Na střeše Evropy aneb s Romanem Línkem v Pardubickém kraji

Pardubický kraj
skýtá rozsáhlé celoroční možnosti turistického, sportovního, kulturního, společenského i léčebně lázeňského vyžití. Aktivní i relaxační trávení dovolených a volného času v přírodě na horách i u vodních ploch a toků, ve městě i na venkově. Pardubický kraj leží na pomezí Čech a Moravy. Krajské město Pardubice je od Prahy vzdáleno 100 km. Výhodou Pardubického kraje je jeho dopravní dostupnost. Je na evropském železničním koridoru spojujícím Berlín s Vídní a v pokročilém stádiu je jeho napojování na evropskou dálniční síť. Mezinárodní letiště v Pardubicích je jedním z pěti páteřních letišť České republiky. Pardubický kraj je součástí turistického regionu „Východní Čechy“. Jeho území pokrývají čtyři turistické oblasti: „Pardubicko“, „Chrudimsko -Hlinecko“, „Orlické hory a Podorlicko“ a „Českomoravské pomezí – Svitavsko“.

Prvořadé památky
Návštěvníci zde najdou mnohé významné památky – hrady, zámky, fortifikační a církevní objekty. Renesanční zámek v Litomyšli, zapsaný na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, na němž se každoročně koná jeden z nejvýznamnějších operních festivalů Evropy. Milovníci architektury ocení zámecký areál v Moravské Třebové, zámek v Pardubicích s unikátním opevňovacím systémem, rokokový skvost Nové Hrady a další. Mezi nejlépe dochované středověké hrady patří Litice na ostrohu řeky Orlice. Krásný výhled nabízí Kunětická hora. Za návštěvu stojí Košumberk i Svojanov. Mnohé z historických areálů ožívají kulturními programy. K nejvýznamnějším církevním památkám patří renesanční farní chrám sv. Bartoloměje v Pardubicích, barokní klášter v Králíkách nebo poutní kostel P. Marie na Chlumku nedaleko Luže. K nejlépe dochovaným židovským památkám pak synagoga v Jevíčku, rozsáhlý židovský hřbitov a synagoga v Heřmanově Městci nebo lesní hřbitov v Luži.

Muzea nebo galerie
jsou v téměř každém městě Pardubického kraje, a všechny jsou jedinečné. K nejvýznamnějším patří Východočeské muzeum v Pardubicích se stálou expozicí skla. Celoevropský význam má chrudimské Muzeum loutkářských kultur. Objekty lidové architektury je možné si prohlédnout ve skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska. Českou historii ojedinělým způsobem prezentuje rozsáhlé Muzeum řemesel v Letohradě. Muzeum československého opevnění se nachází přímo v jedné z pevností, v tvrzi Bouda.

Pro krajinu a přírodu
Pardubického kraje je typická rozmanitost a kontrasty. Jeho reliéf se zvedá z úrodné nížiny Polabí až k Orlickým horám a vrcholí geologicky svébytným masivem Králického Sněžníku (1424 m n.m.) – „Střechou Evropy“ – evropským rozvodím tří moří: Severního, Černého a Baltského. Celá oblast Králického Sněžníku, se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm, je vyhlášena národní přírodní rezervací. K nejkrásnějším přírodním lokalitám kraje patří Toulovcovy a Městské Maštale – spletité systémy skalních rozsedlin a jeskyní, přírodní rezervace Zemská brána na hranicích s Polskem, malebná krajina rybníků a rákosí v okolí lázeňského městečka Lázně Bohdaneč a další.

Chov koní
Pardubický kraj je známý chovem koní. Jejich symbolem je jeden z nejstarších hřebčínů světa v Kladrubech nad Labem, jehož historie sahá do první poloviny 16. století. Na zámku Slatiňany sídlí jedinečné hipologické muzeum. V kraji se nachází řada turistických jízdáren a jezdeckých klubů. Stošestnáctiletou tradici má nejstarší a nejtěžší dostih kontinentu Velká pardubická steeplechase.

