Lázně a sportovci, to jde dohromady

S místopředsedou Českého olympijského výboru Ing. Jiřím Kejvalem se potkáváme 15. května 2012, tedy třiasedmdesát dní před zahájením letních olympijských her v Londýně. Rozhovor jsem začal konstatováním, že zahraniční obchod, a tedy i jeho výrazná součást – cestovní ruch, je hodně citlivý na pověst země, která chce prodávat zahraničním zákazníkům. Jak v jednom z mých interview řekl generální ředitel úvěrové pojišťovny Euler Hermes Credit Insurance Belgium Ing. Julius Kudla: „Na pozitivním obrazu České republiky se musí v zájmu exportujících firem trvale pracovat. Cizinci jsou zpravidla toho mínění, že kladně vnímaná a oblíbená země nebude produkovat špatné výrobky a služby. Stále se ale málo o České republice ví. O světově unikátních vynálezech a atributech, kterými Češi obohatili svět. Že je např. celosvětovou špičkou v nanotechnolo­giích. Že bez českého Jáchymova by zřejmě nejznámějším platidlem dneska nebyl americký dolar. Neví se o unikátních památkách, malebných městech, přírodních krásách, gastronomii, špičkovém strojírenství, designérství, zateplovacích technologiích atd. Zdejší lidé umí fantastické věci, které nejsou šablonovité, a pokud se česká improvizace nepřehání, pak přispívá k pozitivnímu vnímání České republiky v zahraničí.“ (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Tato země potřebuje vzory“)
Pane místopředsedo, ve­řejností nejvýrazněji vnímanými osobnostmi, které šíří dobré jméno Česka ve světě, jsou sportovci.
I my jsme přesvědčeni, že dobré jméno naší vlasti v zahraničí šíří velmi účinně. Zpracovali jsme si analýzu výstupů v The New York Times, které zmiňovaly Českou republiku. Vyplynulo z ní, že 75 % všech pozitivních zmínek o Česku se týká sportu. Tedy že čeští sportovci jsou nejvýraznějšími propagátory Česka v zahraničí.

Ve třetím vydání letošního Všudybylu generální ředitel Čedoku Ing. Miroslav Res v článku „Olympijské hry v Londýně jedním z velkých lákadel“ avizuje, že kromě sportovišť bude v Londýně velkým zážitkem návštěva Českého olympijského domu. Ten prý bude nejen místem setkávání partnerů Českého olympijského výboru, ale i fórem, kam se budou čeští olympionici chodit dělit o zážitky s fanoušky.
Stát dává do sportu velikánské peníze, a to i do účasti České republiky na olympijských hrách. Ještě víc peněz ale vydává na státní propagaci prostřednictvím více než třiceti organizací, které spolu spolupracují málo, nebo vůbec. Minulý rok jsme proto dali do vlády materiál nazvaný „Česká stopa“, který má za cíl sjednotit fragmentované aktivity státní propagace. Zkrátka navrhli jsme lepší využití celkových kapacit České republiky. Vznikl tak úžasný, vámi zmiňovaný projekt Českého olympijského domu v Londýně. Poprvé v historii tak budeme v jednom objektu prezentovat české umění, vědu, sport, turistická lákadla i duchovní dimenzi České republiky. V podstatě vše, co Česko nabízí. Českou republiku tam představíme jako moderní zemi. Na financování Českého olympijského domu se podílí šestatřicet subjektů. Nebude jen zázemím pro české fanoušky, ale rádi bychom v něm přivítali i obyvatele Londýna a olympijské turisty z celého světa. Samozřejmě nebudeme jediní, kdo bude mít v Londýně olympijský dům. Bude je tam mít zhruba sto třicet států.

Český olympijský výbor je tím, kdo pro naši zemi získává nejen významná sportovní klání, ale i prestižní mezinárodní konference a kongresy.
V nedávné minulosti jsme tu měli např. zasedání Mezinárodního olympijského výboru. V roce 2010 proběhl v Praze Evropský kongres fair play. Česká republika je vyhledávanou zemí pro zasedání kontinentálních komisí, evropských a celosvětových sportovních federací. Praha patří z hlediska sportovní asociací mezi pět nejatraktivnějších kongresových destinací. Na druhou stranu musím konstatovat, že je drahá. Např. metropole pobaltských států jsou vždycky schopny nabídnout atraktivnější obchodní podmínky. Nedávno jsme v Praze chtěli dělat veslařský kongres. V rámci kandidatur šel proti nám Dubrovník. A protože v dubnu je tam, na rozdíl od Prahy, nízká sezóna, tak nás převálcoval cenou. Nicméně žádnou kandidaturu předem nevzdáváme a snažíme se do Česka přitáhnout co nejvíc nejen sportovních, ale i kongresových akcí, a tak jich tu máme desítky ročně.

Hlavním tématem tohoto vydání Všudybylu je lázeňství. Mnohé lázně v rámci své propagace rády využívají toho, že do nich jezdí významní sportovci.
Lázně a sportovci, to jde dohromady. Většina sportovců Dukly využívá možnosti jezdit do lázní. Velmi často bývá jejich cílem Třeboň. Do lázní jezdí i starší olympionici, pro které máme takový sociální program. A tak např. paní Danu Zátopkovou, Věru Čáslavskou, Jiřího Dallera, bratry Svojanovské a jiné osobnosti, které hodně udělaly pro naši vlast, každoročně vysíláme do lázní. Pomáhají jim zůstat ve skvělé kondici.

Asi tak, jako vám veslování? Můj starší syn Martin, který vesluje za pražskou Slávii, říká, že se každé ráno jdete projet na skifu. Čím je pro vás sport?
Jsem přesvědčen, že není možné „kázat vodu a pít víno“. Ale není to tak, že bych se k veslování nutil, jsem tak naučený. Dělám to nějakých třicet let, že si vždycky ráno jdu zaveslovat. Odpoledne bych se k tomu asi nedostal. Mám povinnosti a těžko by se mi mezi ně veslařský trénink vešel. Ráno si můžu daleko snáze zorganizovat tak, abych stihl trénink a v osm už byl v práci. Mám to jako součást svého životního stylu.

Taky jsem zjistil, jak je báječné být v tomto ročním období, kdy se brzy rozednívá, už kolem páté hodiny ranní pod skálou. Jít si zalézt na Bořeň, a pak hurá do pracovního procesu.
Já si to trošku komplikuji ještě tím, že si jdu zajezdit na cyklistický trenažér, nebo zaběhat. Takže když někam jedeme třeba na jednu noc a kolegové mají jen malou aktovku s kartáčkem na zuby, já vezu velkou tašku, kde mám tretry a sportovní oblečení.

• www.olympic.cz