Lázeňství – rodinné stříbro českého cestovního ruchu
08. 06. 2014
Lázeňství je z ekonomického hlediska součástí cestovního ruchu a zároveň je jedním z oborů, o němž se v kontextu České republiky hovoří jako o „rodinném stříbru“. Lázeňství má v Česku dlouhou tradici a udržuje si pevné místo v evropské lázeňské péči, a to zejména díky výborným léčebným výsledkům, stabilitě lázeňských zařízení i díky kvalitě jejich prostředí. Lázně v České republice jsou svým významem ve vztahu k rozloze země a počtu obyvatel srovnatelné se západoevropskými lázeňskými velmocemi. Lázeňství představuje komplex ekonomických činností různých odvětví a oborů, které svými výkony a nabídkou služeb vytvářejí podmínky pro lázeňskou léčbu, pro pobyt lázeňských hostů a plné uspokojování jejich potřeb, včetně podmínek pro kulturní, zábavní či sportovní vyžití.
Mnohasetletá tradice
Historie českého lázeňství se začala psát již před mnoha sty lety.
V průběhu staletí byly lázně místem léčby, odpočinku a relaxace mnoha
významných osobností společenského, kulturního i politického života.
I sám Karel IV. pravidelně využíval příznivé účinky lázeňského
pobytu. Největší rozmach lázní na území českých zemí spadá do
18. až 20. století. Mnohá lázeňská místa získala zcela novou podobu,
která je dnes pro české lázně tak typická. Byla postavena řada
novoklasicistních, novorenesančních a secesních budov, především
lázeňské domy a hotely. Byly zakládány parky, kolem vřídel vznikaly
kolonády, altány a pavilony, které přispívaly k celkově poklidné
atmosféře lákající k odpočinku. Lázeňská místa se zároveň stala
významnými centry společenského a kulturního života a získala
pojmenování „salony Evropy“. Dle Svazu léčebných lázní České
republiky je dnes Česká republika hodnocena jako jedna ze světových
lázeňských velmocí a kvalitní lázeňská zařízení najdeme prakticky ve
všech regionech naší republiky.
Mezi nejstarší lázně v českých zemích patří Teplice nad Bečvou, kde
historie lázeňství začala již v roce 1553, kdy tehdejší majitel
hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí nechal vybudovat kamennou
nádrž se střechou ke koupání, kam byly svedeny nejvydatnější prameny
termální kyselky. Brzy nato se lázně těšily i pozornosti lékařů
z nejvyšších míst, to když účinek léčivých pramenů v roce
1581 popsal zemský lékař Markrabství moravského, Tomáš Jordán
z Klauseburka, ve své knize O vodách hojitelných neb teplicech moravských.
Celá Evropa se pak o lázních dozvěděla v roce 1627, to když Jan Amos
Komenský lázně v Teplicích nad Bečvou vyznačil ve své mapě Moravy, již
vydal v Amsterodamu.
Mezi světově unikátní lázně patří Jáchymov. Léčba, kterou
v Lázních Jáchymov každoročně podstoupí tisíce pacientů, je založena
na neobyčejně pozitivních vlastnostech radioaktivního plynu zvaného radon,
jenž se vyskytuje v přirozené formě ve zdejší minerální vodě. Objev
unikátních účinků radonové vody vedl k postupné přeměně od
soukromých léčebných pokusů k dnešní podobě lázní jako významného
centra zdraví a wellness, které se může pyšnit svým prvenstvím v oblasti
radonového lázeňství. Celé území v okolí Lázní Jáchymov je známo
přítomností radioaktivních nerostů. Není proto překvapením, že je
proslulost tohoto regionu spjata se slavnou tvůrkyní teorie radioaktivity,
polskou vědkyní a držitelkou Nobelovy ceny za fyziku, Marií
Curie-Sklodowskou. Ta zkoumala zdejší uraninit, lidově zvaný smolinec,
z kterého dokázala získat radioaktivní radium jako zcela nový prvek. Jeden
z pramenů se proto na její počest pyšní jménem Curie.
Chránit pro příští generace
UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) přispělo k prosazení
názoru, že naší povinností je chránit nejen materiální výtvory našich
předků, ale i jedinečné úkazy vytvořené přírodou. V roce 1972 byla
pod patronací UNESCO uzavřena Úmluva o ochraně světového kulturního a
přírodního dědictví. Jedná se o unikátní mezinárodní právně
závazný dokument, který spojuje princip ochrany kulturního dědictví
s ochranou přírody. Na základě Úmluvy se vytváří Seznam světového
dědictví, do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými
univerzálními hodnotami.
