Letiště Vodochody je dalším z pražských letišť. Chce se zaměřovat na nízkonákladové a charterové lety. Jeho výstavba bude zcela financována soukromým investorem, bez zatížení veřejných financí. Základem letištní infrastruktury je existující, 2 500 metrů dlouhá vzletová a přistávací dráha, součást výrobního závodu AERO Vodochody, a.s. V plánu je zhruba 35 tisíc pohybů a odbavení cca 3,5 milionu cestujících za rok. Noční provoz od 22 do 6 hodin bude vyloučen. V průměru tak na hodinu provozu připadají 3 starty a 3 přistání. Půjde o letadla maximálně střední velikosti typu Boeing 737 a Airbus A 320. Při projektování a plánování provozu letiště je maximálně dbáno na co nejvyšší ohleduplnost k obyvatelům okolních obcí a životnímu prostředí. Vedle závazku plnit zákonné hlukové limity letiště okolním obcím předložilo veřejný příslib, v němž se zavazuje kompenzovat obyvatelům zátěž spojenou s provozem. Letiště má dobrou dostupnost z centra Prahy. Je v bezprostřední blízkosti dálnice D8, odkud k němu povede dálniční přivaděč. Velmi pohodlné také bude spojení autobusem ze stanice metra C Letňany. Odhadovaná jízdní doba je 15 minut. V budoucnu dopravní dostupnost ještě vylepší severozápadní úsek vnějšího pražského okruhu. Letiště Vodochody bude významným stimulem pro hospodářský růst. S jeho provozem bude spojeno vytvoření 3 000 přímých a nepřímých pracovních míst. V případě úspěšného projednání dokumentace EIA a stavebního řízení lze očekávat zahájení provozu v roce 2015.

Letiště Vodochody vytvoří nová pracovní místa a nabídne létání za nižší ceny

Vracíme se do dob, kdy se říkávalo: „Vzduch je naše moře.“ Tenkrát se to taky netradovalo proto, že by Československo mělo aerolinie disponující flotilami dopravních letadel, ale z toho důvodu, že na jeho území fungovaly aerokluby. Letci byli in a úspěšní piloti mediálně preferovanými vzory. Dnes jsou sice média plná jiných „vzorů“, avšak to, co naší vlasti zůstalo, je hustá síť letišť a v Evropě nadprůměrný počet sportovních letadel a letců. Nicméně, jak vyplyne i z rozhovoru s ředitelem akciové společnosti Letiště Vodochody Ing. Martinem Kačurem, který jsme dělali 12. června 2012, česká letiště využívají nejen našinci, ale rádi i jejich zahraniční kolegové.
Určitě. A jsem rád, když mohu konstatovat, že pokud přiletí na vodochodské letiště, tak přiletěli do Prahy. To není mystifikace! Od července 2011 byl mezinárodní asociací IATA letišti Vodochody přidělen identifikační kód VOD. Pro potřeby rezervačních systémů leteckých společností pak zřízena Metropolitní oblast Praha sestávající z letišť Ruzyně a Vodochody. Identifikační kód Metropolitní oblasti pro Prahu je PRG, stejný kód zůstává i identifikačním kódem letiště Ruzyně. To znamená, že pod metropolitním kódem „PRG“ jsou dneska kódy dvou letišť: „PRG“ jako Praha Ruzyně a „VOD“ jako Vodochody.
Aktéry tzv. malé letecké dopravy naše letiště přitahuje čím dál víc. Rostou nám objemy provozu. Od ledna do května Vodochody evidovaly celkem 7 773 pohybů letadel, což reprezentuje meziroční nárůst o 283?%. Za květen tohoto roku jsme dosáhli rekordního počtu pohybů letadel. Poprvé v historii jich za jeden měsíc bylo přes 2 000. To se může zdát v porovnání s Ruzyní málo, ale když si vezmete, že ještě v roce 2007 jsme měli pouhých 2 700 pohybů letadel za celý rok, je to velký posun. A to vše navíc v době, kdy zbylá pražská letiště (Ruzyně, Letňany a Točná) hlásí pokles provozu.

V sobotu 2. června 2012 v rámci oslav Mezinárodního dne dětí Asociace francouzských pilotů z Angers ve spolupráci s vámi a agenturou Green&Gold pořádala vyhlídkové lety a ukázky letecké techniky pro děti z Jedličkova ústavu.
To jsou akce, které si zatím coby menší letiště můžeme dovolit. Až uskutečníme náš projekt rozvoje, bude možností jednat takhle flexibilně méně. Akci jsme dělali s francouzskými piloty, kteří nás požádali, zda by něco takového bylo u nás možné. Váhali jsme. Asi tak půl hodiny. A pak napsali odpověď, že určitě, že se na ní budeme rádi podílet. Francouzi byli překvapeni, když ještě před návratem z oběda měli od nás kladné stanovisko. Všechno se povedlo. Děti se z ptačí perspektivy podívaly na zámek Veltrusy, horu Říp nebo Mělník, soutok Labe s Vltavou atd. Poté od francouzských osádek dostaly dárky a diplomy o absolvování letu.

Byla šance se Francouzů zeptat, proč si vybrali Vodochody?
Informace, která se nám od nich dostala, je, že měli dobré reference od kamarádů, kterým se líbilo naše domácké prostředí a osobní přístup personálu. To je něco, co na velkém letišti rozhodně není běžné. Z toho samého důvodu si Vodochody vybraly i některé celebrity. Jejich limuzína pro ně mohla na plochu a neobtěžovali je paparazzi. Přistávali a odlétali tak od nás Sting, Elton John, George Michael, KISS, Aerosmith aj.

