Genius loci, historie i současnost města na skalním romantickém ostrohu nad řekou Lužnicí s nejstarší přehradou ve střední Evropě, vodopádem uprostřed města a nejstarší botanickou zahradou v Česku, příroda, památky, kultura i sport, klid i aktivní život, to vše je v Táboře v unikátním spojení a dává široké možnosti jeho stálým obyvatelům i rozvoji cestovního ruchu. Tábor je významným dopravním uzlem, hospodářským a kulturním centrem regionu nabitého turistickými cíli a atraktivitami. Urbanismus nového i starého města není nedotknutelný. Nejen nové, ale rovněž staré město žije běžným každodenním životem. Bydlí se zde, chodí do škol, pracuje, podniká a odpočívá. Symbióza časových epoch vepsaná do architektonické tváře Tábora je skvělá a provokující. Společenské aktivity, například Táborská setkání, často vycházejí z husitské historie. V rodišti Oskara Nedbala ale potkáte i koncerty vážné hudby, vystoupení kapel různých žánrů, operní, činoherní a muzikálová představení, jazzový, divadelní či literární festival, klubové akce, gastronomické slavnosti i sportovní události včetně vrcholných, jako jsou mistrovství světa nebo Evropy.
Magický náboj města, kde se žije
04. 03. 2018
Rozhovor se starostou Tábora Jiřím Fišerem jsem začal
konstatováním, že Internetový časopis lidí a o lidech v cestovním ruchu
informoval o tom, že město Tábor v rámci Velké ceny cestovního ruchu pro
výjimečné projekty a atraktivní novinky v oblasti cestovního ruchu
převzalo na veletrhu Regiontour v Brně ocenění v kategorii „Nejlepší
elektronický projekt“ za portál www.visittabor.eu.
K soutěžím měst mám obvykle odtažitý vztah. Nicméně nepopírám, že
občasná pochvala člověka potěší. Zejména pokud se to města týká
globálně. Hlavní zásluhu na vzniku tohoto internetového produktu mají
kolegyně z odboru kultury a cestovního ruchu a naši IT specialisté.
Koncipovali jsme jej v duchu současných trendů a co nejvyššího
uživatelského komfortu. Snažili jsme se vžít do role lidí, jimž má
pomáhat. Tedy aby se v nich každý snadno zorientoval a našel, co
potřebuje. Aby z chytrého mobilu či od počítače neodcházel s tím, že
je tam toho sice strašně moc, ale že se navzdory tomu nedostal tam, kam
potřeboval. Zdá se, že téhle situace jsme se vyvarovali. Ocenění beru jako
velkou poctu Táboru a děkuji všem, kdo se na vzniku portálu visittabor.eu
podíleli.
Potkáváme se v centru jedné z největších městských
památkových rezervací Česka, ve vaší pracovně na táborské radnici pod
krásným dřevěným trámovým malovaným stropem.
Vždycky jsem si vážil toho, že je to moje pracovna. Současně trochu trpím
tím, že pro práci to tu není úplně vhodné. Krásný renesanční strop je
hodně tmavý. Byl by však hřích do něj sáhnout a věšet na něj
osvětlení. Musíme tu tak mít a používat i ve dne parciální zdroje
světla. Místnost je zároveň zasedačkou městské rady, kde (jako třeba
teď) přijímám některé návštěvy. Nemohu tu tak například mít
nástěnku, na kterou bych si mohl připíchnout nějaké své poznámky a
vzkazy apod. Má to tedy své kladné i stinné stránky. Nicméně je to
krásné prostředí.
Před chvílí jsem se u Žižkova náměstí potkal
s administrátorem Královské kanonie premonstrátů na Strahově Petrosem
Alexandridisem a jeho paní. Kolegové mu totiž k narozeninám koupili pobyt
v Táboře. Přiznal, že je v mém rodném městě poprvé a že je Táborem
okouzlen. A nejen jeho malebností, ale i čistotou a dobrým stavem
městského mobiliáře a budov. Dovolím si podotknout, pane starosto, že ví,
o čem mluví. Pan Alexandridis totiž premonstrátům spravuje veškerý
jejich movitý majetek včetně klášterů, tedy i toho jihočeského
v nedalekém Milevsku.
