Mostem mezi životem a medicínou
02. 06. 2002
• Česko je významnou součástí evropského lázeňského
impéria • úředním přípisem ještě žádný přírodní zdroj
nepřišel o své léčivé schopnosti, ale dané místo o prosperitu a
perspektivní byznys • mohl bych jmenovat desítky lékařů, kteří
úspěšně působili v lázních na našem území a kteří se dostali do
učebnic léčebných lázeňských postupů po celém světě •
Mariánské Lázně jsou odkazem unikátního skloubení přírodního
prostředí, architektury, schopností a znalostí lidí, kteří se v dané
době vyskytli na daném místě • nové lázeňské sanatorium
Hotel**** KOLONÁDA patří mezi tři největší balneoprovozy v Mariánských
Lázních • masáž Vichy se vrací na české území •
lázeňský pobyt je svým způsobem psychoterapie, vybočení z všedního
života, to, co doplňuje, co je mostem mezi životem a medicínou •
lázně jsou nejen nejvýznamnějším zdrojem příjmů z cestovního ruchu,
ale i nejnavštěvovanějšími centry cestovního ruchu • většina
v lázeňství působících subjektů má snahu se sdružovat • se
vstupem do evropského lázeňského systému bude úzce souviset pojetí
hrazení péče v lázních v mezinárodním měřítku • alternativy
lázeňství celosvětovým trendem • české lázeňství atraktivní
oblastí pro tuzemské i zahraniční investory •
Hlavním tématem šestého vydání Všudybylu je lázeňství. Proto
jsem o rozhovor požádal prezidenta Asociace evropských lázní a
generálního ředitele lázeňského sanatoria Hotel**** KOLONÁDA
v Mariánských lázních Ing. Karla Knopa. Pane prezidente, přírodní
léčivé zdroje jsou obrovskou devizou území Slezska, Moravy a Čech.
Ano, mnohé jsou známy odpradávna. Česko je významnou součástí
evropského lázeňského impéria. Navíc k lázním, které po staletí
zdobí evropské lázeňství, jako jsou Teplice v Čechách nebo Karlovy Vary,
přibyly perly typu Luhačovic, Mariánských Lázní či Františkových
Lázní. Ty se bohatostí přírodních zdrojů a podmínek řadí k tomu
nejlepšímu, co v této oblasti v Evropě je. Významnou roli při tom hraje
i lidský potenciál a vynikající know-how. V poslední době se k nám
dostaly i vlivy z různých alternativních oblastí, např. dálněvýchodní
medicíny. Nápady a zkušenosti českých odborníků, kteří po celém
světě pomáhali na svět lázním, jsou významnou součástí celosvětového
lázeňství.
Bohužel, mnohé z tradičních míst v nedávné historii ztratily
lázeňský statut. Úředním přípisem sice ještě žádný přírodní
zdroj nepřišel o své léčivé schopnosti, ale dané místo o prosperitu a
perspektivní byznys, který s sebou lázeňská turistika přináší. Česko
dosud ani zdaleka nevyužívá svůj lázeňský potenciál. A pokud se kdo
podívá na hospodářské výsledky hospodářských oborů, je možné, že mu
dojde, že lázeňství (nejen ve smyslu zdravotním) je vysoce rentabilní
oblastí. Bohužel, mnohým stále nedochází (když už nic jiného), že se
ve zneuznaném lázeňském místě, ve srovnání s místem s lázeňským
statutem, vybere podstatně méně daní. A proč s tím vzdor požadavkům
daných míst nic nedělají? Možná i proto, že si jsou až příliš jisti
tím, že na pokrytí jejich úřednických platů současné daně
úplně stačí.
