Pramen Evženie
je vzhledem ke svému fyzikálně chemickému složení i při mírně
zvýšené radioaktivitě vhodný pro 21 až 28denní lékařsky sledovanou
pitnou léčbu. Hlavním účinkem této minerální vody je neutralizační
účinek na kyselinu solnou v žaludku a stimulace žaludeční sekrece.
Předpokládá se účinek na tvorbu inzulinu. Hlavními indikacemi pro pitné
kúry jsou funkční onemocnění žaludku a horní části tenkého střeva,
chronicky se opakující vředové choroby žaludku a dvanáctníku, léčení
funkčních poruch střevních, podpůrné léčení cukrovky, prevence
močových kamenů, stavy po operaci ledvin a vývodných cest močových,
podpůrná léčba u poruch metabolismu kyseliny močové.
Klášterecký pramen,
osvěžující přírodní minerálka, je mimořádně vhodný k dlouhodobému
pití. Zvláště vhodný je při žaludečních obtížích. U diabetiků
zabraňuje vzniku acidózy a zvyšuje účinnost působení inzulinu a
ukládání glykogenu. Pravidelné pití vede ke snižování hladiny kyseliny
močové v krevním séru, zvyšování její rozpustnosti a vylučování
močí. Je vhodný k prevenci močových kamenů. Neutralizací kyselého
prostředí příznivě ovlivňuje léčení zánětlivých onemocnění
vývodných cest močových.
Městský pramen
je využíván v balneoprovozu lázeňského domu Evženie. Je vhodný
k dlouhodobému pití. Jeho složení jej z hlediska léčivých účinků
umožňuje zařadit mezi pramen Evženie a Klášterecký pramen. Zvláště
vhodný je u žaludečních obtíží, podpůrné léčbě cukrovky, prevenci
vzniku močových kamenů a léčení zánětlivých onemocnění vývodných
cest močových. Pro vysoký obsah volného oxidu uhličitého se využívá pro
zevní balneaci v podobě plných a částečných uhličitých koupelí,
plynových uhličitých koupelí a podkožních plynových injekcí. Vedle
srdečně cévních onemocnění může být pro své chemické složení a
mírně zvýšenou radioaktivitu využit k léčbě degenerativních
onemocnění pohybového ústrojí a arteriální hypertenze.
Lázně Klášterec nad Ohří
15. 06. 2008
S nafukovací sekcí – čluny z břeclavského Gumotexu – jsem
byl na Šugoru na severním Urale, na Pečoře, za polárním kruhem
v Laponsku, v deltě Dunaje, na řadě českých a slovenských toků
i olejů. To, jak je vodácky nádherná Ohře, jsem ale objevil teprve loni
v létě. Do té doby jsem ji znal hlavně z lezení ve Svatošských
skalách. Poprvé jsem ji jel se starším synem Martinem z Chebu a byl jí
nadšený. Téměř žádné oleje. Pořád teče. A povětšinou je krásně
divoce chlupatá. No a podruhé toho léta to byla ještě větší paráda. Po
hodně letech jsem přiměl praotce mých synů, aby s námi jel vodu. A tak
jsme čtyři Kaincové: Jaromír (51) a mí synové Matouš (11), Martin (15)
s jejich praotcem Miloslavem (84) spluli na raftu údajně první
transevropskou dálnici, po níž prý do nitra České kotliny, krom
západních kolonizátorů a kultury, připlul daleko slavnější praotec, a to
Praotec Čech. A proč raftováním a Ohří začínám interview
v lázeňském Všudybylu s místostarostou Klášterce nad Ohří Tomášem
Šroubkem? To proto, že právě v tomto městě jsme pokaždé končili
plavbu, neboť kousek pod Kláštercem se díky Nechranické přehradě
z prehistorické transevropské dálnice stává pro raftaře velké otročí
jezero. Pane Šroubku, od letošního července v Klášterci nad Ohří
začnou fungovat znovuobnovené léčebné lázně.
Lázně v Klášterci nad Ohří opravdu nejsou naším výmyslem. Už koncem
devatenáctého století zde naši předchůdci objevili blahodárně léčivé
minerální prameny. V roce 1883 při kopání studny totiž sedlák Josef
Fickert zjistil, že má voda zvláštní kyselou chuť. Po podrobných
rozborech se ukázalo, že objevil hodnotné prameny minerální vody
hydrogenuhličitanového typu s vysokým obsahem lithia, které je
jedinečným bonusem kláštereckých minerálek. Jako každé lázeňské
místo i Klášterec nad Ohří měl v průběhu věků své lepší
okamžiky. Mezi ně určitě patří budování lázeňských pavilonů koncem
předminulého století. Naši předchůdci se ale hlavně orientovali na
stáčení minerálky. Produkovali jí kolem tří milionů litrových lahví
ročně a exportovali do celé Evropy. V kláštereckých kronikách se
uvádí, že naší minerálkou, obdobně jako kynžvartskou, zásoboval polní
maršál Erwin Rommel svůj Deutsches Afrika Korps. Naše voda nejenže má
vhodné složení, ale také je velice stabilní, takže vydržela
i mnohaměsíční transport a pouštní podmínky.
Doktore, začal jste naší řekou. Je to opravdu jedinečný klenot. Ohře má
nejen tu velkou výhodu, že neustále teče, ale že i co do splavnosti po
celou vodáckou sezonu skýtá nejlepší podmínky ze všech řek České
republiky. Sepětí Ohře, Doupovských hor, Krušných hor a naší lázeňské
zóny ruku v ruce s kláštereckým anglickým parkem (jedním
z nejvýznamnějších anglických parků v České republice) a zámkem je
zdejší obrovskou devizou, na níž stavíme.
