• když člověka něco živí a baví, je to optimální kombinace •
je dobré mít kolem sebe dobrou partu lidí • velká část pracovníků
Horské služby je vyškolena jako letečtí záchranáři • Česká
podnikatelská pojišťovna, a.s. hlavním partnerem Horské služby České
republiky • má-li pojišťovna dost pojištěnců, ekonomicky se jí
vyplácí investovat do prevence a institucí, které rychlostí a kvalitou své
činnosti umenšují utrpení klientů • sjezdové lyžování je rizikový
sport, což se odráží ve velkém počtu zranění • vždycky se najdou
výjimky, které láká zákaz • když už je člověk v lavině, buď má
štěstí, nebo ne • 7. až 10. března se v Harrachově koná mistrovství
světa v letech na lyžích •
Mít kolem sebe dobrou partu lidí
26. 01. 2002
Konec loňského roku a první hodiny letošního jsem spolu
s přáteli strávil v Harrachově v příjemném prostředí sportovního
střediska s výhledem na Čertovu horu a obří můstek, kde se bude 7. až
10. března konat mistrovství světa v letech na lyžích. Jeho
účastníkům lze jen přát, aby jim vydržely stávající vynikající
sněhové podmínky. Ostatně, tak časně a tolik sněhu, jako napadlo loni,
nepamatuji. Náčelníka Horské služby oblasti Krkonoš pana Adolfa Klepše
jsem se zeptal: Co tento nebývalý sněhový příval znamenal pro Horskou
službu?
Především práci, ostatně jako každoročně začátkem sezony a
o vánočních svátcích. Jakmile přijedou návštěvníci, úměrně jejich
počtu se začnou vyskytovat úrazy a jiné problémy – pátračky apod.
Koncem loňského roku to přišlo o poznání dříve.
Proč jste se rozhodl profesionálně se věnovat horské službě?
Narodil jsem se tady, vyrostl a nikdy odtud neodešel. Neumím si představit,
že bych žil někde jinde. Ke Krkonoším mám vztah i přes spoustu
blízkých lidí, které jsem kdy měl a mám. Dělal to můj táta. Je to velmi
zajímavá práce. Když člověka něco živí a ještě baví, je to
optimální kombinace. U mne to tak funguje.
Díky spoustám sněhu je mnoho krkonošských svahů lavinózních. To
samo o sobě nemusí být nebezpečné. Životu nebezpečné, a to i pro
záchranáře, je to, když někdo leze, kam nemá. Jsou návštěvníci dbalí
pokynů Horské služby, nebo jsou neposlušní?
Neposlušní v žádném případě nejsou, a poslušní také ne. Vždycky se
najdou výjimky, které láká zákaz. Když tam je cedule, dojdou si zjistit,
proč tam je. Jestli tam má být, nebo ne. Neukázněných turistů je méně
než v uplynulých dobách. Je to o tom, že sem dříve jezdili především
Němci ze současných východních spolkových zemí. Ti neměli peněz nazbyt,
a proto courali po kopcích. Dnes vysedávají po restauracích. V současné
době je hřebenová turistika záležitostí především české klientely.
Německé již méně. Nejde jen o lavinové svahy. Jde o celkový přístup,
kdy někdo někam odchází a neřekne kam. To nám při pátracích akcích
komplikuje život.
Jak se zachovat v lavině? Plavat, neplavat, dělat vzduchovou kapsu,
nebo dle recesistů mistrů Vodňanského & Skoumala „včas zaujmout
stanovisko nezúčastněného pozorovatele“?
Nevím, jestli to byl třetí model, co jste říkal naposled, ale ten platí.
Jakmile se člověk dostane do laviny, je každá rada drahá. Nedá se dělat
vůbec nic. Byl jste v lavině?
V začínající kamenobahenní na Ťan-Šanu. Inicioval ji jeden
z účastníků naší výpravy. I tak z ní šla hrůza. Po cestě nabrala
ohromnou ničivou sílu a zastavila se až dole u ledovcové řeky.
Ať se jedná o lavinu prachovou nebo z mokrého sněhu, pohyb je naprosto
vyloučený. Prachová lavina při své rychlosti znemožní pohyb i dýchání
tím, že v ní víří jemné částice sněhu. Mokrá lavina je zase tak
těžká, že se v ní nedá hýbat. Takže nějaké plavání… Je to
všechno teoretické. Každá lavina je jiná. Je to sice zmrzlá voda, ale
chová se tak jako voda. Teče jednou tak, podruhé jinak. Když už je člověk
v lavině, buď má štěstí, nebo ne.
Jaká je vaše spolupráce s místními podnikateli v oblasti
cestovního ruchu, zejména poskytovateli ubytovacích a stravovacích služeb?
Nijak rozvinutá. V případě, že potřebujeme informace o pohybu hledaných
návštěvníků, jsou vstřícní. S místními podnikateli, kteří
provozují lyžařská dopravní zařízení a starají se o sjezdovky,
běžně přicházíme do styku především v rámci Skiareálu
Špindlerův Mlýn.