Na našem území působilo dosti terapeutů, kteří světu dali
dodnes používané léčebné postupy a procedury. Např. Vincenc Priessnitz
v Jeseníku…
Vincenc Priessnitz je vlastně předchůdcem ve světě slavnějšího Johana
Sebastiana Kneippa, jehož postupy se dnes uplatňují ve více než stu
německých lázní a minimálně čtyřiceti rakouských. Přesto
vodoléčebné a přírodní léčebné postupy Vincence Priessnitze ovlivnily
celou Evropu a daly základ i dnešní vodoléčbě. Ale nebyl to jenom Vincenc
Priessnitz, který se, ač laik, dostal až do učebnic balneologie. Vedle něho
je to např. Johann Schroth, jehož známé léčebné kúry a léčebné diety
se dodneška používají nejenom v lázních Lipová v oblasti obezitologie,
ale také u indikací z dalších oblastí. Schrothovy kúry se ze severní
Moravy rozšířily do Německa a řady dalších evropských lázní. Dále
jsou tu tak vynikající jména jako doktor Josef Johann Nehr, který rozpoznal
kvalitu minerálních vod v Mariánských Lázních, aplikoval řadu vlastních
léčebných postupů a dal prazáklad jejich světového věhlasu. Nebo
profesor Václav Libenský, který působil v Poděbradech a ve svém ústavu
položil základ úspěšné léčbě kardiovaskulárních onemocnění –
anginy pectoris, stavům po infarktu myokardu atd. Mohl bych jmenovat desítky
lékařů, kteří úspěšně působili v lázních na našem území a
kteří se dostali do učebnic léčebných lázeňských postupů po
celém světě.
O Mariánských Lázních Tomáš Alva Edison prohlásil:
„Krásnější lázně nejsou na celém světě.“ Navštívili je takoví
velikáni lidstva jako z literátů: Mark Twain, Johan Wolfgang Goethe, Fjodor
Michajlovič Dostojevskij, Rudyard Kipling, Maxim Gorkij, Franz Kafka;
z hudebních skladatelů: Friderick Chopin, Johann Strauss, Richard Wagner;
z panovníků opakovaně anglický král Eduard VII., Franz Josef I;
z filozofů:Tomáš Garrigue Masaryk, Sigmund Freud aj. Pane inženýre, co
vás přivedlo do Mariánských Lázní a proč je máte také rád?
Lázeňství mne skutečně velmi zajímá, a to již řadu let. Je pro mne víc
než jen mým povoláním. I když jsem působil také v jiných českých a
poznal praxi v šedesáti lázních po celé Evropě, přesto přese všechno
jsem zůstal největším fandou českých lázní a z nich jednoznačně
nejvíce Mariánských Lázní. Už proto, že jsou odkazem unikátního
skloubení přírodního prostředí, architektury, schopností a znalostí
lidí, kteří se v dané době vyskytli na daném místě. Byl to osvícený
opat Karel Kašpar Reitenberger, který dal základ urbanistické studii lázní
v místech, kde do té doby bylo jen pusté zabahněné údolí. Už proto, že
i s okolím mají kolem sto čtyřiceti pramenů, což je na tak malé území
světový unikát. Je zde úžasné tonizující klima. Takže i z hlediska
klimatoterapie jsou Mariánské Lázně (nacházející se kolem sedmi set až
osmi set metrů na mořem) vynikajícím místem. To všechno se podařilo
skloubit s nádherným projektem zahradního architekta Václava Skalníka,
který zde začal působit v první polovině 19. století a vtisknul místu
malebný charakter kombinace promyšlené urbanistiky. Stavby domů
nepřevyšují pět pater, mají kolem sebe místo. Z každého je vidět
téměř na celé lázně. K tomu přidal nádherné arboretum, parky. Provedl
potoky, které lemují malebné besídky a drobnější zahradní stavby. To
všechno dělá z Mariánských Lázní skutečnou perlu. Nejenom v rámci
našich zemí – Slezska, Moravy a Čech, ale celé Evropy. Má volba, když
se naskytla příležitost pomoci na svět projektu nového velkoryse
koncipovaného lázeňského sanatoria v Mariánských Lázních, byla
jednoznačná.
Pro mne jsou Mariánské Lázně unikátní vším, co mi kdy daly.
Svou komplexní a blahodárností.
