Jako člověk, který vlastní a řídí firmu z oblasti staré ekonomiky, mohu konstatovat, že podnikám v době, kdy máme největší byrokracii v naší tisícileté historii – nejvíc úředníků v Evropě (7× víc než v Británii) v přepočtu na obyvatele –, kdy „mluvící hlavy“ říkají, že máme skvělý ekonomický růst a kondici, a tedy nevědí nebo tají, že klíčová je opravdová ekonomická výkonnost státu, nikoli ta iluzorní. Jinými slovy, že zikonizovaný růst HDP je zcela zbytečný údaj, pokud jsme schopni vytvořit pouze 4,6 bilionu Kč ročního HDP, zatímco by bylo potřeba vytvořit těch bilionů minimálně patnáct, abychom se alespoň trošku přiblížili Bavorsku. V době, kdy nové i staronové elity ignorují nevýkonnost české ekonomiky a každoroční odliv několika set miliard korun vytvořených hodnot v Česku do zahraničí (v tomto jsme rovněž rekordmani v Evropě) a naopak nesmírně a nesmyslně tlačí na jediné svobodomyslné lidi u nás, na malé firmy a živnostníky. Prý tak získáme těch miliard šest či osmnáct a prý jsme spravedliví. Fakt je, že je to tu lepší než v Bangladéši. A pak, člověk musí být maximálně odolný a svobodomyslný. Musí chápat svoji osobní svobodu jako něco, co nelze nahradit ničím, a již vůbec ne penězi, a musí umět hledat skutečnost a pravdu mezi řádky. Musí být věřící. Nikoli nutně v náboženském smyslu slova, ale rozhodně věřící v sebe sama a v to, že pravdivost a férovost jsou v dlouhodobém horizontu jediná cesta k nezpochybni­telnému úspěchu. A musí být zejména schopný naplnit svými činy řadu čtyř velmi běžných, avšak běžně nenaplňovaných slov: myslet, vědět, umět, dělat.
Tomáš Březina

Myslet, vědět, umět, dělat

S předsedou představenstva a generálním ředitelem akciové společnosti BEST Ing. Tomášem Březinou hovoříme 10. února 2017. Vzhledem k hlavnímu tématu tohoto vydání Všudybylu jsem se ho zeptal, jestli je podle něj školní vzdělání předpokladem úspěchu.
Vzdělání je určitým způsobem předpokladem úspěchu. Nicméně princip dosaženého školního vzdělání se přeceňuje a bohužel selský rozum – přirozená inteligence a nadhled, které člověk získává životní zkušeností – podceňuje. Nabývání školního vzdělání je do značné míry projevem všeobecné snahy populace dostat se na nějaké ty příčky blahobytu, protože život člověka v podstatě je o zajištění si blahobytu a bezpečnosti. Ivo Toman, který na toto téma napsal řadu knih, v jedné uvedl, že člověku v mozku sice kolují tisíce myšlenek, ale klíčovými že jsou tři témata: smrt, sex a peníze a že vzhledem k věku se mění pořadí jejich důležitosti. Občas se k nim u některých lidí přidává téma (což souvisí i s penězi) moci. Moc moci a ještě víc moci. A aby dosáhl vytyčených parametrů: hodně peněz, hodně moci nebo aby utekl smrti a měl ten blahobyt, tak se mimo jiné snaží vzdělávat. Školní vzdělávání je totiž do jisté míry náhražkou přirozených dispozic. Postulátem pro to, abychom si všichni byli rovni a všichni jsme se měli stejně dobře, což je samozřejmě blbost. Ale abych odpověděl na to, je-li školní vzdělání předpokladem úspěchu. Kromě nějakého toho základního číst, psát, naučit se trojčlenku, spočítat procenta (což mimochodem většina lidí po vysoké škole neumí) všechno ostatní z hlediska úspěchu v životě (a dokladem jsou třeba Bill Gates či Steve Jobs, kteří v garážích lámali ekonomické dějiny světa) záleží na individuálních dispozicích, na genetické výbavě a přirozené inteligenci toho kterého jedince a na jeho sebevzdělávání. Tedy ne na tom, že chodím na tu či onu základní školu, pak na střední, na univerzitu, pak si dodělávám MBA, Ph.D. a já nevím co všechno – a ve finále jsem stejně trouba, který je nezaměstnatelný. Princip úspěchu je v sebevzdělávání, v tom, hledat a čerpat zdroje, které jsou pro můj život nejdůležitější.

Českému školství se po něžné sametové revoluci podařil „výstřel z Aurory“, čin brutálně revoluční, a to odtrhnout odborné školství od praxe. Přervat tisíciletou kontinuitu jejich sepětí.
To, co jste naznačil, že v Česku de facto neexistuje učňovské školství a skomírá odborné, řešíme naším vlastním dovzděláváním konkrétních lidí na konkrétních pozicích. Vývoj je tak dynamický, že tak jako tak na sobě musejí neustále pracovat. Selektovat uchazeče o práci podle toho, co má za školní vzdělání, proto považuji za torpédování konkurenceschop­nosti firem. Samozřejmě čím větší firma, tím zpravidla víc na tom kterém dosaženém školním vzdělání bazíruje, neboť je takto systémově řízena. Pokud já někoho přijímám do firmy, nikdy se ho na něj neptám. Vždycky zkoumám jeho mentální schopnost pracovat, sociální inteligenci, schopnost učit se novým věcem, fungovat v rámci týmu apod.

Vidíte cestu, jak vrátit systém odborného školství v Česku do stavu, aby bylo opět úzce spjato s praxí? Ostatně, Tomáši Baťovi je připisován výrok: „Žádný podnik nevyroste k velikosti, pokud si nevynalezne způsob, jak měniti nádeníky v ředitele.“
Chápu, že Tomáš Baťa je ikonou, ale od svého otce jsem slýchával, že tím skutečným guru byl Jan Antonín Baťa. Určitě by oba byli úspěšní i teď. Nicméně chtěl bych žít v jejich době, kdy vymysleli ani ne tak zázračný produkt, jako zázračnou cestu produktu na trh. Kdy jim za branami stálo několik set nezaměstnaných lidí, kteří chtěli práci. Drtivá většina dnešních nezaměstnaných nic takového nechce. Jejich požadavkem je: „Dejte nám sociální dávky. Máme na ně nárok!“ Vrátit do českého školství sepětí s praxí, to by chtělo změnu fungování státu. Zcela předělat politický systém a státní aparát s cílem, aby se peníze dostávaly tam, kde jsou potřeba. Mimochodem sedmadevadesát procent finančních služeb je v rukou cizinců, a i proto z českého ekonomického systému odtékají stovky miliard korun do jiných zemí, v nichž mozoly české práce přinášejí užitek. Musíme se snažit, krok za krokem, tok aktiv vytvořených v Česku vrátit do Česka a mít českou ekonomiku, a ne pouze ekonomiku v Česku. Musejí nám zbývat i peníze na návrat k selskému rozumu, na to, co opravdu potřebujeme, na pozvednutí prestiže a obnovení sepětí učňovského a odborného školství s výrobními podniky a podniky služeb. A to žádný sebelepší ministr školství, mládeže a tělovýchovy bez změny klimatu v České republice nezmění, ač je to navýsost potřeba.

• www.best.info