Metropolitní spořitelní družstvo (MSD) poskytuje svým členům vybrané finanční služby v oblasti zhodnocování volných finančních zdrojů a poskytování krátko- a střednědobých úvěrů. Služby jsou poskytovány s vysokým standardem kvality a bezpečnosti a jejich cílem je maximálně uspokojit potřeby členů spořitelního družstva. Produkty jsou jednoduché a srozumitelné široké veřejnosti.

• Bezproblémová historie MSD od roku 1999.
• Dynamický rozvoj v posledních letech, na jehož základě MSD patří k největším družstevním záložnám v České republice.
• Výhodné zhodnocení vkladů, které patří k nejvyšším na trhu.
• Žádné poplatky za vkladové služby a činnosti spojené s využíváním účtu.
• Optimální struktura provozních nákladů, která umožňuje dosahovat příznivých ekonomických výsledků a tím docílit vysokého zhodnocení členského vkladu.
• Kontinuální zvyšování úrovně zabezpečení klientských dat.
• Pojištění vkladů garantované zákonem, a to stejně jako u bank do výše 100 000 € včetně úroků.
• Neustále se rozšiřující síť poboček.
• Přehled o stavu vkladů a úvěrů pomocí on-line elektronického výpisu.
• Kvalifikovaní pracovníci na pobočkách s prioritou individuálního přístupu ke každému klientovi/členovi.

Metropolitní spořitelní družstvo

Rozhovor s členem představenstva Metropolitního spořitelního družstva Ing. Janem Zavřelem, CSc., 9. ledna 2013 začínám ohlédnutím za loňským Mezinárodním rokem družstevnictví.
Pane inženýre, na poslední loňské koktejl party Ligy pro cestovní ruch s předsedou představenstva Fontes Rerum, družstva pro ekonomická, politická a sociální studia Ing. Janem Mládkem, CSc., mimo jiné zaznělo, že první družstevní záložna vznikla na našem tehdejším území už v roce 1862. S družstevní formou se ale dnes setkáváme zejména u obchodních, výrobních a zemědělských firem a u vlastníků nemovitostí. Jak ale prokazuje společnost pana Mládka, tuto formu může mít i renomovaná poradenská firma. V civilizované společnosti neexistuje efektivnější řízení než ekonomické. Proto se průřezově všemi politickými spektry čas od času přetřásá otázka hospodářské bezpečnosti země. Zajímalo by mě, proč jste pro vaši finanční instituci volili právní formu družstva?
Tu volili zakládající družstevníci v roce 1999. Tehdy to byl poměrně jednoduchý způsob, jak založit finanční instituci, která může na trhu peníze jak přijímat, tak půjčovat. Bylo to v té době nesrovnatelně snazší než založit banku. U této formy jsme pak vytrvali, jelikož družstevní podnikání funguje. Na přeplněném bankovním trhu se naše produkty a způsob fungování přece jen odlišují. Dnes, po vyčištění trhu, jsou tyto odlišnosti vnímány jednoznačně pozitivně. Vývoj naší družstevní záložny byl až do roku 2009 pozvolný. Poté, když vyvstal tlak na navyšování kapitálu, její brněnští otcové zakladatelé přizvali další investory, a od doby, kdy vedle brněnského ústředí začala fungovat pobočka v Praze, se datuje náš velice dynamický rozvoj. Na podzim 2010 bilanční suma Metropolitního spořitelního družstva činila půldruhé miliardy korun. Za loňský rok, díky stále větší důvěře v naše produkty a ustálené vlastnické struktuře, očekáváme bilanční sumu na úrovni deseti miliard korun. Soustřeďujeme se především na zhodnocení úspor občanů, byť u nás peníze ukládají i firmy, některá města a obce, obecně prospěšné spolky, občanská sdružení apod. Tím, že jsme, co se pokrytí administrativních činností týče, velice štíhlí (neposkytujeme žádné další služby), máme levný provoz a můžeme si dovolit poskytovat jedno z nejvýhodnějších zhodnocení vkladů na trhu. V současné době se držíme na prvních příčkách, jak u spořicího účtu, kde bez ohledu na výši vkladu nabízíme roční úrokovou sazbu 2,8 %, tak u termínovaných vkladů, kde začínáme s roční úrokovou sazbou na 3,3 % při sto tisících korunách na půl roku a končíme na 4,8 % p. a. při vkladu ve výši dva a půl milionu korun na dva roky.

