Lékaři bez hranic na hranicích bez lékařů
01. 11. 2016
S manažerkou péče o významné dárce českého zastoupení
mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic
Alenou Novotnou se potkáváme 20. září 2016 v Praze na Malé Straně ve
Velkopřevorském paláci na slavnostním setkání Nizozemsko-české obchodní
komory v Praze při příležitosti Troonrede.
Paní Novotná, jaké jsou vazby mezi touto obchodní komorou a Lékaři
bez hranic?
S holandskou obchodní komorou spolupracujeme už delší dobu na personální
úrovni. Vzájemně se podporujeme. Například ředitel české pobočky Pavel
Gruber vystoupil na loňské „Flower Power“, protože naše zkušenosti
mohou obohatit i ty, kteří přicházejí z čistě obchodního sektoru.
Společenská zodpovědnost je součástí práce nás všech. Ať pracujeme
v byznysu, neziskovém sektoru, nebo kdekoli jinde.
Co Lékaři bez hranic na hranicích bez lékařů?
Nejen tam. Lékaři bez hranic zasahují všude, kde jsou lidé akutně
v nouzi. V místech, kde chybí zdravotnická pomoc. V případech
přírodních katastrof, v oblastech zasažených válkou, tam, kde
rozvrácený politický systém nezvládá obsluhovat zdravotní potřeby lidí.
Působí takřka v sedmdesáti zemích světa. Když budu hovořit
o konkrétních státech, zasahujeme například v Sýrii, v Afghánistánu,
v Jižním Súdánu. Důvody, proč do takových zemí jezdíme, jsou různé.
Ať už je to vojenský konflikt, přírodní katastrofa, nebo dlouhotrvající
politická nestabilita, která ochromuje zdravotnický systém.
Jak vybíráte účastníky misí?
Na kandidáty jsme nároční. Lidé, které vysíláme na mise, nejen že tam
mají za úkol pomáhat, ale časem by měli předat péči o pacienty zpět do
místních rukou. Lidé, kteří vyjíždějí na mise, mají za úkol nejen
vykonávat svoji profesi, ať už to jsou chirurgové, zdravotní sestry,
logistici, HR manažeři, nebo kdokoli jiný, ale zároveň každý z nich
předává své know-how místním spolupracovníkům. To znamená, že ten, kdo
s námi chce vyjet, musí nejen mít vystudovaný svůj obor a prokázat jeho
znalost, ale také mít dostatečnou praxi a schopnost zvládnout pobyt
v cizím prostředí, v jiné kultuře. Být schopen aplikovat to, co se doma
naučil, na tamní podmínky. Specifikem našich misí je, že se spousta věcí
průběžně mění. Musíme umět reagovat na situaci, jaká je. Určitě jste
zaznamenal zprávy o útocích na nemocnice nebo na humanitární konvoje.
Lékaři bez hranic neustále monitorují situaci a bezpečnostní rizika
v místě našeho působení, protože je pro nás důležitá bezpečnost
našich spolupracovníků. Podmínky se totiž mohou ze dne na den zcela
změnit. Pokud dospěje situace tak daleko, že setrvání na místě už není
bezpečné, pak – ač velmi neradi – odejdeme. Ale to je výjimečné.
Obvykle lidé, a to i v konfliktních oblastech, chápou, že jsme nestranní
a jsme tam jen proto, abychom poskytli nezbytnou lékařskou a humanitární
pomoc. Všem bez rozdílu.
Paní Novotná, náš rozhovor jsem začal konstatováním, že se
potkáváme na slavnostním večeru Nizozemsko-české obchodní komory
v Praze, jejíž někteří členové podporují vaši organizaci.
Ano, podporují nás lidé, kteří vidí smysl naší práce a to, že za námi
stojí výsledky. Projekty, které realizujeme už od roku 1971 a za něž
naše organizace v roce 1999 dostala Nobelovu cenu za mír. To, co na nás
oceňují firmy, je nejenom naše poslání – zachraňování lidských
životů a poskytování zdravotní péče tam, kde se jí nedostává –, ale
i vysoká profesionální úroveň, se kterou to děláme. Proto třeba naši
logistici chodí přednášet na logistické konference, jak naše logistika
funguje. Sice jsme nezisková organizace, avšak nezbytně potřebujeme a máme
profesionální řízení stejně jako kterákoli dobře řízená společnost.
V tomto ohledu jsme mnohým firmám rovnocennými partnery, byť působí
v jiných oblastech. I to je důvod, proč nás oslovují a podporují.
