Letiště Karlovy Vary musí do konce tohoto roku zajistit možnost souběžného odbavení schengen i non-schengen cestujících, jinak mu nebude přiznán statut mezinárodního letiště s vnější hranicí. 24. května 2007 tu proto byly započaty práce na první části III. etapy modernizace – úpravě odbavovací budovy pro splnění schengenských úmluv. Druhá část etapy zahrnuje výstavbu nové futuristicky koncipované odbavovací haly, propojené se stávající budovou. Náklady na projekt se ve své první části budou pohybovat okolo 50 milionů korun, přičemž cca 20 milionů korun bylo Karlovarskému kraji poskytnuto z Norských finančních mechanismů. Ty byly založeny v roce 2004 a kladou si za cíl poskytnout do roku 2009 finanční pomoc deseti novým členským státům Evropské unie. Formou výzev jsou jimi financovány projekty, které nespadají do žádné z kategorií regionální pomoci z Bruselu. Druhá část III. etapy modernizace letiště – výstavba nové haly, přijde na 92,5 milionu korun a pro její financování se počítá s dotací z fondů EU. Zhotovitelem projektu je „Sdružení Letiště Karlovy Vary – III. etapa“ firem Stavby silnic a železnic, a.s. a Průmstav Praha, a.s. Rekonstrukce stávající odbavovací budovy by měla být dokončena nejpozději do konce roku 2007. Třetí etapa modernizace Letiště Karlovy Vary navazuje na dvě předchozí – rekonstrukci vzletové a přistávací dráhy a kompletní rekonstrukci světelného zabezpečovacího zařízení.

Modernizace Letiště Karlovy Vary

Rozhovor s ředitelem Letiště Karlovy Vary Ing. Václavem Černým jsem začal v momentě, kdy před okna jeho kanceláře doroloval business jet Embraer 135 a já konstatoval: „To nejsou žádní chudáci…“
Rozhodně ne. Trvale sledujeme nárůst počtu odbavených pasažérů, a to i takovýchto. Ten byl sice díky probíhající modernizaci zbržděn, protože letiště bylo loni kvůli stavebním pracím od 8. března do 28. května uzavřeno, ale letos již očekáváme nejméně šedesát tisíc cestujících na pravidelných linkách do Moskvy a nově od 30.6. také na lince do Petrohradu. K tomu můžeme připočíst rozšířené destinace v rámci charterových letů. Počínaje letošním rokem bude letecká společnost Travel Service k tuniskému Monastiru provozovat i lety na Rhodos a do Antálie. Výčet letních charterových destinací se tak zvýší na tři. V posledních týdnech se mluví také o tom, že by i na naše letiště mohly létat čím dál oblíbenější nízkonákladové aerolinky. Karlovy Vary v tomto jednají s evropskou jedničkou – společností Rynair. Ale i tady jsou překážky. Např. ohledně šířky dráhy, což je spíše problém výkladu leteckých předpisů. Není to tak, že bez rozšíření dráhy nelze s lety Rynairu počítat. Větším problémem je, že se Rynair netají tím, že létá na levná letiště. A Karlovy Vary mezi ně v současné době nepatří.

V minulém vydání Všudybylu generální ředitelka Grandhotelu Pupp Andrea Pfeffer-Ferklová konstatovala, že se Karlovy Vary staly v letošním roce místem konání významné akce, kdy zde mladoboleslavská Škoda Auto prezentovala nový model Fabie.
Ano, to se významně dotklo nejen hospodářských výsledků Grandhotelu Pupp, ale i našeho letiště. Od poloviny února do poloviny března jsme zde v této souvislosti odbavili desítky charterových letů z celé Evropy. Letištěm prošlo na pět tisíc cestujících. Na základě odezvy účastníků této akce se lze domnívat, že Karlovy Vary si i do budoucna udrží postavení významné destinace ve smyslu pořádání konferencí, prezentací a kongresové turistiky obecně.