Ano, každé lázeňské místo má obrovskou výhodu, má-li na svém
území a v okolí zajímavé turistické atraktivity. A Klášterec je má.
Ostatně polodrahokamy v kapli Svatého kříže na Karlštejně pocházejí
právě od vás z okolí nedalekého Měděnce, kde lze dnes navštívit
expozici středověkého dolu…
Klášterec nad Ohří je historicky a kulturně velice bohatým městem.
Najdete tu stopy po druhé nejstarší porcelánce v Čechách. Fictumové
v šestnáctém století a poté Thunové byli hospodářsky velmi aktivní. Po
jejich manufaktuře zůstal komplex historických budov, včetně vypalovací
pece, který chceme obnovit. Příští rok bychom tu tak rádi měli další
prvořadou turistickou atrakci s odkazem na Klášterec – město porcelánu.
Dnes u nás na okraji města najdete porcelánku novou, která vyrábí a
úspěšně exportuje do celého světa porcelán značky Thun.
Lázně v daném regionu nejen vytvářejí spoustu přímých
pracovních míst, ale generují ještě více v navazujících
službách.
Obnovou Evženiiných lázní v Klášterci nad Ohří vytváříme
(staro)novou sféru činnosti. Klášterec je od druhé poloviny devatenáctého
století tradičním průmyslovým městem. Máme tu jeden z nejstarších
závodů na výrobu kuličkových ložisek. Proto u nás nebyl ani tak velký
problém vybudovat a obsadit průmyslovou zónu, která dnes generuje několik
tisíc pracovních míst. Byť jsme na severu Čech, tak je tu nezaměstnanost
5,6 %, což je pod celostátním průměrem. Tento stav ale nemusí trvat
donekonečna. Proto jsme se hospodářskou pozici Klášterce rozhodli posílit
ještě dalším pilířem, a to sektorem služeb cestovního ruchu. Odtud už
byl pouze kousek k lázeňství, jež vytvoří v krátké budoucnosti zhruba
sto nových přímých pracovních míst. A odborníci říkají, že jedno
místo v lázeňství vytváří až tři další v navazujícím sektoru
služeb pro cestovní ruch.
Aby jakékoliv léčebné lázně mohly zahájit činnost, musí
překonat řadu úskalí administrativních, ekonomických aj. Zvláště ty
„aj.“ jsou ze všech nejnepřekonatelnější, protože když se nechce,
je to horší, než když se nemůže. A tak je po celé České republice
řada míst, která přišla o lázeňský statut. Jeho znovunabytí pro
Klášterec jistě nebylo procházkou růžovým sadem…
Cesta navazující na tradici přervanou po roce 1948 byla hodně svízelná.
Avšak snad právě proto jsme na ní potkali takovou spoustu úžasných
obětavých lidí. Rád bych vyzdvihl pana profesora Bendu, který je jedním
z nejvýznamnějších evropských balneologů a člověkem, který nám hodně
pomohl zejména na začátku, protože věřil v obnovu lázeňství
v Klášterci. Pomohla i řada lidí ve městě, odborníků, např. pan
doktor Pieček, který svým entuziasmem dal městu velmi mnoho a pomohl nalézt
další dva minerální prameny. Klášterec nad Ohří tak dnes využívá tři
minerální prameny a víme o dalších možných výskytech. Průzkumný vrt
jsme provedli i v zámeckém parku a rovněž jsme nalezli kvalitní
minerální vodu. Samozřejmě cesta k vyhlášení pramene jako přírodního
léčivého zdroje je dlouhá. Budeme ale dělat vše pro to, aby i tento
pramen, bude-li mít náležité vlastnosti, byl uznán za přírodní léčivý
zdroj. Osobností, kterým bych rád vyslovil uznání za jejich přínos pro
obnovu našich lázní je velmi mnoho. To, co se povedlo a co je štěstím
našeho města, je, že cesta ke znovunabytí lázeňského statutu od onoho
roku 1990, kdy jsme s touto iniciativou začali, nebyla nikdy přerušena.
Všichni, kdo v tom kterém volebním období spravovali Klášterec nad
Ohří, tuto myšlenku podporovali. Např. v roce 1990 ještě tehdy
existující Svazarm chtěl v místě vývěru léčivých zdrojů opravovat
auta. Tou dobou to nebyl žádný problém. Ale město nejenom že tyto pro
lázeňství devastační aktivity zastavilo, ale dokázalo zařídit i převod
klíčových pozemků od státu do svého vlastnictví. Navázaly průzkumy,
nalezení dalších pramenů a jejich vyhlášení Českým inspektorátem
lázní ve sbírce zákonů jako léčivých se zvláštním ochranným
statutem. To všechno byla cesta velmi náročná, dlouhá. A právě zdejší
lidé, kteří vše toto dokázali prosadit a realizovat, jsou naší
největší devizou. Díky nim se to za oněch dvacet let podařilo a my dnes
stojíme před další etapou, kterou je rozšíření ubytovací kapacity
Lázní Evženie v podobě lázeňského hotelu Spa Evženie. Bude mít sto
dvacet lůžek, kongresové centrum, wellness prostory, restauraci s kavárnou
a lobby barem. Tuto investici bychom rádi ještě na sklonku nadcházející
zimy začali tak, abychom v roce 2010 měli areál dobudován. Na tuto
investici navazuje projekt lázeňské pobřežní promenády a parku, které
přímo propojí vlastní lázeňskou zónu se zámeckým parkem. Vše by mělo
být dle našich představ do dvou let hotovo. Vznikne tak v České republice
ojedinělý komplex zdraví, aktivního odpočinku a relaxace.