Pramen Evženie
je vzhledem ke svému fyzikálně chemickému složení i při mírně zvýšené radioaktivitě vhodný pro 21 až 28denní lékařsky sledovanou pitnou léčbu. Hlavním účinkem této minerální vody je neutralizační účinek na kyselinu solnou v žaludku a stimulace žaludeční sekrece. Předpokládá se účinek na tvorbu inzulinu. Hlavními indikacemi pro pitné kúry jsou funkční onemocnění žaludku a horní části tenkého střeva, chronicky se opakující vředové choroby žaludku a dvanáctníku, léčení funkčních poruch střevních, podpůrné léčení cukrovky, prevence močových kamenů, stavy po operaci ledvin a vývodných cest močových, podpůrná léčba u poruch metabolismu kyseliny močové.

Klášterecký pramen,
osvěžující přírodní minerálka, je mimořádně vhodný k dlouhodobému pití. Zvláště vhodný je při žaludečních obtížích. U diabetiků zabraňuje vzniku acidózy a zvyšuje účinnost působení inzulinu a ukládání glykogenu. Pravidelné pití vede ke snižování hladiny kyseliny močové v krevním séru, zvyšování její rozpustnosti a vylučování močí. Je vhodný k prevenci močových kamenů. Neutralizací kyselého prostředí příznivě ovlivňuje léčení zánětlivých onemocnění vývodných cest močových.

Městský pramen
je využíván v balneoprovozu lázeňského domu Evženie. Je vhodný k dlouhodobému pití. Jeho složení jej z hlediska léčivých účinků umožňuje zařadit mezi pramen Evženie a Klášterecký pramen. Zvláště vhodný je u žaludečních obtíží, podpůrné léčbě cukrovky, prevenci vzniku močových kamenů a léčení zánětlivých onemocnění vývodných cest močových. Pro vysoký obsah volného oxidu uhličitého se využívá pro zevní balneaci v podobě plných a částečných uhličitých koupelí, plynových uhličitých koupelí a podkožních plynových injekcí. Vedle srdečně cévních onemocnění může být pro své chemické složení a mírně zvýšenou radioaktivitu využit k léčbě degenerativních onemocnění pohybového ústrojí a arteriální hypertenze.

Lázně Klášterec nad Ohří

S nafukovací sekcí – čluny z břeclavského Gumotexu – jsem byl na Šugoru na severním Urale, na Pečoře, za polárním kruhem v Laponsku, v deltě Dunaje, na řadě českých a slovenských toků i olejů. To, jak je vodácky nádherná Ohře, jsem ale objevil teprve loni v létě. Do té doby jsem ji znal hlavně z lezení ve Svatošských skalách. Poprvé jsem ji jel se starším synem Martinem z Chebu a byl jí nadšený. Téměř žádné oleje. Pořád teče. A povětšinou je krásně divoce chlupatá. No a podruhé toho léta to byla ještě větší paráda. Po hodně letech jsem přiměl praotce mých synů, aby s námi jel vodu. A tak jsme čtyři Kaincové: Jaromír (51) a mí synové Matouš (11), Martin (15) s jejich praotcem Miloslavem (84) spluli na raftu údajně první transevropskou dálnici, po níž prý do nitra České kotliny, krom západních kolonizátorů a kultury, připlul daleko slavnější praotec, a to Praotec Čech. A proč raftováním a Ohří začínám interview v lázeňském Všudybylu s místostarostou Klášterce nad Ohří Tomášem Šroubkem? To proto, že právě v tomto městě jsme pokaždé končili plavbu, neboť kousek pod Kláštercem se díky Nechranické přehradě z prehistorické transevropské dálnice stává pro raftaře velké otročí jezero. Pane Šroubku, od letošního července v Klášterci nad Ohří začnou fungovat znovuobnovené léčebné lázně.
Lázně v Klášterci nad Ohří opravdu nejsou naším výmyslem. Už koncem devatenáctého století zde naši předchůdci objevili blahodárně léčivé minerální prameny. V roce 1883 při kopání studny totiž sedlák Josef Fickert zjistil, že má voda zvláštní kyselou chuť. Po podrobných rozborech se ukázalo, že objevil hodnotné prameny minerální vody hydrogenuhliči­tanového typu s vysokým obsahem lithia, které je jedinečným bonusem kláštereckých minerálek. Jako každé lázeňské místo i Klášterec nad Ohří měl v průběhu věků své lepší okamžiky. Mezi ně určitě patří budování lázeňských pavilonů koncem předminulého století. Naši předchůdci se ale hlavně orientovali na stáčení minerálky. Produkovali jí kolem tří milionů litrových lahví ročně a exportovali do celé Evropy. V kláštereckých kronikách se uvádí, že naší minerálkou, obdobně jako kynžvartskou, zásoboval polní maršál Erwin Rommel svůj Deutsches Afrika Korps. Naše voda nejenže má vhodné složení, ale také je velice stabilní, takže vydržela i mnohaměsíční transport a pouštní podmínky.
Doktore, začal jste naší řekou. Je to opravdu jedinečný klenot. Ohře má nejen tu velkou výhodu, že neustále teče, ale že i co do splavnosti po celou vodáckou sezonu skýtá nejlepší podmínky ze všech řek České republiky. Sepětí Ohře, Doupovských hor, Krušných hor a naší lázeňské zóny ruku v ruce s kláštereckým anglickým parkem (jedním z nejvýznamnějších anglických parků v České republice) a zámkem je zdejší obrovskou devizou, na níž stavíme.