Kam směřuje české letectví?
Dnes je těžké hovořit pouze o českém letectví, protože jsme součástí Evropské unie a nad námi je „Open Sky“. Bavme se raději o evropském létání.
Dobře, Evropská unie preferuje meziregionální spolupráci. Máte z tohoto hlediska někam nakročeno?
Nejdřív musíme pohnout s realizací projektu vodochodského letiště, abychom mohli někam nakračovat. Z hlediska pohledu letiště to není ani tak o spolupráci mezi evropskými regiony, byť to určitě má velký význam. Je to spíš o tom, vytvořit takové podmínky, aby nás využívaly letecké společnosti, které jsou schopny získávat další a další pasažéry, účastníky pracovních cest a turisty. Pokud jsou navíc letecky propojené regiony dostatečně silné i z hlediska kupní síly a počtu obyvatel, je to jenom další velké pozitivum.

Když jsme kdysi dělali jedno z našich prvních interview, konstatoval jste, že letiště generuje obrovské množství pracovních míst a výrazně iniciuje hospodářský rozvoj svého regionu.
Mezinárodní letiště jsou obrovským zdrojem, který generuje pro nejbližší region velkou přidanou hodnotu. Když si vezmeme jako příklad amsterodamský Schiphol, a jak malá je Holandsko země, jejich sázka na letecký hub měla pro národní hospodářství obrovské přínosy. Takřka každé, i malé municipální letiště je přínosem jak pro dopravní obslužnost, tak pro ekonomiku daného místa. V USA, kde je letecká doprava vnímána racionálněji, takových studií je velké množství, a jednotlivá města mají zájem o rozvoj létání alespoň v kategorii business jetů. Ekonomický přínos je zřejmý i na příkladu ruzyňského letiště a jsem si jist, že vodochodský projekt tuto hodnotu prokáže záhy po své realizaci.

V roce 2001 jsem dělal rozhovor s Janem Tatouškem záhy poté, co v souvislosti s krachem Sabeny došlo na bruselském letišti ke kolapsu (viz www.e-vsudybyl.cz, článek „Má země si pro mě přijela“).
To nebyl kolaps letiště. Ty žádné zásadní dosud nebyly. Spíš kolapsy hlavního velkého dopravce na daném letišti. Dopravci to mají v něčem složitější a v něčem jednodušší. Letiště, na němž se jim nedaří, opustí, ale letiště tam zůstane i se svou infrastrukturou. Velká letiště, která byla orientovaná na jednoho velkého dopravce, když se s ním něco stalo, měla většinou velké potíže. Viz příklad Sabeny nebo Swissairu. Jak je ale vidno, se vším si můžeme poradit, pokud k vzniklému problému přistoupíme striktně ekonomicky a s profesionálním řízením. I taková Sabena – dnes Brussels Airlines anebo Swissair – dnes Swiss se z krize dostaly a jejich domovská letiště se postupně vracejí na vyklizené pozice.
A v Bruselu k tomu ještě navíc přibylo i to zprvu malé letišťátko Charleroi, které leží na jih od města a zaměřuje se na nízkonákladové letecké společnosti. Našli se tehdy i tací, kteří se divili, proč by mělo vznikat další bruselské letiště, když tam není trh, ale ono dneska funguje už se šesti miliony cestujících a hlavní bruselské letiště také. Jednoduše tady byla obrovská nevyužitá příležitost na trhu. Město Brusel to pak poznalo v tom, že pasažéři mají na výběr. Zvýšila se jeho návštěvnost a objemy incomingového inkasa. Lidé, kteří by na dražší letiště klasickou linkou neletěli, tam dnes nízkonákladovými linkami létají o sto šest.

Takže férová konkurence je ve finále největším přínosem pro cestující, letecké společnosti i pro místní ekonomiku…
Přesně tak. Když my ve Vodochodech vytvoříme vhodné provozní a ekonomické podmínky, vytvoříme novou poptávku, přijdou společnosti, které by jinak do Prahy nelétaly. Samozřejmě už jenom to, že Praha bude mít další letiště, které bude aerolinkám i individuálním klientům umožňovat létat za levnější ceny, vytvoří tlak na druhé letiště. Konkurence je dobrá. Kdo se dokáže adaptovat, kdo najde způsob, jak nabídnout kvalitu za dobrou cenu a přitom vydělávat, je v dlouhodobém výhledu vítěz. Evoluční teorie převedena do ekonomického života – přežije ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit neustále se měnícím podmínkám na trhu. Kdo ustrne ve vývoji, vymře. A nakonec, vydělávat víc lze nejen na vysoké ceně produktu, ale i na vyšším prodaném objemu. To je typický příklad toho, co se stalo od začátku roku u nás a kam vodochodské letiště směřuje. Dnes máme na letišti Vodochody takové počty pohybů hlavně proto, že jsme od letní sezóny upravili poplatkovou politiku. Zavedli jsme denní balíčky, zefektivnili provoz jednotlivých uživatelů, přizpůsobili jsme se jejich potřebám a oni se nám za to pozitivně odměňují vyšším objemem provozu.

• www.vodochodyairport.cz