Zmínil jste stavební činnost. Ta pokračuje i v současné době, za provozu.
Ano, souvisí s třetí etapou modernizace Letiště Karlovy Vary. Je rozdělena do dvou částí. V první bude rekonstruována stávající odbavovací budova tak, aby byly naplněny schengenské úmluvy. Ve stávající budově bude pak možné odbavovat se slušným komfortem současně cestující ze dvou dopravních letadel, každé o kapacitě až 180 cestujících. Ve druhé části bude stávající terminál doplněn o zcela novou odbavovací halu, která cestujícím zajistí ještě vyšší komfort odbavení a rozšíří možnosti pro návazné komerční služby, které mezinárodní letiště obvykle poskytují. Realizace této etapy je příchozím jasně viditelná, na rozdíl od dvou předchozích, které proběhly v loňském roce a v souhrnu přišly na sto padesát milionů korun. Ty zahrnovaly rekonstrukci přistávací dráhy a světelného vybavení dráhového systému. Dvě předchozí etapy byly nutné zejména pro možnost razantního zvýšení počtu pohybů na dráze a pro zvýšení pravidelnosti a bezpečnosti leteckého provozu na Letišti Karlovy Vary.

Na slavnostním zahájení první části třetí etapy rekonstrukce Letiště Karlovy Vary byl přítomen norský velvyslanec Jeho Excelence pan Peter Raeder.
Symbolizoval skutečnost, že zhruba dvaceti miliony korun se na této rekonstrukci podílí Norské království prostřednictvím Norských finančních mechanismů. Je to jeden z doplňkových finančních programů, který byl pro nově přistupující členské státy do Evropské unie vyhlášen v roce 2004. Díky iniciativě Karlovarského kraje se do jednoho z opatření norských mechanismů dostal i bod, který řeší úpravy regionálních letišť ve vazbě na splnění schengenských standardů odbavení cestujících.

Co čtvrtá etapa?
Ta vychází z toho, že období 2007 až 2013 je zřejmě poslední, v němž lze získat na významné projekty peníze z Evropské unie. De facto je nejvyšší čas je mít připraveny, aby mohly být čerpány. Proto již dnes připravujeme podklady pro čtvrtou etapu modernizace letiště. Smyslem její realizace je změna druhu letiště z pohledu leteckých předpisů. Letiště by tak mohlo přijímat všechny běžné typy dopravních letadel, které se dnes na světě používají. Rozhodnutí o realizaci čtvrté etapy je teprve před námi. Bude záležet na vyhodnocení dokumentů, které v současné době vznikají. Významnou roli sehraje technická studie proveditelnosti a její projednání s Úřadem pro civilní letectví. Další rovina je řešení environmentálního aspektu takovéto modernizace a zvýšení kapacity letiště. Neméně důležité jsou rovněž ekonomické analýzy ke zhodnocení návratnosti investic. V neposlední řadě je třeba vyhodnotit možnosti areálu Letiště Karlovy Vary v dlouhodobém časovém horizontu, řekněme do roku 2050. Za tím účelem má Karlovarský kraj již připravenou dokumentaci k zadání výběrového řízení na zpracovatele aktualizace příslušné územní dokumentace.

Hospodářskou prosperitu Karlovarského kraje významným způsobem ovlivňuje léčebné lázeňství, cestovní ruch a řada ostatních rezortů.
S největšími podnikatelskými subjekty jsme permanentně v kontaktu. Průběžně s nimi konzultujeme záměry. V současné době dokončujeme sběr dat pro vypracování prognózy vývoje počtů cestujících na Letišti Karlovy Vary s výhledem do roku 2025. Na jejím základě bude ve spolupráci s partnery možné lépe specifikovat potřeby leteckého spojení do Karlových Varů. Jsem přesvědčen, že nosným prvkem v této sféře bude zahájení linky mezi Mnichovem a Karlovými Vary s návazností na lety z/do destinací, odkud se rekrutují zahraniční lázeňští hosté celého Karlovarského kra­je.

www.airport-k-vary.cz