Na dobré cestě
07. 09. 2002
Bohové pomáhají těm,
kdo si pomohou sami.
Ezop, 6. stol. př. n. l.
• ČSA jednou z nejstarších a nejmodernějších leteckých
společností na světě • letecká doprava zatím pod předloňskými
ukazateli • společnost ČSA jednou z mála výjimek, která
nepoklesla do záporných čísel • České aerolinie reprezentují 58%
využití celkové kapacity pražského letiště • projektovaná
průchodnost po nedávném zprovoznění prodlouženého „prstu B“ se rovná
počtu cestujících, kteří v letošním roce pražským letištěm projdou
• Kolombo od 29.10. v zimním letovém řádu • věřím,
že pan ministr Šimonovský a nová vláda udělají vše pro to, aby se
aeropolitické podmínky ve prospěch cestujících z/do České republiky
vyvíjely co nejlépe •
V souvislosti s hlavním tématem jsem o interview požádal
prezidenta národního leteckého dopravce Ing. Miroslava Kůlu a zahájil je
konstatováním: ČSA jsou bezesporu českým rodinným stříbrem. Nejen proto,
že v příštím roce slaví osmdesáté výročí, ale především pro své
kvality.
Jako patriot ČSA tento názor plně sdílím. Rádi bychom osmdesáté
výročí marketingově využili v duchu sloganu, který říká, že jsme
jednou z nejstarších leteckých společností na světě a přitom jednou
z nejmodernějších s velmi mladým letadlovým parkem. Jsem přesvědčen,
že ČSA jsou na dobré cestě pokračovat mnoho dalších roků podobně
úspěšně, jako se jim to daří v posledních letech.
Opravdu, dynamika ČSA (naštěstí) nekopíruje celkový vývoj
v letecké dopravě.
Ano, letecká doprava doposud celkově nedosahuje předloňských ukazatelů.
Kromě jiného to je důsledkem hospodářské situace ve světě. Známky
hospodářské recese ve Spojených státech i Evropě přetrvávají. Jistým
způsobem i důsledky jedenáctého září. Letecká doprava celosvětově, co
se týče meziročního nárůstu počtu cestujících a výkonů, zaznamenává
čísla, která mají záporná znaménka. ČSA jsou v tomto směru jednou
z mála výjimek. V porovnání s minulým i předchozími roky si udržely
určitý růst a v tomto trendu pokračujeme. Vzdor tomu, že v důsledku
tohoto vývoje sílí konkurenční prostředí. (Pokud je to ještě vůbec
v letecké dopravě možné.) Tlak „low cost“ (nízkonákladových)
dopravců i silných leteckých společností je v cenové oblasti enormní.
O to více je potěšitelné, že se Českým aeroliniím daří s touto
situací poměrně úspěšně vypořádávat.
Mezinárodní letiště České republiky jsou postupně modernizována.
Vstup ČSA do SkyTeamu i další faktory, přispívající k zájmu létat do
a z České republiky, způsobují, že investiční rozvoj na největším
z nich, Letišti Praha-Ruzně, tak tak drží krok s dobou.
ČSA v současné době reprezentují 58 % využití celkové kapacity
pražského letiště. Před dvěma roky to bylo jen 48 %. Náš podíl zde
neustále roste. (I z tohoto je, v porovnání s ostatními uživateli
pražského letiště, patrná dynamika Českých aerolinií.) Zhruba
dvacetiprocentní každoroční nárůst počtu cestujících z a do Prahy
v posledních letech vyvolal potřebu rychlé reakce. Projektovaná
průchodnost pražského letiště po nedávném zprovoznění prodlouženého
„prstu B“ se prakticky rovná počtu cestujících, kteří jím
v letošním roce projdou. Je proto nezbytné zahájit co nejdříve další
etapu výstavby tak, aby v roce 2005 letiště disponovalo kapacitou, která
umožní odbavení očekávaných deseti milionů cestujících. V opačném
případě se bude opakovat situace z počátku devadesátých let, včetně
negativních důsledků pro českou ekonomiku. Situace, která přinášela
spoustu problémů ČSA i dalším společnostem létajícím z/do České
republiky a která rozhodně byla pro cestující nepříjemná.
Šesté vydání Všudybylu v článku „Nejlepší letecká
společnost východní Evropy“ (str. 27) informovalo o výsledcích
každoročního průzkumu londýnské společnosti Skytrax Research,
vycházejícího z celosvětově největšího počtu dotazovaných (více než
4 miliony odpovědí cestujících). ČSA, co do kvality poskytovaných
služeb, stanuly na nejvyšší příčce v kategorii leteckých společností
východní Evropy.
České aerolinie jsou společností, která se chce dále rozvíjet a kvalita
je nejlepší cestou, jak si udržet sympatie a získávat ve světě další
pasažéry. Řekněme si však, že i v České republice je pro to
potenciál. Z toho důvodu připravujeme nové destinace, jako je např. pro
zimní letový řád od 29. října Kolombo. Bude prodloužením linky do
Dubaie (Airbus A-310), jejím pokračováním. Je velmi atraktivní pro
cestovní kanceláře a zákazníky (nejen české) cestující v zimě za
létem. Se zahájením linky budou spojeny rozsáhlé incentivní programy.
Zmínil jste dynamiku ČSA v souvislosti s naším vstupem do SkyTeamu. Rádi
bychom rozvíjeli myšlenku, s níž jsme do aliance vstupovali – podporu
posilování postavení Letiště Praha-Ruzyně jako stěžejní letecké
křižovatky, „hubu“ pro střední a východní Evropu. Bohužel, ne
vždycky se nám daří naplňovat představy, co se týká východní Evropy.
Často narážíme na aeropolitické problémy a ochranářskou politiku
některých zemí, počínaje Ruskou federací, Ukrajinou atd. Přes jisté
snahy české vlády se dosud nepodařilo dosáhnout mnoha úspěchů. O tomto
problému se již ostatně ve Všudybylu zmiňoval viceprezident ČSA pro obchod
a marketing JUDr. Václav Král (3/2002 str.30). Např. u Moskvy jsme chtěli
rozšířit počet frekvencí a přijít s atraktivním časem pro obchodní
cestující. Narazili jsme na problém slotů. Ale ani poté, co jsme od
americké Delty Air Lines získali její historický slot z Moskvy, jsme
povolení nedostali. Zde vidím značný prostor, který je třeba vyplnit.
Pevně věřím, že i náš pan ministr Šimonovský a nová vláda udělají
vše pro to, aby se aeropolitické podmínky ve prospěch cestujících z/do
České republiky vyvíjely co nejlépe.