Hovořil jste o dopravních prostředcích pro lyžaře – vlecích
a lanovkách. Jak je to s dopravními prostředky Horské služby?
Kromě terénních automobilů a sněžných skútrů máme rolbu. Je velmi
užitečná zvláště nyní, kdy je hodně sněhu, kdy se v hřebenových
partiích se skútrem obtížně pohybuje. Kromě toho využíváme služeb
Letecké správy Policie České republiky, jejich vrtulníku. Ať se jedná
o ostré akce či o cvičné. Velká část pracovníků Horské služby je
vyškolena jako letečtí záchranáři, což obnáší práce na palubě
i mimo paluby strojů. Policie nám vychází vstříc a my se jim to snažíme
oplácet. Spolupráce je na dobré úrovni.
Zmínil jste se o výcviku záchranářů. Horská služba Krkonoše
každoročně pořádá tradiční mezinárodní soutěž horských služeb,
které se účastní i družstva z Polska Slovenska, Německa, Slovinska,
Rakouska, Itálie atd.
Letos 5. až 7. dubna se bude ve Špindlerově Mlýně konat její
25. ročník. Závody probíhají po dva dny. Mají fyzickou etapu a technickou
část. První den se jezdí na skialpinistických lyžích podle pravidel
skialpinistických závodů. Soutěžící absolvují časovku, obří slalom
nebo sjezd ve volném terénu podle podmínek. Nebo cross, což znamená, že
sjedou z kopce a vyběhnou do kopce. Druhý den se dělají svozy. Nejdříve
se s měřením času sveze prázdný svozný prostředek, což imituje
skutečný zásah. V předem určeném místě probíhá ošetření za dohledu
lékaře, který výkon oboduje. Do cíle pak probíhá svoz „zraněného“
(figuranta) již ne na čas, ale v rámci časového limitu.
Je téměř pravidlem, že Češi vyhrávají. Čím to?
Kluci, kteří jsou u Horské, ve svém volném čase (co také jiného) chodí
po horách lézt i lyžovat, takže mají dobrou fyzičku. Téměř vždy
uspěje někdo z Krkonoš.
Hlavním partnerem Horské služby České republiky je Česká
podnikatelská pojišťovna, a.s. Údělem každého pojišťovacího agenta je
mj. strašit, co všechno nepříjemného se kde může stát, tak aby pro
pojišťovnu získal co nejvíce pojištěnců. Má-li pojišťovna dost
pojištěnců, pak se jí ekonomicky vyplácí investovat do prevence a do
institucí, které rychlostí a kvalitou své činnosti umenšují utrpení
jejích klientů a následky pojistné události.
Sjezdové lyžování je rizikový sport. Odráží se to i v počtu
zranění. Jsou to mnohdy velmi těžké a komplikované úrazy, což pramení
i z toho, že lyžařů je hodně a kopce nejsou nafukovací. Pochopitelně,
lyžování je hezký sport. Ať se jezdí z kopce nebo do kopce. Určitá
rizika jsou i u běžkařů a skialpinistů. Může být kdo dobrodruh
sebevětší a bezpečně se pohybovat v odlehlých krajích, na sjezdovkách
však často dochází ke zraněním, která si postižený sám nezaviní. Ať
je to ale na sjezdovce nebo někde jinde v horských partiích, čas a úroveň
první pomoci sehrává významnou, někdy i osudově rozhodující roli.
Včasným zásahům velmi napomohlo masové rozšíření mobilních telefonů.
Stále častěji se nám stává, že nám lidé volají z terénu. Stává se,
že nevolají přímo, protože třeba nemají naše číslo, ale téměř
každý člověk zná číslo 158 tísňového volání
Policie ČR, a ta pak volá nás. V tomhle směru je mobil dobrá věc.
Kde se cítíte nejlépe a jaké máte přání do tohoto roku?
Na horách. Na horách člověka opouštějí starosti (pochopitelně ne, když
sedím ve Špindlu v domě Horské služby, ale když ve svém volnu odejdu na
hory). Starosti, které člověk má, když sedí doma v teple, jsou úplně
jiné, než když odkráčí někam, kde se musí starat o své živobytí.
Někde venku si ustlat, zařídit jídlo a další věci. Na horách si
odpočinu od lidí a starostí, a to mne baví. To mám rád. Bohužel se
k tomu dostanu maximálně dvakrát za zimu.
A přání? Chtěl bych být zdravý, abych se mohl i nadále profesionálně
věnovat horské službě. Je dobré mít kolem sebe dobrou partu lidí, a ta
tady je.
Horská služba Krkonoše
Špindlerův Mlýn tel.: 0438/ 493 239
Harrachov tel.: 0432/ 529 449
Rokytnice nad Jizerou tel.: 0432/ 523 781
Janské Lázně tel.: 0439/ 895 151
Strážné tel.: 0438/ 434 177
Pec pod Sněžkou tel.: 0439/ 896 233
Pomezní boudy tel.: 0439/ 891 233
Benecko tel.: 0724/ 091 541