Oprávněně mají nejširší spektrum indikací. Snad kromě
kardiovaskulárních onemocnění a nemocí trávicího ústrojí jsou tyto
lázně účinné na většinu zdravotních obtíží – pohybové ústrojí,
na dýchací potíže. Je zde dostupné široké spektrum vynikajících
přírodních léčivých zdrojů, zejména minerálních vod. Ty sice nejsou
termální, ale chemickým složením jsou velice vhodné na léčbu močového
ústrojí a ledvin. Jsou zde i prameny, které pomáhají při léčbě
nespecifických a netuberkulózních dýchacích potíží. Díky místní
slatině jsou tu vynikající podmínky na léčbu pohybového ústrojí a
nemoci neurologické s nimi související. V neposlední řadě jsou zde
léčeny některé specifické nemoci z oblasti gynekologické péče,
z oblasti prevence onkologie – léčby metabolismu. V zámečku Miramonte
je vynikající dětská léčebna, která je, společně s nedalekými
Lázněmi Kynžvart, významnou součástí léčby dětí a mládeže.
Díky tomu, že jste těsně před Vánoci loňského roku zahájili
provoz nového lázeňského sanatoria Hotelu**** KOLONÁDA, se nejen
v Mariánských Lázních, ale i v Česku rozšířilo spektrum
poskytovaných balneoprocedur.
Jeho spuštěním jsem si splnil svůj největší životní sen.
V příznivém prostředí a konstelaci vztahu vlastníků a provozovatelů se
zde podařilo realizovat projekty, které jsem již delší dobu nosil v hlavě
a jež jsem si ověřoval během zahraničních stáží. Dnes je naše
sanatorium s pětasedmdesáti pokoji vybaveno komplexním servisem na úrovni
čtyřhvězdičkového hotelu. Patří mezi tři největší balneoprovozy
v Mariánských Lázních. Kromě běžně v Česku poskytovaných
procedur – klasické vodoléčby, vanových terapií, elektroléčby,
plynových obálek (rovněž známých jako biotheric), plynových injekcí,
magnetoterapie, rehabilitačního či menšího plaveckého bazénu,
rehabilitace – jsme zavedli procedury, které nejsou ve střední Evropě
běžné. Nicméně jsou s úspěchem aplikovány ve francouzských lázních.
Je to především masáž Vichy – masáž pod vodou – procedura, která
u nás byla aplikována za první republiky. Dnes se díky našemu sanatoriu
vrací na naše území. Působí příjemně a sedativně. Výkon maséra na
zádech či dalších partiích pacienta je uklidňován sprškou vody
v teplotě těla. Masáž je podstatně účinnější než masáže
„suché“. Kromě této procedury máme i dvě formy sprch, rovněž
převzaté z Francie – thérebantiné a filiforme, vycházejících
z principu skotských střiků s modifikací sprch a polévání na principu
Kneippových léčebných kúr. Co se týče masáží, praktikujeme klasické
i reflexní. Částečné i celkové. Reflexní nožní masáže, manuální
lymfomasáž, aromatické, shiatsu, lymfatickou hydromasáž plášťovou
sprchou aj. Nechybí ani oblíbené Kneippovy vaničky a infrakabina, o nichž
jste přinesli informaci v prvním vydání Všudybylu letošního roku (str.
27).
Máme zájem aplikovat i další Kneippovy procedury. Především pak ty,
které pomáhají seniorům k lepšímu prokrvení organismu, zlepšení
krevního oběhu dolních končetin. Dnes zde, pod jednou střechou, nabízíme
třicet procedur. S šéflékařem sanatoria, panem MUDr. Petren Herzikem,
vymýšlíme další specializované postupy. Máme zájem dostávat k nám
pacienty s kombinací různých rizikových faktorů, které jim během pobytu
umožníme eliminovat kombinací terapií s dietoterapií a terénní léčbou.
