Letiště Leoše Janáčka Ostrava
pro ty, kdo přinášejí prosperitu
10. 07. 2007
Jakékoliv letiště má oprávnění existovat, má-li koho
odbavovat. U mnohých z nich ve světě to zpravidla bývají domácí
pasažéři. Jak je tomu v případě Letiště Leoše Janáčka Ostrava
v Moravskoslezském kraji, tak na to jsem se zeptal předsedy představenstva a
ředitele Letiště Ostrava, a.s. Ing. Luboše Vavroše.
Letiště a klienti, to je souvztažnost, kterou se zabývám od nástupu do
funkce ředitele. Náš byznys model formujeme tak, aby primárním klientem
byla letecká společnost, a tudíž i naše hlavní příjmy pocházely
z leteckých činností. Možná je to trošku v rozporu se současným
trendem hubů a superletišť, kde je snahou převrátit poměr výnosů
letiště z tzv. neleteckých činností na úkor leteckých v poměru 70 :
30. Tzn., že ekonomika takových letišť je závislá na masivním pohybu
cestujících. V našem případě je ale třeba si položit otázku, jestli je
moravskoslezská populace schopná provoz Letiště Leoše Janáčka Ostrava
takovýmto způsobem financovat. Dělali jsme si rozbor výnosů letiště a
přepočítali jej na půldruhého milionu cestujících, což je náš cílový
stav pro rok 2015 za podmínek, které nám nabízejí „lowcostoví“
letečtí dopravci. Kdyby tomu tak bylo a my bychom inkasovali to, co dnes
nízkonákladové letecké společnosti za cestující a jejich odbavení
platí, měli bychom nižší výnosy, než máme dnes při našem 60 :
40 strukturovaném charterovém a pravidelném provozu, kdy odbavujeme
převážně cestující z řad obchodní klientely.
Setkávám se poměrně často s tím, že letiště, a to zřejmě
celosvětově, jsou hodnocena podle počtu odbavených cestujících.
Nevím, máme-li právo omezit svůj pohled jenom na to, kolik naším
letištěm projde cestujících. Hodnocení letiště je otázkou celkového
ekonomického nastavení a úrovně poskytovaných služeb. Při počátečním
rozhodování o jaký charakter letiště v našem případě půjde, bylo
rozhodnuto, že budeme regionálním letištěm, které bude poskytovat služby
v celé šíři. Rozdíly v ekonomickém přínosu obchodní klientely a
low-cost klientely jsou markantní. Ostravské letiště a nízkonákladoví
dopravci, to je poměrně citlivé téma. Pro nás není problémem, pokud bude
low-cost či jakýkoliv letecký dopravce nalétávat destinaci Ostrava. Jsme
však zodpovědni za to, že všichni dopravci budou mít stejné podmínky. To
je, bohužel, oblast, ve které se s představiteli nízkonákladových
dopravců neshodneme. Jejich hodnocení a představa, kolik jsou ochotni nechat
za služby poskytované letištěm, se rozchází s tím, kolik za ně musíme
účtovat. Naštěstí pozice ostravského letiště je vnímána i tak, že
podnikáme v regionu, který je momentálně na začátku cesty k prosperitě.
Hledáme-li maximálně možnou přidanou hodnotu, určitě je to
zprostředkování kvalitní služby pro ty, kteří do Moravskoslezského kraje
přinášejí rozvoj obchodních aktivit a průmyslu.
Ano, Moravskoslezský kraj má obrovskou perspektivu hospodářského
rozvoje. Kolik lidí do/z vašeho kraje a jak často létá?
V současné době provádíme cílený výzkum s tímto zadáním.
Potřebujeme znát, kolik cestujících využívá letecké dopravy, tzn., kolik
letenek se prodá přes IATA kanceláře a další prodejce, bez toho, že by
museli být odbaveni ostravským letištěm. Jsme přesvědčeni, že je to
mnohonásobně vyšší číslo než počet pasažérů, který projde
letištěm Leoše Janáčka Ostrava. Další segment, který poměrně podrobně
mapujeme, je poptávka po charterových letech. Díky charakteru letiště a
našemu dráhovému systému nás zajímají zejména ty do dálných
destinací. Veškeré naše investice do infrastruktury a vize do budoucnosti
směřují k připravenosti ostravského letiště na velkoobjemová letadla,
která pro svůj vzlet potřebují víc než dva tisíce pět set metrů
startovací dráhy. Bavíme se ani ne tak o segmentu přepravy osob, jako
o přepravě zboží. Je to ještě dlouhá cesta před námi, ale jsme
přesvědčeni, že co se týká struktury výnosů letiště z leteckých
činností, mohlo by cargo být významným prvkem ekonomické stability. Pokud
se nám jej podaří rozvinout, máme daleko větší šanci v zájmu
cestujících na naše letiště přivádět další linky z nových destinací
i bez přispění z vnějších zdrojů.
Alfou a omegou současného obchodu jsou vazby na dálně východní
destinace. Letiště Leoše Janáčka Ostrava disponuje jednou z nejdelších a
bezesporu nejširších runwayí v Česku. To, čeho se mu ale zatím
nedostává, je větší napojení na pozemní dopravní infrastrukturu.
Ostravská startovací dráha má tři tisíce pět set metrů. Určitě je
největší dráhou širokou šedesát tři metrů (proti pětačtyřiceti
metrům v Praze). Umožňuje nám to odbavovat i ta největší letadla.
Napojení na ostatní dopravní infrastrukturu je jednou
z nejdůležitějších podmínek pro to, aby naše letiště mohlo fungovat
jako logistické centrum. Proto nás těší, že je připravováno přímé
napojení třetího železničního koridoru a prodloužení kolejiště až do
prostoru odbavovací haly s tím, že jedním z cílů napojení na kolejovou
dopravu je odbavování zboží. Letiště Leoše Janáčka Ostrava má dobrou
polohu mezi nově budovanou dálnicí D47 a stávající rychlostní komunikací
R48. Tzn. páteřními komunikacemi, které vedou ze severu na jih a z východu
na západ. Letiště se nachází do čtyř pěti kilometrů na přivaděčích
obou těchto komunikací. Velmi významným rozvojovým faktorem je současná
vlna zahraničních investic plynoucích do Moravskoslezského kraje, z nichž
ta největší je korejský Hyundai. To nás přivádí k uvažování
o potenciálním leteckém spojení Ostravy s některou z dálně
východních destinací.
Letiště Ostrava, a.s., jako provozovatel Letiště Leoše Janáčka
Ostrava, je v majetku kraje.
Ano a spolupráce s krajem je na velmi dobré úrovni. Jeho ochota investovat
do rozvoje infrastruktury letiště, jako důležitého prvku rozvoje regionu,
je stoprocentní. Pro nás, coby provozovatele letiště, je důležité být
komunikačním svorníkem i mezi krajem a statutárním městem Ostravou jako
dalším velmi významným partnerem letiště. Ke spoluodpovědnosti za
budoucnost letiště se snažíme přilákat i další města
Moravskoslezského kraje. Ve spolupráci se Společností pro rozvoj
Moravskoslezského kraje připravujeme projekt, přispívající k tomu, aby
k rozvoji letiště daleko cílevědoměji přispěly i podniky, které na
území Moravskoslezského kraje působí. Je to pro nás prvořadý
marketingový zdroj zjišťování poptávky po letecké přepravě. My jsme
zodpovědni „pouze“ za to, aby služba byla kvalitně nastavena, ale ten,
kdo vytváří potřebu leteckého spojení, jsou města, kraj, firmy a resort
cestovního ruchu.