Mezinárodní letiště Karlovy Vary

Rozhovor s ředitelem mezinárodního letiště Karlovy Vary Ing. Václavem Černým jsem zahájil konstatováním, že karlovarské letiště je pro Karlovarský kraj strategickou záležitostí nejen proto, že patří v rámci Česka k turisticky nejnavštěvova­nějším. Dopravní dostupnost odnepaměti byla a bude stěžejním limitujícím činitelem obchodu. Ostatně právě díky ní mohl na našem území vzniknout první nám známý státní útvar, tzv. Sámova říše, z níž se po mnoha peripetiích vyklubalo to, v čem nyní žijeme. V ne nepodstatné součásti zahraničního obchodu – odvětví cestovního ruchu a lázeňství – je pak dopravní dostupnost limitující dvojnásob. Pane řediteli, když jsme spolu hovořili posledně, projevil jste přání, aby vaše letiště bylo využíváno i k cestám na zahraniční dovolené.
Přání bylo vyslyšeno. Poprvé v loňském roce, kdy odtud cestovní kanceláře EXIM Tours a FIRO-tour začaly nabízet letecké zájezdy do Tuniska a do Řecka na Krétu. Jejich klienti létali s leteckou společností Travel Service stroji Boeing 737–800. A protože se nabídka setkala se slušným zájmem, obě cestovní kanceláře v zájezdech s odlety z Karlových Varů pokračují i letos. Jejich klienti létají s Tunisairem do Tuniska. Mohu-li tedy vyslovit další přání, pak aby vzrůstal počet leteckých zájezdů a destinací z/do Karlových Varů.

K 1. červenci 2004 se provozovatelem letiště Karlovy Vary stala samostatná právnická osoba, společnost s ručením omezeným – Letiště Karlovy Vary s.r.o., spadající pod křídla Karlovarského kraje.
Byl to administrativně náročný krok. Mohu-li jej po tři čtvrtě roce hodnotit, naplnil má očekávání. Nový vlastník má zájem na rozvoji letiště a je si vědom, že kvalitní dopravní infrastruktura významně stimuluje hospodářský rozvoj kraje. Karlovarský kraj se chystá do modernizace svého letiště v příštím roce investovat více než 200 mil. korun. Modernizace je totiž základním předpokladem, abychom k nám dostali další letecké společnosti a umožnili našemu kraji přímá letecká spojení i s jinými destinacemi.

Co všeobecná letecká doprava?
V této oblasti u nás dominují zejména „byznys jety“ obchodní klientely a VIP lázeňských hostů. V té ostatní jsme vstupem do Evropské unie pocítili mírný pokles. Zahraniční turisté, kteří k nám přiletí na výlet, už totiž musí u pohonných hmot a přistávacích poplatků hradit daň z přidané hodnoty, což před vstupem nemuseli. Došlo tak pro ně k výraznému navýšení cen, aniž by Letiště Karlovy Vary cokoliv zdražovalo.

Jaký byl pro Letiště Karlovy Vary loňský rok?
Nejlepší v novodobé historii. Už proto, že národní dopravce ČSA začal na linky Karlovy Vary – Moskva nasazovat kapacitnější verzi strojů Boeing 737–400 až se 168 sedačkami v ekonomické verzi. Byly vyslyšeny požadavky touroperátorů. Zájem mezi hosty z Ruské federace rok od roku stoupá. Krom toho, jak jsem již zmínil, byly odsud zahájeny i lety do Středomoří. Dostali jsme se tak na 38 tisíc odbavených cestujících (včetně tranzitních) a již druhý rok po sobě zaznamenali mírný zisk.

Nicméně se domnívám, že poměr neuspokojených návštěvníků z Ruské federace, kteří do Karlových Varů „létají“ po věčně ucpané „Karlovarské silnici“ z mezinárodního Letiště Praha-Ruzyně, je stejný, tedy v absolutních číslech opět větší než loni či předloni.
Počet hostů, kteří k nám létají přímo, je stále nižší než celkový počet občanů Ruské federace, kteří se v Karlových Varech a dalších západočeských lázních léčí. Drží se zhruba na dvou třetinách. Neznámou v této rovnici je, z kterých oblastí Ruské federace tato třetina pochází. Je totiž možné, že ti, kteří ji tvoří, nelétají přes Moskvu, ale z jiných míst a přes jiné huby. Předpokládám, že tyto informace je Karlovarský kraj schopen vygenerovat na základě rozvíjející se spolupráce mezi ním a podnikatelskou sférou orientovanou na lázeňskou a turistickou klientelu a mezi letištěm na straně jedné a hotely a lázeňskými společnostmi na straně druhé. Na půdě krajské sekce Národní federace hotelů a restaurací České republiky jsem měl před jejími zástupci možnost prezentovat záměry karlovarského letiště. Po modernizaci se dostane na zcela jinou úroveň, již zcela srovnatelnou s obdobnými letišti v Evropské unii.

Jaké to bude, až to bude?
Modernizace je rozčleněna na tři etapy. Investorem I. a III. etapy je Karlovarský kraj, financování II. etapy je plně v naší režii. První zahrnuje rekonstrukci stávající vzletové a přistávací dráhy v současných rozměrech. Rekonstrukce jejího povrchu navýší její únosnost. Dojde současně k úpravě nivelety, tj. k narovnání výškových poměrů na dráze, což je nutná podmínka pro následnou možnost jejího prodloužení a rozšíření. Druhá etapa bude zahrnovat rekonstrukci světelného zabezpečení s výstavbou nové přibližovací řady a kompletní rekonstrukcí veškerého energetického zázemí letiště tak, aby byly splněny podmínky ICAT ICAO. Třetí etapa bude řešit úpravy odbavovací budovy s ohledem na plnění Schengenských dohod, které v Česku mají vstoupit v platnost v říjnu 2007. Měla by spočívat nejen v úpravách vnitřku. Vzhledem k tomu, že i ČSA nasazují kapacitnější letouny a že očekáváme větší počty pasažérů na nových linkách, bude doplněna o dostavbu stávající budovy tak, aby se cestujícím dostalo standardního komfortu.

Pro druhou etapu modernizace jste zabojovali u Evropské unie…
Ano, zadařilo se kraji i nám. Karlovarský kraj získal podporu ze strukturálních fondů EU ve výši 30 % nákladů I. etapy a naše dotace se týká rekonstrukce světelného zařízení tak, aby bylo možno na letišti provádět pravidelné lety denně po celý rok bez ohledu na počasí. Tato klíčová investice, na niž jsme v rámci programu INTEREG III A získali padesátiprocentní evropskou dotaci, nám umožní oslovit další letecké společnosti. Dá se předpokládat, že k nám budou plánovat své linky s daleko větší ochotou. Čerpání peněz je částečně podmíněno zavedením nového leteckého spojení do Mnichova s tím, že tato linka bude prodloužena (nevím, zdali jednou týdně nebo častěji) až do bavorského Hofu – jehož letiště je naším partnerem v tomto projektu. V tom zřejmě významnou roli sehraje participace touroperátorů, hotelů a lázní Karlovarského kraje, např. formou dotazníkového šetření, abychom zjistili, jakým způsobem a kudy se jejich individuální klientela dopravuje do „Lázeňského trojúhelníku“. Předpoklad je takový, že po získání reprezentativního objemu informací a na základě analýzy dat bude s leteckými společnostmi možno vést seriózní vyjednávání.

www.airport-k-vary.cz