Mistři světa studují na školách Svazu českých a moravských spotřebních družstev

PhDr. Ludvík Vomáčka, CSc.

Všechny školy, které Svaz českých a moravských spotřebních družstev provozuje, mají jako jedny z mála certifikaci ISO 9001. Nedávná generálka na státní maturity ukázala, že řada žáků středních škol na tuto formu absolvenstké zkoušky nemá.Věřím, že díky tomu opět dokážeme ocenit význam ovládnutí řemesla a um šikovných rukou tvořivých lidí, kteří se vyučí a budou dobře reprezentovat nejen gastronomii a hotelnictví, ale i ostatní řemeslné obory.

S jednatelem středních odborných škol SČMSD PhDr. Ludvíkem Vomáčkou, CSc. se potkáváme 23. listopadu 2010 v pražském Grand Hotelu Bohemia. Na stejném místě, kde jsem před nedávnem dělal rozhovor s dávným absolventem jedné z jím řízených škol panem Romanem Vacho.
Pane jednateli, pan Vacho se zmiňoval, že když se učil v Klánovicích, praktikoval na řadě prestižních míst včetně Pražského hradu. Jak je to dnes s praktickou výukou žáků škol Svazu českých a moravských spotřebních družstev zaměřených na služby turistům a hostům a na gastronomii?
Jsem rád, že se můžeme pochlubit absolventy, kteří se tak úspěšně uplatňují v praxi a dodnes se s hrdostí hlásí ke své „alma mater“. Mimochodem právě Střední škola hotelnictví a gastronomie v Praze 9 – Klánovicích oslaví v příštím roce již padesát let své existence. Za tu dobu jí prošla řada absolventů, na něž můžeme být pyšní. Byli a jsou jak v juniorských, tak seniorských týmech národní reprezentace kuchařů a cukrářů, reprezentovali i v dalších oborech. Mohu jmenovat například Ladislava Stupariče nebo Jiřího Krále, jehož syn David také studuje v Klánovicích a je členem národního juniorského týmu, který na nedávném Culinary World Cup v Lucembursku získal tři medaile včetně zlaté za studenou kuchyni. V barmanském umění vynikal již v době studií Michael Tretter, který je v současnosti úspěšným podnikatelem. Jiní absolventi, dnes šéfkuchaři a manažeři prestižních hotelů a restaurací, zajišťují praktickou výuku pro naše žáky. Ale i další z celkem jedenácti škol SČMSD se mohou chlubit staršími i čerstvými vynikajícími absolventy. Například Střední školu hotelovou v Pelhřimově reprezentuje Vladimír Picka, dnes majitel Soukromého kuchařského studia a žádaný porotce na gastronomických soutěžích, hronovskou Střední školu hotelnictví a podnikání Martin Slezák, manažer restaurace Rybí trh a spolumajitel restaurantu a brasserie Konírna v Praze, a tak bych mohl ještě dlouho a dlouho pokračovat.

Budoucnost naší země je daná tím, jak zdatné budou příští generace jejích obyvatel. A to v jakémkoliv oboru. Včetně těch, na něž jsou zaměřeny odborné školy Svazu českých a moravských spotřebních družstev.
Bezesporu. Převážná část našich škol se orientuje na již zmíněné obory gastronomie, hotelnictví a také na cestovní ruch. Střední škola hotelnictví, gastronomie a služeb v Šilheřovicích vychovává studenty v oblasti cestovního ruchu se specializací na golfovou turistiku. Podobné zaměření má nově ve studijním programu také klánovická škola. Významně je zastoupena i oblast ekonomie a obchodu a služeb, například ve školách SČMSD v Benešově, Humpolci, Lomnici u Tišnova, Poličce a Žatci. K dlouhodobě vyhledávaným patří na několika našich školách obory kadeřník a kosmetické služby. Jako jedni z mála nabízíme ve Střední škole obchodní a služeb ve Žďáru nad Sázavou odbornou výchovu aranžérů. Střední odborné učiliště a Střední odborná škola ve Znojmě stále eviduje zájem o tradiční řemeslné obory automechanik a truhlář. Na všech jedenácti školách po celé republice nabízíme jak vzdělání s maturitou, tak učební obory.

To, co cestovní ruch oproti jiným hospodářským odvětvím upozaďuje, je mimo jiné matení pojmů, tzv. syndrom Babylonské věže. To je, že lidé, obdobně jako její bibličtí stavitelé, si přestali vzájemně rozumět, co říkají. Natož ti okolo! Skoro každý je přesvědčen, že když se řekne cestovní ruch, ví o čem je řeč, protože byl někdy na dovolené, byť je to obdobný nonsens, jako kdyby se pasoval na finančního experta jen proto, že každou chvíli něco platí. Jak, pane řediteli, cestovní ruch pojímáte vy?
Široce. Není to jen o tom, že přijdu do cestovní kanceláře, koupím si zájezd, odjedu, trávím volno v cizině a utrácím tam peníze. Cestovní ruch beru jako platformu umožňující realizaci zboží, kdy zákazníci navštěvují dané místo či zemi, aby ho nakupovali právě tam. Na rozdíl od ostatních forem obchodu s takřka jakýmkoliv zbožím, včetně služeb a zážitků (zkuste najít jinou hospodářskou platformu generující zahraniční inkaso, která umožňuje prodávat zboží cizincům, aniž by se vyváželo za nimi do zahraničí). Významné uplatnění v rámci cestovního ruchu proto má lidská práce a hlavně služby. Lidé, kteří chtějí někam cestovat, potřebují poradit, zabezpečit dopravu, bydlení, stravování, program, někdy i víza, cestovní pojištění, očkování aj. A právě pro tuto terciální sféru, mimo jiné, připravujeme žáky našich škol. Vzhledem k tomu, že se výkonnost českého průmyslu cestovního ruchu z větší části odvíjí od útrat cizinců na našem území a že se plnění českých cestovních kanceláří vůči jejich zákazníkům realizuje převážně na pobytových místech v zahraničí (tedy že obě tyto složky cestovního ruchu jsou součástí zahraničního obchodu), je nezbytné, aby lidé, kteří v cestovním ruchu působí, byli jazykově erudovaní. Proto v našich školách tak velký důraz klademe nejen na řemeslo a odborné předměty, ale i na jazykovou průpravu, a absolventům našich škol a odborných učilišť se to v praxi a životě vyplácí.

• www.hotelova-skola.cz