U spořicího účtu je úrok 2,8 % p. a. Je to opravdu od libovolné částky?
Ano, třeba i od jedné koruny. V rámci boje o klienta některé finanční ústavy nabízejí na první pohled výhodnější zhodnocení, avšak je třeba vždy podrobně prozkoumat podmínky. Často se stává, že výhodná nabídka je omezena na určitou část peněz či výhodné zúročení platí jen po dobu pár měsíců. Metropolitní spořitelní družstvo se sazby snaží držet maximálně stabilní. Nedělat žádné mimořádné akce, které by v konečném důsledku vedly ke zklamání klientů. Od roku 2011 úrokové sazby držíme na nezměněné úrovni a máme to v plánu i nadále. Máme totiž projekty, v nichž dokážeme vklady velice dobře zhodnocovat. Zejména ve sféře překlenovacího financování u startovacích projektů, se kterými se pojí vyšší úroky.
I nezávislé finanční servery (například Měšec) hodnotí naši nabídku jako jednu z nejatraktiv­nějších na českém trhu. Pokud chtějí lidé nechat své peníze vydělávat další, ale bojí se riskovat například investicí do cenných papírů, často se obrátí na nás. S ročním úrokem 4,8 %, jistotou a pojištěním vkladů včetně úroků v nás totiž nacházejí velice zajímavou variantu. Tím, že neděláme výkyvy ani nepatřičné marketingové hurá akce a držíme konzervativní sazby, jsme pro klienty velice zajímaví.

Metropolitní spořitelní družstvo je podporovatelem multikulturní sounáležitosti. Ostatně tato problematika bude jistě vyzdvihována i v souvislosti se 130. výročím Franze Kafky, jemuž chci v příštích vydáních Všudybylu věnovat vždy část prostoru. Nemenší význam pro vnímání multikulturní dimenze coby součásti běžného života v České republice mělo jistě např. i loňské výročí „otce genetiky“, německy píšícího starobrněnského opata Augustiniánského kláštera Johanna Gregora Mendela či symbolika brněnské vily Tugendhat, památky UNESCO (německý architekt / český stavitel / židovský investor), zpřístupněné po rekonstrukci.
Kulturní dědictví této země nám jako firmě není lhostejné. Události tohoto zaměření jsme již podporovali a jsme připraveni v tom pokračovat. Jistá část družstevníků, majitelů našeho družstva, se na ně bude přímo zaměřovat. V loňském roce jsme tak podpořili festival „Světlo porozumění“, jenž se uskutečnil v kostele sv. Ducha a ve Španělské synagoze na Starém Městě pražském, jehož cílem je překonávání kulturních, etnických i náboženských bariér uměním.

Posláním Všudybylu je dovolit naší nádherné zemi na nás na všechny vydělávat tím, že je. Šířit osvětu, že cestovní ruch je tržní platforma, díky které lze (obdobně jako díky exportu) generovat zahraniční inkaso, a to i za zboží, služby a zážitky, které nelze vyvážet. Probouzet domácí společenskou poptávku a očekávání, aby peníze cizích spotřebitelů, resp. jejich kupní síla, v daleko větší míře pomáhaly financovat soukromé existence i veřejné výdaje, a tedy posilovat českou ekonomiku. Česko totiž z řady důvodů na svůj potenciál cestovního ruchu rezignuje a v současné době jej hospodářsky využívá asi tak na deset procent.
Pro ekonomiku každé země jsou peníze, které do ní proudí nebo ji neopouštějí, obrovským přínosem. Potenciál cestovního ruchu by proto měl být i v Česku využíván na maximum. V žádném případě bychom neměli dary Moravy, Čech a Slezska, jejich kulturním a přírodním potenciálem, pohrdat. Jestliže jsou světově proslulé francouzské zámky na Loiře, srovnatelná popularita by se dala vetknout i našim zámkům. Jestliže je známa Praha, podobně známá a navštěvovaná by mohla být i naše další města, která sice mají menší historická jádra, avšak neméně bonitní památky. Určitě je vhodné využít i dalších celosvětově známých atributů, které se v průběhu dějin zrodily na našem území – v naší branži peněžnictví je to například americký dolar (ostatně ještě v německém originále děl Karla Maye je americký dolar označován německým výrazem „Taler“). Velice zajímavým místem je tak třeba Jáchymov, kde se krom dolaru zrodil i atomový věk, a takových nevšedních míst je v naší zemi spousta. Naším kulturním dědictvím jsou i kampeličky. František Cyril Kampelík sice nebyl s průkopnickou myšlenkou družstevních záložen úspěšný, nicméně jeho teoretické dílo o družstevním finančnictví vyšlo před dílem Friedricha Wilhelma Raiffeisena, který je považován za zakladatele tohoto typu finančnictví. Za první republiky u nás kampeličky velice úspěšně působily. Je to dědictví, za něž se netřeba stydět. Naopak, je na co navazovat. Řada kampeliček a spořitelen budovala svá sídla jako hodnotná architektonická díla. Příkladem je pražský palác v Rytířské ulici, dnes v majetku České spořitelny. Je to zajímavé místo využívané i k prestižním konferencím a kongresovým událostem evropské a světové úrovně.

• www.imsd.cz