Za naším sanatoriem je i obrovské know-how z oblasti interní medicíny
s vazbou na špičkové pracoviště interní kliniky. Uplatňujeme komplexní
sužby komplexní diagnostiky, případně zjišťovací diagnostiky přímo ze
specializovaných pracovišť fakultní nemocnice.
Zatím jste, pane řediteli, v souvislosti s lázněmi používal
téměř výhradně termín „pacient“. Je fakt, že jsem do lázní jezdil
zásadně tzv. „na křížek“. Ale jako pacient, přesto, že jsem veškeré
procedury a diety bral zodpovědně a důsledně, jsem si v Mariánských
Lázních nepřipadal. Co máte pro ty, pro něž je pobyt v lázních věcí
jejich životního stylu?
Lázeňský pobyt je svým způsobem i psychoterapie. Vybočení z všedního
života. Prostor uvolnit se nejen fyzicky, ale relaxovat i psychicky. Nejen
při procházkách přírodou, ale v daleko větším prostoru věnovaném
sobě samému. Prostoru, který je v lázních obvykle věnován kulturnímu,
společenskému a sportovnímu vyžití. V lázních je velice důležitý
aspekt celkově rekondiční – Francouzi na to používají výraz: „remise
en forme“ – dostat se znovu do formy. Jestliže člověku lázně pomohou
po stránce fyzické, je to vynikající. Ale i kdyby se v lázních podařilo
nemoc jenom lépe zvládat, i to je velice cenné. Lázně, to není klinická
péče, ale to, co doplňuje, co je mostem mezi životem a medicínou. Takže co
se týče našeho sanatoria, počítáme nejen s pacienty, ale i s lidmi,
kteří se chtějí znovu dostat do formy. Máme pro ně připraveno špičkové
balneozázemí a terapie, ale i širokou nabídku využití volného času.
Mohou si objednat prohlídky, výlety, vstupenky na různá představení,
koncerty apod. V neposlední řadě pak přímo v objektu hotelové části
sanatoria pořádáme koncerty a taneční večery. Jsou velmi oblíbené.
Hosté, nejen ti, kteří jsou u nás ubytováni, s povděkem kvitují, že
v Mariánských Lázních vzniklo další místo relaxace.
A na perfektně situovaném místě …
Umístění lázeňského sanatoria Hotel**** KOLONÁDA je vynikající. Je na
frekventované spojnici lázeňskými hosty nejvíce navštěvovaných míst
mezi hlavní kolonádou a Lesním pramenem. Z jedné strany navazuje na
nejzajímavější architektonické části Mariánských Lázní, na pavilon
Křížového pramene. Hned za ním jsou lesy a parky a začíná naučná
stezka Geologickým parkem, což je rovněž velmi navštěvovaná část
Mariánských Lázní. Formou přírodního muzea se zde podařilo instalovat
expozice hornin a unikátní geologie Slavkovského lesa.
A co se týče vnitřního uspořádání sanatoria?
Kromě vstupní haly s hotelovou recepcí, lobby barem a některými pomocnými
prostory (čekárnami apod.) je pravé křídlo přízemí vyčleněno pro
gastronomická střediska – komplex jídelen, salonky a kavárnu s barem,
odkud je možné vyjít přímo na krásné terasy s fontánou vedle hotelu,
navazující na přírodu za hotelem. V levém křídle je část léčebná.
Ordinace lékařů, rozpis procedur, termoterapie, místo kde se aplikují
suché plynové koupele a injekce, oxygenoterapie a léčebná inhalace. Spolu
s bazénem (8 × 6 × 1,1 až 1,35 m) a velkým whirlpoolem jsou tu vany
pro hydroterapii, katedra na skotské střiky, sprchy thérebantiné a
filiforme. Je zde umístěno i speciální masážní lůžko Vichy a prostory
pro maséry včetně infrakabiny nebo, jak se někdy říká, infrasauny, která
slouží pro uvolnění a hloubkové prohřátí organismu před masáží. Je
to podstatně šetrnější způsob než v klasické sauně či páře. Pro
své vlastnosti (šetrnost vůči životnímu prostředí minimální spotřebou
elektrické energie), přínos pro rychlou regeneraci organismu, se už v době
svého vstupu na trh stala hitem letních olympijských her v Atlantě. Je to
šikovné a velice oblíbené zařízení, zejména u naší seniorské
klientely, pro niž by byla klasická sauna nevhodná.