Pardubický kraj mi je velmi blízký, protože se na jeho území nachází místo, kam se vracívám jako domů. Právě zde v Čechách, nad severním lavinovým žlebem, v úbočí Králického Sněžníku ve výšce 1380 m n.m. Moravanům pramení „Mare Aqua“, řeka, podle níž se celé jejich území nazývá Moravou. Ale nejen tam, i jinde je Pardubický kraj plný turistických atraktivit. Vicehejtmana Pardubického kraje Ing. Romana Línka jsem proto oslovil s tím, že mne velmi těší hovořit s představitelem kraje, na jehož území se nachází Králický Sněžník (1423,7 m.n.m.), od jehož existence se odvíjí řada mých báječných zážitků a kamarádství.
Králický Sněžník je nejvyšším geografickým bodem Pardubického kraje. Je na česko-polské hranici, na historickém českém, moravském a kladském trojmezí. Pardubický kraj má čtyři a půl tisíce čtverečních kilometrů. Je uprostřed České republiky, tam kde si Čechy a Morava odnepaměti pomyslně podávají ruce. Z našeho kraje pochází první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který byl pravou rukou Karla IV. a prvním kancléřem (dnes by se řeklo rektorem) Karlovy univerzity, jejíž chod dotoval ze svých prostředků. Je pohřben v nedalekém Klodzku, takže je velkým tématem česko-polských vztahů. Na konci 16. století do našeho kraje přišli z Moravy Pernštejnové. V Pardubicích si udělali rodovou rezidenci, a právě díky nim dnes pardubická památková rezervace nese výrazné renesanční urbanistické znaky první poloviny šestnáctého století. Na pardubickém zámku, který je ve vlastnictví kraje, jsou nejstarší na sever od Alp dochované renesanční fresky italských mistrů. Perštejnové ve východních Čechách zanechali více takovýchto stop. Postavili zámek v Litomyšli, který je na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z hlediska hospodářského rozvoje kraje, včetně turismu, pak významnou roli sehrála železniční trať, jež v roce 1948 spojila Vídeň s Prahou. Projektant a stavitel této dodnes strategické liniové dopravní stavby Ing. Jan Perner je pardubickým rodákem. Jeho jméno nese i pardubická univerzita. Hospodářské efekty této trati (dnes tudy vede tranzitní evropský železniční koridor západ – východ) jsou veliké. Všechny osobní železniční spoje, včetně Super City Pendolina, zastavují v Pardubicích. Právě díky železnici byl a je Pardubický kraj výrazně průmyslový. Na území Pardubického kraje své první kroky dělala i česká aviatika. Ing. Jan Kašpar první let z Pardubic do Prahy absolvoval z letiště, které dosud funguje jako jedno z pěti českých mezinárodních, která přijímají velká dopravní a cargo letadla. Loni bylo hlavně díky němu z území Pardubického kraje odbaveno na pětasedmdesát tisíc pasažérů. Od letošního ledna navíc do Pardubic směřuje pravidelná linka z Moskvy. Pardubické letiště je významné i z hlediska rozvoje cestovního ruchu v Krkonoších a dalších českých turistických centrech. Výraznou vazbu na dopravní dostupnost kraje má i silniční a dnes už i dálniční síť. I na území Pardubického kraje už totiž byla konečně přivedena dálnice D11.

Pardubický kraj leží ze dvou třetin na historických územích Českého království a z jedné na území Moravského markrabství.
Ano, ve znaku Pardubického kraje proto najdete českého lva i moravskou orlici. Pochopitelně i pardubického koně a ještě čtvrtý heraldický symbol, udělený nám Parlamentem České republiky, stříbrnou zeď s bránou dokořán 21. století a zlatým glóbem, symbolizujícím, že Pardubický kraj je otevřen nejen v oblasti cestovního ruchu, ale i obchodu a ekonomického rozvoje vůbec. V klenáku brány je lyra. Jsme jediným krajem, který má ve znaku symbol hudby. Důvod je jednoznačný. Z našeho kraje pochází Bedřich Smetana, podle něhož je pojmenován největší festival vážné hudby konaný v České republice pod širým nebem. A když už v jednom z předchozích Všudybylů hejtman kraje Vysočina RNDr. Miloš Vystrčil zmínil Vítězslava Nováka z Kamenice nad Lipou, pak musím vzpomenout jeho současníka od nás, z Pardubického kraje, Bohuslava Martinů z Poličky. Mezi hudební velikány Pardubického kraje bezesporu patří i současník Vivaldiho a Mozarta Václav Tomášek ze Skutče. V Pardubickém kraji máme uznávanou hudební konzervatoř. Každoročně se tu realizuje řada hudebních soutěží, např. Kociánova houslová soutěž v Ústí nad Orlicí. Do hudebních škol Pardubického kraje chodí více dětí, než je celorepublikový průměr, takže lyra v krajském znaku je oprávněně.

Rozvoj odvětví cestovního ruchu a jeho rentabilita se odvíjí od cílů – důvodů, proč kam jezdit, a až v druhé řadě od infrastruktury. Investice do infrastruktury cestovního ruchu totiž spontánně drží krok s poptávkou. Mít infrastrukturu cestovního ruchu a nemít cíle znamená nemít zákazníky a přijít o investice. V zemích, kde si váží nadprůměrně koupěchtivých a nadprůměrně solventních spotřebitelů odjinud – turistů, jsou proto podnikatelské aktivity cestovního ruchu významně podporovány nejen místními obyvateli, ale i státní propagandou a propagací, a domácí trh, včetně pracovních míst, hájen antipropagandou. Cestovní ruch je i business travel. Pardubický kraj je světovou jedničkou, co se týče některých technologií využívaných v dopravě a v obranném průmyslu. A i k nim se váže vysoce lukrativní širokospektrální byznys odvíjející se od kongresové turistiky.
V oblasti kongresové turistiky, incentivních a firemních akcí má Pardubický kraj obrovský potenciál. Pardubice jsou univerzitním městem. Cestovní ruch do našeho kraje přináší hodně peněz, podnikatelských aktivit a pracovních příležitostí a se svým rozvojem by jich mohl přinášet podstatně víc. Podnikáme proto systémové kroky k tomu, abychom přesvědčili potenciální hosty, že když u nás zůstanou déle, budou mít po celou dobu z čeho vybírat. V tomto duchu je koncipován náš internetový portál cestovního ruchu. Daleko více se zaměřujeme na přímé aktivní lákání turistů, na konkrétní cíle a produktové balíčky. Pardubický kraj má spoustu cílů. Nádhernou přírodu, památky, sportovní a kulturní události apod. A má ještě jedno specifikum – pevnostní turistiku. Králicko, které jste v úvodu zmínil, dodnes disponuje rozsáhlou sítí zachovalých vojenských opevnění a v kraji i mimo něj je spousta nadšenců, kteří se této zálibě věnují.

