Navštivte Liberecký kraj

Ing. Lidie Vajnerová

Území Libereckého kraje pokrývá sever české kotliny včetně východní části Lužických hor, Jizerských hor a západních Krkonoš. Jsme součástí Trojzemí, Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Náš kraj hraničí s Německem a Polskem. Svou rozlohou je sice nejmenším krajem ČR (pokud tedy nepočítáme Prahu), ale co se nabídky na možnosti trávení dovolené týče, řadí se na přední místa. Na celém území se rozprostírají čtyři významné turistické regiony – Český ráj, Krkonoše, Jizerské hory a Českolipsko. Jedná se o oblast s bohatou historií a velkým množstvím přírodních, kulturních i historických památek, která je právem označována jako ráj turistů, lyžařů, milovníků přírody i obdivovatelů historie a vyznavačů regionálních produktů. Symbolem našeho kraje je unikátní národní kulturní památka televizní vysílač a horský hotel Ještěd, jehož tvůrce Karel Hubáček obdržel v roce 1969 prestižní Perretovu cenu za architekturu. K vyhledávaným cílům rovněž patří Severočeské muzeum v Liberci, Divadlo F. X. Šaldy, Naivní divadlo, Oblastní galerie, Zoologická a Botanická zahrada v Liberci, Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa, sklářská muzea v Novém Boru, Kamenickém Šenově a Železném Brodu, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Muzeum Českého ráje v Turnově, IQpark v Centru Babylon, hrady a zámky, jako je Sychrov, Lemberk, Zákupy či Grabštejn nebo Geopark Český ráj, který je zařazen na seznamu Unesco, a řada dalších.

Se statutární náměstkyní hejtmana Libereckého kraje pro rezort kultury, památkové péče a cestovního ruchu a předsedkyní Komise pro cestovní ruch Asociace krajů ČR Ing. Lidií Vajnerovou se potkáváme 22. února 2011 na slavnostním otevření adaptovaného objektu – někdejší městské šatlavy v České Lípě.
Paní náměstkyně, už jen cesta sem sluncem prozářenými pískovcovými kaňony Českolipska byla pro mne velkým zážitkem. Natož pobyt v městské šatlavě…
Českolipská šatlava původnímu účelu, tedy městskému vězení, sloužila až do roku 1935. V době socialismu se stala smetníkem pro okolní domácnosti. Nikdo si s tím nevěděl rady. Až v r. 1994 dostal ředitel Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Ing. Zdeněk Vitáček nápad, že by z tohoto zajímavého objektu šlo udělat Archeologické muzeum. V roce 2008 se na projekt podařilo sehnat peníze z Evropské unie ve výši 11 milionů 690 tisíc korun a Liberecký kraj přidal 7,7 milionu korun. K Vlastivědnému muzeu, které sídlí v komplexu budov bývalého augustiniánského kláštera v centru České Lípy, a jeho pobočkám Vísecké rychtě v Kravařích a Památníku K. H. Máchy v Doksech tak přibylo dnes slavnostně otevřené Archeologické muzeum s moderním depozitářem a pracovišti výzkumných pracovníků. Má tři expozice. První je věnována archeologickým nálezům, druhá speleoarcheologii a speleopalentologii a třetí, které dominuje popravčí meč, hrdelnímu právu.

V souvislosti s patronem časopisu Všudybyl Janem Amosem Komenským mne zaujala ta část speleoarcheologické expozice prezentující nápisy v jeskyni na Špičáku, ve slezské části Olomouckého kraje, která byla koncem dvacátých let sedmnáctého století útočištěm českých bratří, opouštějících přes Růžový palouček naši vlast.
Co já vím, je to jediná expozice v České republice, která se tematikou historicky cenných nápisů a nálezů v jeskyních zabývá. V pískovcových oblastech Českolipska a Českého ráje byly zdokumentovány tisíce skalních kreseb a nápisů, z nichž nejstarší pochází již z pozdního středověku a nejmladší jsou z posledních let. V Libereckém kraji máme i několik unikátních jeskyní, např. Bozkovské dolomitové jeskyně, v nichž se nachází největší podzemní jezero v Čechách. Ostatně kolem jedné unikátní jste projížděl při zimním přejezdu Lužických hor, který popisujete v minulém Všudybylu (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Lužické hory“). Jmenuje se Naděje a je považována za největší českou ledovou jeskyni.

