Lašská brána Beskyd – Štramberk
23. 03. 2011
Ing.
Jan Socha
Horské město Štramberk v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene v předhůří Beskyd, pro svou malebnost zvané Moravský Betlém, 4. prosince 1359 na město povýšil syn českého krále Jana Lucemburského a mladší bratr Karla IV., moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Štramberk je proslulý Štramberskýma ušima, které se pečou v upomínku legendárního vítězství Štramberských nad mongolským vojskem 8. května 1241. Městu a širému okolí vévodí zřícenina hradu Strallenberg s věží zvanou Trúba. Urbanistickým unikátem je soubor valašských roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž převážná většina tvoří městskou památkovou rezervaci.
Se starostou města Štramberka Ing. Janem Sochou jsem své první
interview dělal v roce 1997, záhy poté, co vzniklo sdružení Lašská
brána Beskyd. Nyní se v malebném městě, kterému starostuje, potkáváme
24. února 2011.
Pane starosto, Štramberk je pravděpodobně jedním z nejdéle trvale
obydlených sídel na území České republiky.
Minimálně čtyřicet tisíc let. Už tehdy v katastru Štramberku žili
neandertálci, což dokazují archeologické nálezy z jeskyně Šipka. Občas
se jeví, že tu zanechali své geny, takže někdy je to tu opravdu
veselé.
Štramberk je úžasný nejen díky své prehistorii, ale
i historii lázeňského sídla.
Historie i prehistorie Štramberkem kráčela napříč. Svědčí o tom
dominanta města, věž Trúba a zbytky hradu obehnané dochovanými hradbami.
Přede dvěma roky Štramberk na svoji tradici lázeňství navázal. Už to
sice nejsou klimatické lázně s léčivou vodou, ale pivní. Klasické
lázeňství ve Štramberku úspěšně navracelo zdraví ještě před méně
než sto lety. Máme tu torzo někdejší dětské oční léčebny, kde
původní lázně v roce 1867 vznikly. Léčilo se zdejší radonovou vodou,
klimatem, rostlinkami, které tu rostou na vápencových skalách, a bahnem
dováženým z Piešťan. Škarohlídi štramberským lázním vyčítají, že
se v nich za první světové války léčili němečtí vojáci a mezi nimi
bojovým plynem osleplý svobodník a kreslíř Adolf Hitler, jehož malůvka
Štramberku se prý údajně někde našla. Dodnes nevíme, je-li to fáma
nebo fakt.
Jeskyně Šipka inspirovala jednoho z našich největších
ilustrátorů a kreslířů – Zdeňka Buriana.
Ano, stala se jeho trvalou inspirací. Zdeněk Burian se narodil v nedaleké
Kopřivnici a nějaký čas s rodiči pobýval ve Štramberku. Jako dítě
utíkával na posvátnou a bájeplnou horu Kotouč do jeskyně Šipka, kde
namaloval několik obrazů. Zřejmě i díky tomu pak měl ve své tvorbě tak
blízko k námětům z pravěku. Zdeněk Burian má muzeum nejen ve své
rodné Kopřivnici, ale od r. 1991, a to první v republice, i u nás ve
Štramberku. V letošním roce jej přemísťujeme do důstojnějších prostor
do barokního domu na náměstí.
Kromě štramberského patriota Zdeňka Buriana tu máme i významného
rodáka, cestovatele Jiřího Hanzelku, který zase naopak proslavil
Kopřivnici, a také obrazy ceněného malíře Bohumíra Jaroňka. Jejich
velkým sběratelem je pan Ing. Pavel Šmíra, který tu ve Štramberku za šest
let svého působení skoupil a do původního stavu uvedl třiadvacet
nemovitostí. V oblasti cestovního ruchu se mu úspěšně daří nabízet
ubytování v rustikálních stylových dřevěnicích. Spravil i některé
domy na náměstí. V jednom z nich je po sto padesáti letech opět pivovar.
Vaří pivo pražského typu jednou z nejmodernějších technologií malých
pivovarů. V sousedním domě vybudoval dvoupatrovou podzemní solnou jeskyni.
Jeho zatím posledním počinem jsou pivní lázně v jedno- a dvouvanách,
které v relaxační části navazují úžasným výhledem na dominanty
Štramberku.