Jedním ze sedmi výtahů můžeme vyjet do hotelové části, do některého ze
čtyř ubytovacích pater. Z celkového počtu pětasedmdesáti pokojů jsou
dva bezbariérové, dvě velká apartmá s kachlovými kamny, původními
štukovými stropy a křišťálovými lustry. Ostatní pokoje jsou převážně
dvoulůžkové. V posledním pátém patře sanatoria jsou kromě pokojů
hostů pracoviště magnetoterapie, elektroterapie, rehabilitace a tělocvična.
V brzké době ubytovací část rozšíříme o další pokoje na téměř
dvě stě lůžek.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR loni deklarovalo lázeňství
jako významnou součást cestovního ruchu. Učinilo i konkrétní kroky
v oblasti materiální podpory.
Lázeňství vždy bylo nejenom nejvýznamnějším zdrojem příjmů
z cestovního ruchu, ale lázeňská místa i nejnavštěvovanějšími
centry cestovního ruchu. Není to pouze otázka lázeňství jako jednoho oboru
či oblasti, ale oblastí a oborů, které na něj navazují. Hotelnictví
v lázeňských centrech prosperuje právě díky lázeňství. Turistické
cíle v jejich okolí rovněž. Můj názor na turistiku za zdravím a její
oficiální podporu je jednoznačně pozitivní. Pro Českou republiku má a
bude mít i do budoucna veliký význam, už proto, že populace ve vyspělém
světě celkově stárne. S tím, jak se život prodlužuje, se do popředí
dostává péče o jeho kvalitu, zvyšuje motivace cestovat za zdravím či pro
zdraví a výdaje s tím spojené. Tyto trendy českému lázeňství dávají
obrovské komerčně využitelné perspektivy.
Zatím jsme hovořili především o českém lázeňství a aplikaci
vašich poznatků z Francie, Německa apod. Vy ale fungujete
i v mezinárodních balneologických korporacích. Jste prezidentem Asociace
evropských lázní. Jaké jsou globální trendy?
Především bych chtěl říci, že většina v lázeňství působících
subjektů má snahu se sdružovat a vystupovat kompaktně. I u nás je zjevná
snaha dávat dohromady související oblasti a subjekty. V lázeňství se
vždy projevovaly velké snahy k přeshraniční i mezinárodní spolupráci.
Jedním z příkladů může být „Royal Spa“, sdružující jedny
z nejbohatších nebo nejslavnějších lázeňských míst Evropy. Je to
i Asociace evropských lázní se sídlem v Bruselu, která se více orientuje
na zdravotní aspekty evropského lázeňství, pořádá konference, kongresy
apod., ale i Světová organizace lázeňství se sídlem v Paříži, která
se snaží vytvářet určité mosty usnadňující spolupráci mezi západními
lázněmi a lázněmi střední a východní Evropy. Čím dál více se
projevuje svazování těchto trendů s komunikací a informatikou.
Vytváření celosvětové databáze lázní je také hlavním posláním
v roce 2001 založené Asociace evropských lázní se sídlem
v Mariánských Lázních (shoda názvu s organizací v Bruselu není
náhodná, tato „starší“ organizace byla již oslovena a záměrem je
jisté logické propojení). Tato Asociace chce především napomoci komunikaci
na téma lázeňství, cestovní ruch se zdravotním zaměřením,
vzdělávání, apod., dle svého memoranda (uvedeného na níže
specifikovaných webových stránkách) dosáhnout výrazného posunu
v kvalitě povědomí o lázeňských místech Evropy – popř. světa
prostřednictvím nejmodernějších informačních a komunikačních
technologií.
Kam směřuje české lázeňství?
