Město Brno otevřelo své podzemí
20. 12. 2010
Ing.
Aleš Svoboda
Brno má příznivé geologické podmínky pro budování podzemních prostor. Stojí na spraších, které jsou lehce rozrušitelné hornickou činností. Sklepy tak bylo snadné stavět a rozšiřovat, takže v Brně je máme všude. Brněnské podzemí lze rozdělit do tří kategorií. Na komerční prostory, kterých je nejvíc, potom na obranné – kasematy, kryty, spojovací cesty, a na technické – studny, vodovodní a kanalizační štoly apod. Komerční prostory vznikaly zejména proto, že Brno bylo městem vinařů. Historie dokládá, jak moc se mezi měšťany bojovalo o ekonomicky lukrativní výsadu jej pěstovat a prodávat.
My, co jsme se narodili v Táboře, jsme na Tábor hrdí.
Zejména na jeho historii a podzemí. A nejen proto, co se děje nahoře.
Tábor však není jediným městem se zajímavým středověkým podzemím, a
proto jsem se 21. září 2010 vydal do Brna za Ing. Alešem Svobodou,
jednatelem firmy R-ateliér, s.r.o., která se zabývá projekty rekonstrukcí
památkových objektů, návrhy staveb a interiérů a průzkumem brněnského
podzemí.
Pane inženýre, jak jste se k brněnskému podzemí
dostal?
Jako mladý projektant firmy, která se zabývala opravami a projektováním
historických objektů a sídel, SURPMO (Státní ústav pro rekonstrukci
památkových měst a objektů), jsem byl dán k ruce svému předchůdci
v průzkumech podzemí, panu architektu Liboru Hanákovi. Byl to velmi
precizní člověk a intenzivně se zabýval historií a podzemím Brna.
Protože potřeboval inženýra, který dokáže posoudit stav konstrukcí a
míru potřebných oprav, byli jsme vybráni tři s tím, že se budeme
střídat. Nastoupil jsem jako první, a ke střídání už nedošlo. Jako jeho
pomocník, než odešel do penze, jsem pracoval zhruba deset let. Pak celá tato
oblast zůstala na mně. Ani mí kolegové netušili, čím se to v souvislosti
s brněnským podzemím zabývám. Už proto, že jsem se paralelně s tím
např. podílel na projektu rekonstrukce vily Tugendhat v 80. letech a
projektoval další věci. Nicméně brněnské podzemí se čím dál víc
stávalo mou hlavní náplní.
Jednou
má kamarádka přivedla speleology, že prý slyšeli, že jsou pod Brnem
chodby. „No jsou,“ řekl jsem jim, a u sebe v bytě udělal první
přednášku pro pět lidí. Je to tak zaujalo, že přivedli další a za
týden se to opakovalo. Zmíněná kamarádka vedla večerní školu, a jestli
bych nechtěl o brněnském podzemí přednášet v její škole. Přednášky
byly doslova nabité, a já si uvědomil, jak moc tajemno brněnského podzemí
přitahuje. Do té doby jsem se na to díval z jiného úhlu. Průzkumy
objevily pod náměstími, ulicemi, bloky domů i v bývalém hradebním
pásmu strašně moc zajímavých věcí. Protože jako projektant a stavební
inženýr mám vztah k historickým stavebním konstrukcím, zajímá mne
historie a mám rád výtvarné věci, začal jsem přemýšlet, jak tyto objevy
ještě více zprostředkovat veřejnosti, už proto, že tyto prostory nemohla
navštívit. Do mnoha z nich se dá sestoupit pouze poklopem po žebříku nebo
přes sklepy domů, které jsou v soukromém vlastnictví. A protože jsem
neustále někomu poskytoval informační materiály, řekl jsem si: „Bylo by
zajímavé udělat soubor fotografií různých lokalit a představit je
veřejnosti,“ a pustil se do své první knihy o brněnském podzemí. Spojil
jsem se s profesionálními fotografy a udělal popisy k fotografiím.
O každém sklepě jsem ve většině případů napsal, kdo ho kdy zbudoval a
k čemu sloužil. Některé patřily k domům, které už neexistují, a jsou
pod domy, které s nimi nemají co do činění. Jen jejich základové zdi
nezřídka rozťaly tyto starší objekty.
