Kteří mezi nimi nejučenější byli, sstupovali se doprostřed a pokoušeli se očsi velmi usilně, načež viděl sem, že jiní všickni s otevřenými usty očekávají: a bylo o tom řečí mnoho, jak by to nade všeho světa subtýlnosti divnější bylo, a kdyby se vynalezlo, že by již nic nebylo nemožného.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, l. P. 1623

Načež viděl sem, že jiní všickni s otevřenými usty očekávají

Během nástupu tržní ekonomiky (soutěže, kdo co na Česku trhne) se podvedlo z naší země udělat potravinově nesoběstačnou kolonii, ze které rok co rok do cizích zemí odtékají stamiliardy korun v ní tvořeného zisku. Ze stejných pohnutek byla odbourána zdravotní prevence a léčebnému lázeňství za přispění předchozích úhradových vyhlášek „nasazena psí hlava“ nekalé konkurence montující se do byznysu těm, kdo si na něj vydupali monopol. A medicínský obor balneologie? Tomu je v rámci na lékařských fakultách vyučovaných oborů, vědy a výzkumu přisuzována funkce apendixu. Nebere se v potaz, že chronicky nemocní lidé se díky lázeňské léčbě vracejí do běžného života nezřídka v tak zlepšeném stavu, že jsou s to zapojit do pracovního procesu a výrazně omezit konzumaci léků i četnost návštěv praktických lékařů a specialistů. Tím ale majitelům nemocnic, klinik, odborných léčebných ústavů a lékařských praxí, natož producentům a distributorům farmak asi radost nedělají. Zato zdravotním pojišťovnám, kterým tím šetří výdaje, neboť nemusejí hradit ještě astronomičtější sumy za léky a vykazované výkony, by měly. Ale copak v Česku smějí? Zvlášť když finančně a politicky skvěle krytá byznysově-lobbystická uskupení opět zvyšují tlak na vystrnadění přírodních léčivých zdrojů a s nimi spojených zdravotnických výkonů ze systému veřejně dostupné zdravotní péče? Že by proto, že předcházení nemocem by stálo kraje a města dotující z veřejných zdrojů své ztrátové nemocnice a především stát míň peněz než léčení či řešení situace chronicky nemocných a invalidních osob? A že čím nižší veřejné výdaje díky tomu, že příroda uzdravuje, tím menší možnosti pro sortu lidí „po nás potopa“ hrabat pod sebe? Bohužel, každoroční mnohamiliardová navyšování veřejných výdajů na zdravotnictví dává za pravdu těm, kdo konstatují, že byznys se zdravím v Česku zdravé lidi nepotřebuje. Zato vítá takové, kteří očekávají, co jim kdo nakuká.
Jaromír Kainc