Pardubický kraj je ale i krajem koní.
Ano, jsme krajem, kde se jich v rámci Česka chová nejvíc. A nejen ve velkých hřebčínech, jako jsou Kladruby nad Labem, který je druhým nejstarším na historickém území někdejší Rakouské monarchie. Místem, které od španělského krále Juana Carlose až pro anglického prince Filipa navštívilo i mnoho současných celebrit. Kladrubáci jsou výjimeční kočároví koně. Jsou chováni pro slavnostní ceremonie. Má je i dánská královna. Na zámku ve Slatiňanech pak je jediné hipologické muzeum v České republice. Nemohu nezmínit Dostihové závodiště Pardubice, založené roku 1874 – místo konání nejstarší a nejtěžší kontinentální steeplechase cross-country – Velké pardubické. Nejen ona, ale i ostatní víkendové dostihy v Pardubicích do našeho kraje lákají hosty z celé České republiky i ze zahraničí. V Pardubickém kraji je mnoho chovatelů, a tak je u nás nabíledni vazba na agroturistiku, koňské stezky a aktivity spojené s jezdeckým sportem. Ty lze doplňovat či propojovat s letní dovolenou u vodních ploch, např. na Pastvinách nebo na Seči, v Železných horách.

Pane náměstku, co říkáte tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR převedlo na krajské samosprávy podstatnou část kompetencí v rámci rezortu cestovního ruchu?
Trend, kdy je radno některé záležitosti řešit přímo v místech, kterých se týkají, je pro rozvinuté demokracie příznačný. Metodika propagace turistické, kongresové a golfové destinace Česká republika, realizace celostátních projektů apod., to patří zastřešujícím státním institucím. V případě rezortu cestovního ruchu Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a jeho výkonné agentuře České centrále cestovního ruchu – CzechTourism. Vedle toho je výhodnější celou řadu věcí řešit na platformě měst a obcí – komunálních samospráv, popř. krajské samosprávy. Roli krajů vidím zejména v tom, že obcím a městům a turistickým cílům na svém území vytváří rámec, jakýsi pomyslný podnos, na němž své atraktivity nabízí turistům. Málokdy se totiž někam jezdí kvůli jednotlivostem. Proto je jasné, proč v posledních letech v hospodářském resortu cestovního ruchu tak výrazně posiluje role destinačního managementu a nabídkových balíčků. V tomto jsou kraje důležitým článkem funkčního systému – v případě Pardubického kraje turistické destinace „Východní Čechy“, která částečně zasahuje i do Královéhradeckého kraje. Turista však nerozeznává správní hranice. V zájmu podpory podnikatelských aktivit cestovního ruchu Pardubického kraje proto své nabídky tvoříme i s tímto „hraničním“ přesahem. Určitě bychom uvítali, pokud by kraje od státu dostávaly větší zdroje, aby mohly být akceschopnější. Abychom konkrétně u nás v Pardubickém kraji v daleko větší míře mohli investovat do toho, aby se značka „Východní Čechy“ čím dál výrazněji prosazovala nejen u domácích, ale i u zahraničních spotřebitelů. Takové investice jsou totiž vysoce návratné. Jak v jednom z vašich interview konstatoval pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk: „Ono symbolické podání si rukou s lidmi z celého světa nemá jen velikou duchovní dimenzi. Turismus, včetně pro naši církev tradičních poutí na památná místa, přináší poptávku po službách. Ne náhodnou je cestovní ruch oblastí, která dnes celosvětově zaměstnává nejvíce lidí. Pasivita v oblasti směrování návštěvníků do dalších neméně krásných částí naší vlasti není problém jenom lidí, kteří by tam našli uplatnění ve službách cestovního ruchu. Je to i ke škodě pracovníků v dalších profesích, mladých lidí, kteří odtamtud odcházejí, protože doma nemají uplatnění. I systému, kterému se nedostává dostatečné ekonomické síly a stability, aby se mohl v daleko větší míře a intenzivněji věnovat charitě, údržbě a ochraně památek, vzdělávání a duchovnímu povznášení národa.“ (Všudybyl 10/2005 str. 6–9)

www.pardubickykraj.cz