To, co
se z brněnského podzemí dochovalo, se většinou nachází pod veřejnými
prostranstvími. Stavět podzemní objekty – komory, chodby, štoly – pod
veřejnými plochami ale bylo přísně zakázáno. Z bezpečnostních
důvodů. Jenomže naši předkové, stejně tak jako současníci, dokázali
tato nařízení snadno obcházet. Ti, kteří měli na dodržování městské
vyhlášky dohlížet, byli sami jejich porušovateli, a tak vzniklo obrovské
brněnské podzemí. Podzemní prostory jsou ve starém Brně pod každou
ulicí, pod každým náměstím, parkem i pod domy. Všechny dosud objevené
jsem sepsal a spolu s fotografy, pány Baranem a Francánem, vytvořil knihu.
Ta nastartovala další vlnu zájmu veřejnosti. Společně se
statutárním městem Brnem jsme pár těchto podzemních prostor na den nebo
na víkend zpřístupnili. Např. v roce 2003 jsme na jeden den umožnili
vstup do třetiny labyrintu pod Zelným trhem. Od deseti hodin dopoledne do
šesti do večera jej navštívilo patnáct tisíc lidí. Půldruhé hodiny
stáli ve čtyřstupech, než se na ně dostala řada.
Průzkumy, které trvají od roku 1976, přinášejí neuvěřitelné nálezy. Zadání města bylo a zůstává, zmapovat podzemí a staticky jej zajistit tak, aby kvůli eventuelním propadům nedošlo k újmám na zdraví a majetku. A tak jsme našli i onen nádherný labyrint pod Zelným trhem. Gotická sklepení pod Dominikánským náměstím. Evropský unikát – kostnici pod kostelem sv. Jakuba. Jezero pod katedrálou Petrov. Štoly technického charakteru, chodby, kasematy. Řadu těchto prostor se podařilo opravit a zajistit, byť vstupy do nich jsou ponejvíce poklopem a smí do nich pouze jejich správci a skupinka vyvolených, např. archeologové a historikové. Proto vzápětí o brněnském podzemí vznikla druhá kniha. První ještě nezaznamenala kostnici. Ta otevírá druhý díl. A bude i třetí, protože průzkumy pokračují.
Kostnice je unikátní v několika směrech. Jsou zde ostatky více než
padesáti tisíc lidí, což je číslo, které brněnskou kostnici řadí na
druhé místo v Evropě. Kromě pařížských katakomb není kostnice, která
by pojala větší počet zemřelých. Pokud snad byla, už je zlikvidovaná a
zůstala po ní pouze prostora. Brno ji má zachovalou. Další unikátnost je
ta, že naše kostnice byla pro tyto účely projektována a stavěna.
U většiny ostatních byly použity krypty kostelů, sklepní prostory, které
před tím sloužily jiným účelům. Už je to osm let, co byla ta naše
objevena. K její návštěvě se stále hlásí zahraniční exkurze (které
se občas povolují), přestože doposud nebyla ve světě nijak zvlášť
prezentována.
Pane inženýre, z brněnského podzemí byly vytipovány tři
lokality, které budou v nejbližších letech zpřístupněny
veřejnosti.
První, letos na podzim, budou gotické mincmistrovské sklepy. Rozsahem
nevelké, ale unikátní, se stálými expozicemi. Labyrint pod Zelným trhem,
to bude opravdový trhák, a pro veřejnost se otevře na jaře
2011. Zařídili jsme v něm cca šestisetmetrovou trasu, kde rovněž budou
expozice. Labyrint bude využíván nejen k turistickým prohlídkám, ale
i pro různá setkání a akce. Např. vinařské slavnosti, divadelní férie,
vánoční trhy. Lidé budou moci vstoupit do podzemí, procházet opravenými
chodbami a i prostřednictvím expozic se seznamovat s historií Brna.
Největší událostí pak bude zpřístupnění brněnské kostnice
v roce 2012.
Zveřejnění tohoto materiálu financovala Liga pro cestovní ruch. www.lpcr.cz
