Lázeňské a univerzitní město Karviná s empírovým zámkem Fryštát přímo na náměstí a více než dvaašedesáti tisíci obyvateli leží osmnáct kilometrů východně od Ostravy na hranici s Polskem, na severním okraji předhůří Beskyd v údolí řeky Olše. Má bohatou historii, předurčenou strategickou polohou na obchodní cestě z Uher do Pobaltí. Další hospodářský rozmach Karviné nastal ve 2. polovině 18. století po nálezu černého uhlí. V současnosti výrazně roste její význam kulturní, obchodní a turistický.

Lázeňská a univerzitní Karviná

Statutární město Karviná je dopravně dobře dostupné. Leží totiž na páteřním koridoru Praha – Žilina. 14. května 2010 jsem tak po čtyřech hodinách účelně využité jízdy (ve vlaku se mi dobře píše) oslovil náměstka primátora statutárního města Karviné Ing. Zbyňka Gajdacze.
Pane náměstku, většině obyvatel Česka, když se řekne lázeňství, se vybaví západočeský trojúhelník. Někteří si vzpomenou, že lázně jsou i na Moravě. Avšak málokdo je s to se ztotožnit se skutečností, že vysoce úspěšné léčebné lázně máme i ve Slezsku. Ba dokonce, že Slezsko není Morava, natož že slezská orlice v našem státním znaku symbolizuje Slezsko coby dodnes svébytnou součást České republiky. Hrajete tu vůbec fotbal? Že funkcionářům Českomoravského fotbalového svazu Slezsko, na rozdíl od Čech a Moravy, nestojí za to, aby jej zahrnuli do názvu své údajně celostátně působící asociace.
Myslím si, že tohle jde na vrub uspěchané doby, kdy je tendence řadu věcí zkracovat. Proto část funkcionářů a ostatních obyvatel Česka Slezsko vnímá coby součást Moravy. To je fakt. Sice mne to coby Slezana mrzí, ale zřejmě s tím nic nenadělám. Snad by se tento přístup mohl změnit, kdyby se Moravskoslezský kraj, který má Slezsko ve svém názvu, v rámci PR a ostatních forem své prezentace (kterou dělá na všech úrovních velmi dobře) dal fouseček důrazu na Slezsko. Už proto, že rozmanitost přitahuje, což by mohlo vyústit v modelový vzorec chování: „Když už jsme tady, tak se ještě podíváme do Slezska…“ Co já vím (a pozorně sleduji, co se děje v polském příhraničí), Poláci mají Slezsko dokonce rozděleno do dvou částí, na horní a dolní, a podporují jej jako marketingovou značku. Tím z hlediska psychologie prodeje umocňují vnímání atraktivnosti své země jako turistické destinace, neboť návštěvníkům dávají možnost volby a zároveň poukazují na svoji rozmanitost. České republice by takový marketing rovněž prospěl. A jen tak na okraj vaší otázky. Hrajeme tady fotbal. A bude čím dál tím lepší. Podmínky jsou dojednány i se sponzory, a navíc připravujeme pěkný projekt pro vylepšení fotbalového stadionu.

Bude-li se chtít kdo vydat k léčivým vodám předvěkého moře, může do Izraele k Mrtvému nebo k vám do Karviné. V souvislosti s uzdravujícími přírodními zdroji si ale dovolím parafrázovat hlášku na cigaretových krabičkách: „Ministr zdravotnictví varuje. Pozor, příroda uzdravuje!“ Mnohé kroky činěné pro směřování tohoto rezortu totiž nasvědčují, že českému zdravotnictví hrazenému z veřejných zdrojů se uzdravení pacienti nehodí.
Podstatou léčebného lázeňství je odstraňování příčin, popř. mírnění devastačních následků nemocí a úrazů. Viz lidová moudrost: „Člověk léčí a příroda uzdravuje.“ Jen je ale třeba dát přírodě prostor (jak v lázeňském Všudybylu roku 2008 uvedl Dr. Machálek) „eliminovat patogenní reflexy, které si organismus v průběhu nemoci vypěstoval. Vychýlit jeho patologickou rovnováhu a nastavit autoregulační mechanismy, jimiž disponoval předtím, než onemocněl“ (viz www.e-vsudybyl.cz, článek „Vychýlit patologickou rovnováhu a nastavit autoregulační mechanismy“), však vyžaduje nejen účinný přírodní léčivý zdroj, ale i prostor a čas. Karvinské lázně v Darkově jsou vyhlášené vysokou léčebnou účinností. Navíc dílem privatizace jsou v nich zvládnuty procesy, které jim dávají velkou perspektivu. Pokud slezské, české a moravské lázeňství čekají změny (které jste naznačil parafrází), asi budou v řadě dalších lokalit Česka dramatické. Zdráhám se uvěřit, že je z dlouhodobého hlediska udržitelné, aby lázeňské subjekty zůstaly financované výhradně z veřejných zdrojů jako ostatní zdravotnická zařízení (např. nemocnice nebo léčebny dlouhodobě nemocných). V rámci demagogie ordinované veřejnému mínění, jejíž podlinkou je, že hrazení výkonů v léčebném lázeňství je mrháním veřejných finančních zdrojů na rekreaci, a vzhledem ke stavu veřejných financí, to nemohu vidět jinak. Silně se obávám, že nastoupí nějaký ministr zdravotnictví, který, když mu budou scházet peníze, nebude váhat a sekne po položce léčebné lázeňství. Což už se několikrát stalo a léčebná lázeňská zařízení pak musela hledat, jak jinak zajistit své financování a jak, kromě lázeňské léčby (což je časově náročný dlouhodobý proces) v rámci krátkodobých relaxačních, regeneračních, a i vyloženě beauty a wellness pobytů, uplatnit své lidské zdroje, balneoterapie, infrastrukturu a špičkové medicínské technologie.

