů do jejich regionů. Nicméně
protože jsem se v oblasti cestovního ruchu v posledních letech příliš
nepohyboval, nechci si vymýšlet nějaký příběh. Ten můj, kdy jsem coby
ministr pro místní rozvoj tento resort řídil, je osm let starý. Mezitím se
hodně změnilo. Někteří z účastníků konference zdůrazňovali, že
mnohé země mají ministerstva cestovního ruchu. Já si však myslím, že ho
desetimilionová republika nepotřebuje.
Růstu obliby moravských, slezských a českých regionů
výrazně nahrává bezpečnostní situace ve světě.
Česká republika je zahraničními touroperátory a turisty vnímána jako
bezpečná země. Teroristické útoky a imigrační vlny způsobily, že mnoho
obyvatel Česka svou pozornost obrátilo na domácí cestovní ruch. Vysoká
obsazenost ubytovacích zařízení je nebývalá a celoroční. A to i těch,
která nemají wellness zázemí. Loňský rok byl pro Zlínský kraj, jeho
regiony a místa, jako jsou Zlín, Luhačovice, Uherské Hradiště, Uherský
Brod, Lidečko, Velké Karlovice, Rožnov pod Radhoštěm s Dřevěným
městečkem, Kroměříž s raně barokní Květnou zahradou zapsanou na seznam
památek kulturního a přírodního dědictví lidstva UNESCO, Vlčnov, jehož
jízda králů je na seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného
dědictví lidstva UNESCO, poutní Staré Město – někdejší velkomoravské
sídliště Veligrad atd., vysoce úspěšný.
Zlínský kraj je výrazně spjat s československým letectvím.
Ostatně Všudybyl nedávno informoval o uherskohradišťské společnosti
AEROMEC, která poskytuje služby v oblasti všeobecného letectví a má na
Letišti Kunovice školicí středisko (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek „První
simulátor letounu Piper Meridian v Evropě“).
Sportovní letectví a letecká turistika jsou na vzestupu. Letiště Kunovice
je jediným naším větším letištěm, neboť někdejší záložní
vojenské letiště v Holešově mělo být proměněno v průmyslovou zónu.
Avšak zatím bylo proměněno v naši noční můru. Do této lokality a do
zrušení letiště se investovala zhruba miliarda šest set milionů korun.
Bohužel, nejen že na trhu práce nejsou lidé, kteří by tam nastoupili do
nových fabrik, ale hlavně tam jsou velké ekologické problémy se spodní
vodou. V Holešově se už ale investovaly ohromné finanční prostředky, a
tak se s ekologickými organizacemi musíme nějak domluvit. To je pro nás
daleko větší oříšek než cestovní ruch, který nám dělá radost.
Nicméně cestovnímu ruchu a propagaci regionů Zlínského kraje se budeme
dál věnovat. Rádi bychom, aby je cestovní kanceláře, incomingové agentury
a organizátoři firemních akcí zahrnovali do svých programů. Vytvořit
šňůru Praha–Valašsko není snadné. Je pro cestovatele, kteří se
v Česku rozhodnou pobývat více dní. Už jsem ale zaznamenal i poznávací
zájezd, jehož účastníci navštívili Krkonoše, Prahu, Pardubice, Olomouc,
Kroměříž, Velké Karlovice, Vysoké Tatry a Zakarpatskou Rus – oblast
prvorepublikového Československa, a i takovéto programy rozvoji cestovního
ruchu ve Zlínském kraji výrazně pomáhají.