Štramberk je městem s původními, atraktivně dochovanými,
zhusta roubenými stavbami.
Ano, ve Štramberku je v rámci Moravskoslezského kraje nejvíc státem
chráněných památek. Evidujeme jich na sto čtyřicet. Většinou to jsou
obytné roubené domy valašského typu. Nedávno u nás byla delegace
starostů z Rumunska, a já s nadsázkou konstatoval, že nás spojuje i tato
architektura. Udělal jsem jim tím velkou radost a dostal pozvání navštívit
místa, odkud na Valašsko přišli Valaši. Štramberk, Nový Jičín a
Příbor jsou významnými městskými památkovými rezervacemi,
blízké Odry, Bilovec a Fulnek městskými památkovými zónami. Díky tomu
na tak malém území, v rámci jednoho (Novojičínského) okresu, tvoříme
zřejmě největší kumulaci chráněných měst a zón v České republice.
Z nich nejvíce památek máme tady ve Štramberku. Zejména lidové
architektury. Kromě již zmiňovaných turistických atraktivit tu jsou ještě
další dvě muzea, dvě galerie a rozhledna.
Ve dnech 16. až 19. května 2011 bude ve Štramberku
Leaderfest – Pouť venkova.
Ano, setkají se tu místní akční skupiny z území České republiky a osmi
spřátelených zemí. Centrum Štramberka ožije lidovým jarmarkem, kde budou
představována lidová řemesla našich předků i současníků. Pro odborné
účastníky, kterým Štramberk poskytne tři sta ubytovacích míst, tu budou
uspořádány workshopy a doprovodné programy. Štramberk je inspirativní pro
spoustu lidí. V tomto roce si nás vyhlédl také Klub českých turistů,
který tu bude mít velkou akci, a v dubnu tu bude setkání arcidiecézní
mládeže ze Slezska a Moravy.
Štramberské uši, váš tradiční cukrářský výrobek, se jako
první český potravinářský produkt staly v r. 2007 chráněné Evropskou
unií.
Tradice pečení Štramberských uší je založena na legendě z r. 1241, kdy
mongolské hordy pronikly přes Polsko na Moravu a jako průkazný materiál
o svých vítězstvích chánovi odesílali odřezané ušní boltce pobitých.
Na Štramberáky si ale nepřišli. Ti se před nimi ukryli na posvátnou horu
Kotouč. Ta byla v té době obklopena rybníky, pod nimiž si útočníci
rozbili ležení. Štramberáci počkali na velkou vodu. V noci sestoupili
k hrázím a prokopali je. Ty z Tatarů, kteří neutonuli, pobili. Na počest
tohoto slavného vítězství se již téměř osm set let téměř v každé
štramberské domácnosti pečou pověstné Štramberské uši.
Počátkem devadesátých let minulého století čtyři
osvícení starostové, Příboru pan Milan Strakoš, Hukvald pan Petr Sobotík,
Kopřivnice pan Josef Jalůvka a Štramberka pan Jan Socha, založili sdružení
Lašská brána Beskyd.
Zjistili jsme totiž, že turisté, kteří navštěvují tatrovácké muzeum
v Kopřivnici, nenavštěvují o pár kilometrů dál rodný dům zakladatele
psychoanalýzy Sigmunda Freuda v Příboru. Ti, kteří tam byli, že zase
Štramberk či Janáčkovy Hukvaldy. Zrovna tak že turisté, kteří vystoupali
na Štramberskou trúbu, nemají pojem, v jak malé vzdálenosti od nás jsou
tyto další význačné turistické cíle. Proto jsme zahájili společnou
osvětu, nechali vyrábět a distribuovat bilboardy, informační materiály,
společně se prezentovali na veletrzích. V posledních letech tato
spontánní spolupráce získala jakýsi oficiální rámec, kdy jsme zřídili
vlastní destinační management se sídlem v Kopřivnici, který tato tři
města a jednu obec propaguje.
Městské informační centrum Štramberk
Zauličí 456, 742 66 Štramberk, Česká republika (CZ)
tel.: 558 840 617, fax: 558 849 040, e-mail: mic@stramberk.cz