A na léto se těším na Ploučnici. Také ta disponuje (ne)jedním unikátem. Zejména pak Pekelným jícnem.
Stopadesátimetrový podzemní náhon bývalého hamru, kterým vodáci s oblibou proplouvají, je technickou památkou. Je do něj svedena všechna voda řeky, jež tam teče mezi až 50m pískovcovými stěnami. Místní mlynář v 19. století tímto podzemím vozil za světel loučí návštěvníky, které tento technický zázrak uchvacoval, zrovna tak jako dnešní vodáky.
Dnes vede Pekelským údolím 4 km dlouhá naučná stezka, určená pouze pro pěší turisty. Návštěvníci mají možnost se seznámit s přírodními silami modelujícími okolní pískovcové stěny. Poslední zastavení stezky se nachází v osadě Karba, ležící na jižním konci údolí Robečského potoka. V lese v okolí jsou zbytky hradu Frydlant, založeného patrně Ronovci ve 13. století. Českolipsko s Máchovým jezerem a romantickým okolím Doks si pozornost turistů určitě zaslouží. A nejen to, i soustava Holanských rybníků stojí za zhlédnutí. A ještě k tomu je oblast Českolipska oblastí s největším počtem hradních zřícenin v České republice. Najdeme jich tu mnoho desítek. V Libereckém kraji máme další turistické oblasti, které si svoji pozornost a zájem návštěvníků určitě zaslouží. Všechny se snažíme dostávat do všeobecného povědomí veřejnosti a podporujeme jejich rozvoj a návštěvnost. Využíváme při tom přitažlivých témat, například letos představujeme Liberecký kraj jako vhodnou destinaci pro rodiny s dětmi. Když už jsme na Českolipsku, tak můžeme např. využít faktu, že v Doksech se odehrává děj nejstaršího komiksu v České republice – Čtyřlístku. Věděli jste, že právě Bezděz představuje hrad Bezub? Anebo že Třeskoprsky jsou Doksy? A proč na to upozorňuji? Protože přání dětí a snaha rodičů dělat jim radost, často ovlivňuje volbu tras rodinných výletů a pobytů.

Zmínila jste můj zimní přejezd Lužických hor. Když jsme se se Strašným Pájou drápali na Hvozd, málem nám za šíleného skřípění kotoučových brzd přejel přes špičky lyží kolouš. Prý tady v Libereckém kraji pro takovéto adrenalinové cyklisty budujete singltreky.
Ano, Liberecký kraj se může pochlubit první singltrekovou stezkou v České republice, a to v Novém městě pod Smrkem. Unikátní okruh na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor, Smrku, byl navržen proslulým projektantem Daffydem Davisem, který se zaměřuje na stezky pro rekreační cyklistiku. Až v létě přijedete, přivezte si cyklistické oblečení. Kvalitní kolo si vypůjčíme. Pojedeme po singltreku, což je perkem vysypaná a udusaná úzká cestička tak akorát na řídítka, povětšinou z kopce dolů. Tak, jako rozlišujeme lyžařské sjezdovky na modré, červené a černé ve Skotsku, kde singltreky vznikly, jsou rovněž modré, červené a černé. V okolí Lázní Libverda zatím máme 12 km modrých singltreků a plánují se další, cca 40 km stezek na české i polské straně Jizerských hor, které cyklisty zavedou do malebných, málo navštěvovaných koutů Frýdlantského výběžku. Přes Liberecký kraj také vede tzv. Via Sacra. Vede po jedinečných sakrálních stavebních dílech a uměleckých pokladech rozmístěných v Trojzemí Německa, Polska a Česka. „Svatá cesta“ prochází Horní Lužicí, Dolním Slezskem a severními Čechami využívajíc staré obchodní a poutní stezky. U nás v Libereckém kraji těmito památkami jsou Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí, chrám Navštívení Panny Marie s nesmírně cennou gotickou plastikou Černé Madony z r. 1380 v Hejnicích a v Českém Dubu nedávno objevená a postupně zrekonstruovaná johanitská komenda s kaplí svatého Jana Křtitele. Byla vybudována kolem roku 1237, a teprve před dvaceti lety byla objevena loni zesnulým dr. Tomášem Edelem. Mohla bych vám o Libereckém kraji a turistických zajímavostech ještě hodně hodně povídat, vždyť jen kulturních památek na našem území máme přes tři tisíce, a to jsem se např. vůbec nezmínila o podstávkových domech, které jsou fenoménem naší oblasti.

 

• www.liberecky-kraj.cz