Ano, každé lázeňské místo má obrovskou výhodu, má-li na svém území a v okolí zajímavé turistické atraktivity. A Klášterec je má. Ostatně polodrahokamy v kapli Svatého kříže na Karlštejně pocházejí právě od vás z okolí nedalekého Měděnce, kde lze dnes navštívit expozici středověkého dolu…
Klášterec nad Ohří je historicky a kulturně velice bohatým městem. Najdete tu stopy po druhé nejstarší porcelánce v Čechách. Fictumové v šestnáctém století a poté Thunové byli hospodářsky velmi aktivní. Po jejich manufaktuře zůstal komplex historických budov, včetně vypalovací pece, který chceme obnovit. Příští rok bychom tu tak rádi měli další prvořadou turistickou atrakci s odkazem na Klášterec – město porcelánu. Dnes u nás na okraji města najdete porcelánku novou, která vyrábí a úspěšně exportuje do celého světa porcelán značky Thun.

Lázně v daném regionu nejen vytvářejí spoustu přímých pracovních míst, ale generují ještě více v navazujících službách.
Obnovou Evženiiných lázní v Klášterci nad Ohří vytváříme (staro)novou sféru činnosti. Klášterec je od druhé poloviny devatenáctého století tradičním průmyslovým městem. Máme tu jeden z nejstarších závodů na výrobu kuličkových ložisek. Proto u nás nebyl ani tak velký problém vybudovat a obsadit průmyslovou zónu, která dnes generuje několik tisíc pracovních míst. Byť jsme na severu Čech, tak je tu nezaměstnanost 5,6 %, což je pod celostátním průměrem. Tento stav ale nemusí trvat donekonečna. Proto jsme se hospodářskou pozici Klášterce rozhodli posílit ještě dalším pilířem, a to sektorem služeb cestovního ruchu. Odtud už byl pouze kousek k lázeňství, jež vytvoří v krátké budoucnosti zhruba sto nových přímých pracovních míst. A odborníci říkají, že jedno místo v lázeňství vytváří až tři další v navazujícím sektoru služeb pro cestovní ruch.

Aby jakékoliv léčebné lázně mohly zahájit činnost, musí překonat řadu úskalí administrativních, ekonomických aj. Zvláště ty „aj.“ jsou ze všech nejnepřekonatel­nější, protože když se nechce, je to horší, než když se nemůže. A tak je po celé České republice řada míst, která přišla o lázeňský statut. Jeho znovunabytí pro Klášterec jistě nebylo procházkou růžovým sadem…
Cesta navazující na tradici přervanou po roce 1948 byla hodně svízelná. Avšak snad právě proto jsme na ní potkali takovou spoustu úžasných obětavých lidí. Rád bych vyzdvihl pana profesora Bendu, který je jedním z nejvýznamnějších evropských balneologů a člověkem, který nám hodně pomohl zejména na začátku, protože věřil v obnovu lázeňství v Klášterci. Pomohla i řada lidí ve městě, odborníků, např. pan doktor Pieček, který svým entuziasmem dal městu velmi mnoho a pomohl nalézt další dva minerální prameny. Klášterec nad Ohří tak dnes využívá tři minerální prameny a víme o dalších možných výskytech. Průzkumný vrt jsme provedli i v zámeckém parku a rovněž jsme nalezli kvalitní minerální vodu. Samozřejmě cesta k vyhlášení pramene jako přírodního léčivého zdroje je dlouhá. Budeme ale dělat vše pro to, aby i tento pramen, bude-li mít náležité vlastnosti, byl uznán za přírodní léčivý zdroj. Osobností, kterým bych rád vyslovil uznání za jejich přínos pro obnovu našich lázní je velmi mnoho. To, co se povedlo a co je štěstím našeho města, je, že cesta ke znovunabytí lázeňského statutu od onoho roku 1990, kdy jsme s touto iniciativou začali, nebyla nikdy přerušena. Všichni, kdo v tom kterém volebním období spravovali Klášterec nad Ohří, tuto myšlenku podporovali. Např. v roce 1990 ještě tehdy existující Svazarm chtěl v místě vývěru léčivých zdrojů opravovat auta. Tou dobou to nebyl žádný problém. Ale město nejenom že tyto pro lázeňství devastační aktivity zastavilo, ale dokázalo zařídit i převod klíčových pozemků od státu do svého vlastnictví. Navázaly průzkumy, nalezení dalších pramenů a jejich vyhlášení Českým inspektorátem lázní ve sbírce zákonů jako léčivých se zvláštním ochranným statutem. To všechno byla cesta velmi náročná, dlouhá. A právě zdejší lidé, kteří vše toto dokázali prosadit a realizovat, jsou naší největší devizou. Díky nim se to za oněch dvacet let podařilo a my dnes stojíme před další etapou, kterou je rozšíření ubytovací kapacity Lázní Evženie v podobě lázeňského hotelu Spa Evženie. Bude mít sto dvacet lůžek, kongresové centrum, wellness prostory, restauraci s kavárnou a lobby barem. Tuto investici bychom rádi ještě na sklonku nadcházející zimy začali tak, abychom v roce 2010 měli areál dobudován. Na tuto investici navazuje projekt lázeňské pobřežní promenády a parku, které přímo propojí vlastní lázeňskou zónu se zámeckým parkem. Vše by mělo být dle našich představ do dvou let hotovo. Vznikne tak v České republice ojedinělý komplex zdraví, aktivního odpočinku a relaxace.

 

• www.muklasterec.cz