Z takového hodnocení mám samozřejmě radost. Život komunálních politiků
rozhodně nebývá plný pochvalných zadostiučinění – v tomto případě
zejména práce mých kolegů. Tábor je atraktivní nejen z pohledu historie,
ale i současnosti. To, co má jako velký bonus, je jeho okolí. Nádherná
příroda malebného jihočeského venkova s řadou památek a dalších
atraktivit. Co se týče intravilánu historického centra, jeho bonusem je
jednak panem Alexandridisem zmiňovaný současný velmi dobrý stav, na čemž
se nepodílí jen město, ale ze značné části také soukromí vlastníci
objektů. Domy povětšinou vlastní původní majitelé. V Táboře nejsme
svědky toho, že by se sem proboural nějaký cizí kapitál. Zkrátka je
znát, že jsou v rukou táborských patriotů. Benefitem je nejen malebnost,
ale i rozlehlost starého města. Není skanzenem. Není místem pouze
k nějakému „očumování“, ale městem, kde se žije. Kde můžete jít
v pantoflích se džbánkem pro pivo, kde si děti mohou hrát s míčem nebo
házet fresbee na Žižkově náměstí. Jsou tady školy a veškeré služby
včetně lékařských ambulancí. Často zaznamenávám pozitivní ohlasy na
společenský život na území starého města. Hodně se o to zasluhuje
městem pořádaný festival Táborská setkání, ale i menší akce, jako
například pravidelné středeční koncerty, divadelní představení nebo
filmové projekce na Žižkově náměstí. Řada dalších drobnějších
událostí se odehrává v hospůdkách a kavárnách. Výstavy, hudební
produkce, gastronomické eventy… Významně k tomu přispívá i Muzeum
čokolády a marcipánu, ferrata a Geologická expozice v kaňonu řeky
Lužnice kousek před Kamenným stádem, táborská zoo a také botanická
zahrada. Návštěvníci Tábora, často rodiny s dětmi, tu tak mají důvod
zůstávat více dní. Z toho vyplývá uspokojivá naplněnost táborských
ubytovacích kapacit.
Kultura
v památkách je důležitý fenomén. Vždy záleží, na jakou skupinu se
cílí. Například Tabook, což je literární festival malých nakladatelů,
nebo festival Komedianti v ulicích, případně i Bohemia Jazz Fest, jsou
akce, které viditelně s husitskou historií Tábora nesouvisejí. Ale tím,
že se odehrávají v kulisách starého města, přebírají od něj magický
náboj. Když tady před třemi roky hrál na „Táborkách“ Pražský
výběr, tak mi Michal Kocáb říkal, jaký to byl pro něj a jeho muzikanty
úžasný zážitek, hrát na setmělém Žižkově náměstí v záři
reflektorů, která dopadala na průčelí historických domů a do tajemných
zákoutí křivolakých táborských uliček…
Ještě předtím, než jsem šel k vám na radnici, jsem
v souvislosti s připravovaným příštím vydáním Všudybylu navštívil
táborskou Střední školu obchodu, služeb a řemesel. Velmi kladně hodnotili
spolupráci s městem a jeho přínos při nabývání praxe
žáků.
Se Střední školou obchodu, služeb a řemesel a Jazykovou školou s právem
státní jazykové zkoušky jsme v úzkém kontaktu. Já jsem dokonce členem
školské rady. Je pravda, že adepti potravinářského řemesla a službových
oborů hotelnictví a gastronomie městu pomáhají se zajišťováním
významných akcí a s obsluhou oficiálních návštěv, při zajišťování
nejrůznějších rautů a dalších eventů. Tato spolupráce je žáky školy
vykonávána s láskou a je kvalitní. Takže za ni Střední škole obchodu,
služeb a řemesel určitě děkuji a věřím, že Táboru vydrží i do
budoucna.