Do Karviné hojně jezdí klientela z arabsky mluvících zemí.
S těmito hosty nebo za nimi do Karviné často přijíždějí i jejich rozvětvené rodiny. Zpravidla na rovněž dlouhodobé pobyty. Proto Karviná skýtá čím dál víc zajímavých lokalit, které jsou dostupné lidem se sníženou mobilitou. Lázeňští hosté se už zdaleka nedrží jen v komplexu lázní, přestože Lázně Darkov disponují prakticky vším (od špičkových léčebných zařízení přes relax, zábavu až např. po obchodní zóny), a vyrážejí do ostatních částí města Karviné. Náš jednoznačný trend je, aby jim téměř celá Karviná byla bezbariérově přístupná. Další věcí je umět cizince obsloužit v obchodech a provozovnách mimo lázeňský areál, čemuž musí vycházet vstříc schopnost personálu disponovat aspoň základy angličtiny. Na to klademe důraz už řadu let a přes Okresní hospodářskou komoru a Sdružení obchodníků Karviné se snažíme tlačit na to, aby byli připraveni na klienty, kteří neumí česky ani polsky.
Coby rodilému Slezanovi mi nedá, abych se nezmínil o polské části Slezska. Např. o velikostně i charakterem Karviné podobném městu Jastrzębie. Původně se jmenovalo Jastrzębie Zdrój (zdrój = pramen nebo lázně) a mělo léčivé prameny a léčebny. Měst a městeček, která mají přídomek „Zdrój“ je na opačné straně hranice hodně, ale řada z nich už (asi i díky důlní činnosti) obdobně jako Jastrzębie přírodní léčivé zdroje ani léčebné lázně nemá. Takže v oblasti lázeňství, ač není naším základním partnerským městem, spolupracujeme s polským městečkem Ustroń, protože tam lázně jsou. Rozjeli jsme s ním projekt přeshraniční spolupráce s cílem zlepšit podmínky pro cestovní ruch s důrazem na lázeňství.

Karviná je nejen čistým lázeňským městem, kde je radost žít, ale i městem univerzitním, v němž sídlí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity.
Je fakt, že ještě krátce po roce 1989 to ještě až tak pravda nebyla, ale spíš sen. A ten se v posledních letech zhmotňuje do podoby, která je lepší a lepší. Nám, co tu žijeme, to možná až tak markantní nepřijde, ale hosté odjinud, pokud k nám jedou poprvé, mají obavy, jaké prostředí je tu čeká. Avšak poté, co v Karviné absolvují léčebný pobyt, v rámci zpětné vazby referují, že jsme příjemným, udržovaným a čistým městem plným zeleně a možností trávení volného času. Je málo měst naší velikosti nebo i větších, která mají čistotu zvládnutou tak jako Karviná. Lázeňství a univerzita, to jsou dva nejdůležitější fenomény, které vedení radnice podporuje. Je to náš leitmotiv ke změně vnímání Karviné. Díky Slezské univerzitě jsme i městem mládí. Mladí lidé k nám přicházejí nejen ze Slezska, ale i z Čech, Slovenska, Moravy a Polska, což je dáno výhodností naší polohy v nejzazším severovýchodním cípu Česka.

Pane náměstku, rozhovor jsme začali osvětou, že Slezsko není Morava a že české lázeňství zahrnuje i vysoce účinné léčebné lázně ve Slezsku. Jak se k tomu staví vaši kolegové ze Sdružení lázeňských míst České republiky?
Přes Sdružení lázeňských míst ČR se dlouhodobě snažím působit na to, aby se některé z činností, které naše Sdružení realizuje nebo podporuje, konaly nejen v Karlových Varech. V žádném případě nechci zpochybňovat význam Karlových Varů v lázeňství. Nicméně ono se to organizuje, když je pořadatelům nakloněno vícezdrojové financování. Taktéž jsem si vědom, že do Karviné to asi budou mít skoro všichni daleko. Celé čtyři hodiny jízdy vlakem z Prahy a před tím třeba i dvě tři do Prahy. Ale rád bych upozornil, že opačným směrem z Moravskoslezského kraje do Karlovarského to máme také tak daleko. Jsem přesvědčen, že udělat v Karviné (za podpory CzechTourism a dalších instrumentů) konferenci týkající se Slezska a jeho lázeňství, by prospělo celému českému lázeňství.

• www.karvina.cz