Pozoruji několik zásadních trendů. Především je to reakce na možnost
otevření se Evropě. Nejenom na možnost přijímání hostů z celého
světa. Čím dále tím více se bude dařit spolupráci v Česku
působících subjektů se zahraničními. Se vstupem do evropského
lázeňského systému bude úzce souviset pojetí hrazení péče v lázních
v mezinárodním měřítku. Již dnes jsou některé pojišťovny sousedních
zemí (např. Německa) ochotny proplácet léčbu v určitých lázních
v České republice. Pochopitelně je to i otázka toho, jak se budou
jednotlivé moravské, slezské a české lázně profilovat vůči
zahraničním zdrojovým trhům. Zůstanou-li místem, kde si bude muset cizinec
vše zaplatit coby samoplátce, nebo místem oficiálně uznávané a jeho
zdravotními pojišťovnami hrazené léčby. Jsme na dobré cestě, protože
naše lázeňství má vysoký kredit a mnohé již dokázalo přesvědčit
o svých kvalitách.
Druhým trendem bude (už proto, že řada tradičních lázeňských míst a
objektů zůstala dlouhou dobu bez provozu a je v relativně špatném stavu)
zrychlení přílivu investic do lázeňských míst. Aby mohla úspěšně
konkurovat zahraničním. Tento trend je již patrný v některých
lázeňských městech intenzivní investiční činností.
Celosvětovým trendem pak jsou alternativy lázeňství. Tradiční české
pojetí je hodně medicínské. To platí i pro německé lázeňství, ale
v Česku, na rozdíl od Německa, se nerealizovaly přírodní lázně a ani
Kneippovy metody. Podle zákona uznaná lázeňská místa jsou dodnes
prioritně medicínsky orientovaná. Není ale možné bránit trendům
budování aquaparků a center, jež mají rekondiční a relaxační charakter.
Vznikají nejen v Praze, ale po celém území České republiky. Ve světě, a
to i v rámci téhož lázeňského místa, v němž tyto dva směry běžně
koexistují, vůbec nedochází k odlivu hostů z jednoho zařízení na úkor
druhého. Naopak. K tomu přistupují postupy alternativní medicíny. Ať je
to medicína čínská či obecně orientální, nebo různé formy přírodní
léčby, aromaterapie, muzikoterapie atd.
Pane prezidente, jsou věci, které se nedají koupit, které se nedají
vytvořit, které musí být. Takovým axiomem v lázeňství jsou přírodní
léčivé zdroje. Věřím, že právě ony budou velmi vítaným a o to více
vyhledávaným vkladem České republiky hranicemi nerozdělené Evropě.
Je to tak. Pokud na zemském glóbu vynecháme místa, která jsou známa svými
hydrogeologickými anomáliemi, tak je jen několik míst v Evropě, kde jsou
naprosto unikátní kombinace přírodních poměrů, z nichž se rekrutuje
řada přírodních léčivých zdrojů. Příroda byla k naší zemi natolik
štědrá, že nás obdarovala vším, co se v oblasti lázeňství nabízí.
Vstupem České republiky do Evropské unie, tak jak je již nyní zjevným
trendem, se ještě více zvýší zájem o slezské, moravské a české
lázně. České lázeňství je již nyní atraktivní oblastí pro tuzemské
i zahraniční investory. A kapitál, jak známo, je vysoce inertní
k nějakým lokálně patriotickým tendencím a přelévá se tam, kde má
dlouhodobé perspektivy svého nejvyššího zhodnocování.
Hotel**** KOLONÁDA
Ibsenova 92
353 01 Mariánské Lázně
tel.: 0165/ 627 999, 627 998
fax: 0165/626 412
e-mail:
kolonada@marienbad.com
Asociace evropských lázní
Regionální evropské informační centrum
Hotel KOLONÁDA
Ibsenova 92
353 01 Mariánské Lázně
tel – fax : Hotel KOLONÁDA
e-mail:
K.Knop@seznam.cz
