Na srovnatelné úrovni se světovými letišti
07. 09. 2002
Ušlechtilé skutky můžeme konat,
aniž vládneme zemi a moři.
Aristoteles ze Stageiry, 384 – 322 př. n. l.
Také v tomto roce je hlavním tématem sedmého vydání Všudybylu
letecká doprava. Letošní rozhovor s Ing. Milošem Šťastným, nyní
poradcem generálního ředitele České správy letišť, jsem začal: Loni
jste na mé konstatování týkající se směřování Letiště Praha-Ruzyně
uvedl:
„Hub je snem každého provozovatele letiště. Skutečností je, že se tento
trend naplňuje nezávisle na našich přáních strmě se zvyšujícími objemy
odbavených osob a nákladů. Nárůst je tak radikální, že nás dostává do
kritické situace. V současné době dostavujeme prst "B“ do plné délky a
měli bychom ho otevřít začátkem března 2002. Momentálně nejužším
místem našeho letiště jsou právě nástupní čekárny a tímto řešením
se, alespoň krátkodobě, naše pozice trochu vylepší."
Pane inženýre, přestože Česká správa letišť zahájila provoz
prodlouženého prstu „B“, vytížení pražského letiště se však
stejně blíží maximu.
Kapacita Letiště Praha-Ruzyně je 6,4 milionu cestujících za rok. Loni jím
prošlo (vzhledem k zářijové tragédii „jen“) 6,1 milionu. Očekává
se, že do konce roku bude stávající kapacita stoprocentně naplněna. Jeho
průchodnost by měla letos ještě stačit. Pro dokreslení bych chtěl
použít statistických údajů uváděných v periodickém IATA oběžníku
„Měsíční zpráva o provozu na letištích celého světa“. Co mne
v něm vždy především zajímalo a zajímá, je Praha ve srovnání
s ostatním světem. Dříve měla dvanácti až patnáctiprocentní nárůsty.
Dnes tu je u Prahy k 1.srpnu uváděn nárůst 3 %. Není to mnoho, avšak
mezi ostatními letišti je pouze několik, která mají plusový nárůst jako
my. U většiny je to kolem pěti až osmi procent minus, a tak dynamika 3 %
je v podstatě příznivá zpráva. Jen za letošní červenec ruzyňským
letištěm prošly 702 tisíce pasažérů. Praha si žije dál svým životem
a jsem přesvědčen, že nárůsty po čase budou pokračovat stejně strmě
jako v minulosti.
I při stávající dynamice se však problémy dostaví velmi záhy.
Nelze mi nevzpomenout našeho rozhovoru před sedmi lety, kdy v textu zařádil
šotek a vložil vám do úst, že se po otevření adaptovaného terminálu,
namísto přepážek, podstatně zvýší počet odbavovacích překážek.
Problémy by mohly přijít opravdu velmi brzy.Vycházím z toho, že po
současné recesi přijde hospodářské oživení a že je reálné očekávat,
že v roce 2005 Letištěm Praha-Ruzyně projde 8,5 milionů
cestujících.Vítězit bude ten, kdo bude připravený. Pokud nebude, letecké
společnosti i chartery cestovních kanceláří budou své lety směrovat do
jiných zemí. Klíčem k udržení si trhu je nabídnout maximum. To není
pouze věcí leteckého byznysu. Na dopravní obslužnost a její případné
kolapsy je národní hospodářství vždy velmi citlivé. Do konce roku by
měla být všechna potřebná povolení pro zahájení výstavby. V současné
době již probíhá výběrové řízení na likvidaci stávajících budov,
které výstavbě stojí v cestě. Tzn. bývalé budovy ČSA posádek, kantýny
apod., aby v tomto prostoru mohl být v brzké době postaven a otevřen
Terminál Sever 2, který by mohl zajišťovat odbavení schengenských
cestujících.
Neustále se mluví, jak a proč je třeba vstoupit do Evropské unie.
Odbavení občanů zemí Evropské unie (Schengenské dohody) je paradoxně
aktem vstupu Evropské unie do Česka. O tomto „opačném gardu“ se u nás
až tak moc nehovoří. Jaký, a to i z tohoto pohledu, očekáváte vývoj
v letecké dopravě?
Ještě více se zahustí evropský vzdušný prostor. Máme sice stále lepší
a rychlejší automobily, ale uplatnění jejich možností na pozemních
komunikacích je stále menší, protože se už na ně všichni nevejdeme.
Z toho vyplývá, že dojde k daleko většímu rozmachu letecké dopravy. Ale
neznamená to, že budou daleko větší letadla. Budou častější frekvence.
Dnes z Prahy do Londýna létá dvanáct spojů denně, šest spojů do
Paříže, pět do Vídně apod. Trendem bude, aby kdokoliv, kdykoli mohl
kamkoliv letět po Evropě.Tomu budou odpovídat i ceny letenek. Tendence budou
nahrávat levným leteckým společnostem. Ty sice budou poskytovat minimum
servisu, ale zato budou vynikat pravidelností a četností spojů. Podle zájmu
cestujících budou operativně nasazovat menší nebo větší stroje.
Již jsem citoval vaše konstatování o tom, že hub je snem každého
provozovatele letiště. Vstupem Českých aerolinií do SkyTeamu a dynamickým
investičním rozvojem ruzyňského letiště byly učiněny zásadní kroky
právě tímto směrem.
Záměrem Prahy je, aby časem nabídla maximum přímých spojení do
dálkových destinací. Zatím to jsou New York, Montreal, Kolombo, ale je
potřeba, aby to v brzké budoucnosti byly také Tokyo a další destinace,
zejména na dálném východě. Investoři z těchto zemí se již dnes
výrazně podílí na hospodářském rozvoji v České republice. Vývoj
v oblasti průmyslu i možnosti zhodnocování kapitálu v Česku totiž na
sebe váží poptávku v oblasti turismu. Lidé, a to i z velmi vzdálených
míst, mají zájem se podívat, jak se jejich země podílí na prosperitě
našeho státu. Růst zájmu létat do Česka vidím optimisticky. Závisí
i na nás, jaké budeme schopni poskytovat služby. Zatím jsme, zejména
v Praze, na úrovni srovnatelné se světovými letišti.
Otázka ale zní i tak, jak se bude vyvíjet doprava na letiště a
z letiště.
V této souvislosti se často zamýšlím nad tím, jak tvrdá ponaučení
přinesly záplavy. Hluboce se skláním před utrpením těch, kteří přišli
o všechno či dopadli velmi zle. Je ale třeba dívat se do budoucnosti.
Pomoci těmto lidem a zároveň uvažovat, do jaké míry budeme respektovat
aktivity proti výstavbě dálnic a ostatních součástí bezpečné dopravní
infrastruktury. Mám na mysli i budoucnost letiště, které bude obsluhovat
osm, deset či dvanáct milionů cestujících ročně. Je třeba zajistit, aby
se tito pasažéři mohli bezpečně a kulturně dopravit z/na letiště. Pokud
pominu akce proti kolejové dopravě, kterou jednoznačně pokládám za
správnou (ať metro nebo povrchovou dopravu), je tady věc, jež se stále
odkládá, a to pokračování velkého okruhu. I v souvislosti s před-
i pozáplavovými dopravními kolapsy je třeba zajistit, aby se s ohledem na
budoucnost pokračovalo v dostavbě okruhu, který by bezpečně překonával
Vltavu také v severní části Prahy.