V současné době pracují odborníci na několika nominacích v různém
stupni rozpracovanosti. Jednou z nich je i nadnárodní sériová nominace
velkých evropských lázeňských měst, kterou za českou stranu reprezentují
lázně v Karlových Varech, v Mariánských Lázních, ve Františkových
Lázních a v Luhačovicích. Z evropských lázní se do projektu chtějí
zapojit následující lázeňská města: Baden Baden, Bad Kissingen,
Wiesbaden, Bad Ems, Vichy, Spa, Bath a Montecatini Terme.
Nové trendy v Česku i ve světě
Propagací českého lázeňství v rámci domácího i příjezdového
cestovního ruchu se zabývá agentura CzechTourism. V lednu roku 2005 zde
vzniklo samostatné oddělení lázeňství, které pracuje na propagaci této
oblasti. Od roku 2007 se české medicínské lázeňství a jeho podpora staly
dokonce tzv. národním produktem, tedy jedním z hlavních témat, na které
CzechTourism cílí své marketingové aktivity. Koncepce státní politiky
cestovního ruchu v Česku na období 2014–2020 je propojena s realizací
národního marketingu, který je popsán a specifikován ve schválené
marketingové koncepci cestovního ruchu agentury CzechTourism 2013–2020.
Součástí koncepce je mimo jiné produkt „Zdraví“ (cesty pro zdraví)
obsahující tři konkrétní produkty – české lázeňství, „zdravě a
zodpovědně“ a „medical tourism“.
V evropském lázeňství se v posledních 15–20 letech prosazují nové
trendy a tendence. Jde především o zkracování průměrné délky pobytu,
o substituci léčebných pobytů jinými typy ozdravných pobytů, rostoucí
poptávku po wellness pobytech a programech, ale také orientaci na další
formy cestovního ruchu realizované v lázeňských střediskách.
Lidé dnes navštěvují lázně nejen ze zdravotních důvodů, ale také
kvůli prevenci, odpočinku, načerpání sil či poznání daného místa.
V lázních se často konají kongresové a incentivní akce, celá řada
kulturních a společenských akcí nadregionálního významu (hudební a
filmové festivaly, výstavy apod.), významné sportovní akce a události
(golfové či tenisové turnaje či jezdecké závody). Těmto novým
podmínkám a trendům se přizpůsobuje i nabídka lázeňských zařízení
v České republice.
Kvalitní vzdělání jako základ rozvoje
České lázeňství má tedy dlouholetou tradici a je spjato s řadou
významných osobností, mimo jiné i s již zmíněným Janem Amosem
Komenským, jehož jméno nese i Univerzita Jana Amose Komenského v Praze.
Univerzita, která má ve svém portfoliu celou řadu studijních oborů, kromě
jiných také Management cestovního ruchu, a to jak v bakalářském, tak
i magisterském stupni studia. Součástí curricula na magisterském stupni je
i předmět Management hotelnictví a lázeňství. V rámci výuky tohoto
předmětu dochází k prohloubení provozních, personálních, ekonomických
a marketingových znalostí, dovedností a schopností v řízení hotelů,
hotelových řetězců a lázeňských zařízení. Absolventi předmětu jsou
připravováni na pozice středního a vrcholového managementu, a to jak
v České republice, tak i na mezinárodní úrovni, a musí být schopni
nejen analyzovat a posuzovat podnikatelské projekty, ale i vyhodnocovat jejich
efektivnost a na základě toho přijímat adekvátní rozhodnutí. Univerzita
Jana Amose Komenského Praha navíc spolupracuje s mnoha partnerskými
univerzitami po celém světě. Díky této spolupráci mají studenti možnost
zapojit se například do programu Erasmus, strávit část studia
v zahraničí nebo nasbírat zkušenosti na pracovních stážích. V rámci
této mobility zve univerzita do svého prostředí také odborníky
z partnerských univerzit a pedagogové UJAK vyjíždějí přednášet do
zahraničí. UJAK je držitelkou Erasmus Charter for Higher Education (ECHE) na
období 2014–2020, což ji opravňuje k účasti v programu Erasmus+. Mezi
partnerské země programu Erasmus+ patří i ty, které jsou významnými
lázeňskými destinacemi – Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo,
Rakousko, Slovensko. Studentům se tak nabízí skvělá možnost důkladně
svůj obor poznat a své znalosti konfrontovat se zahraniční praxí.
Ing. Iveta Hamarneh, Ph.D.