Správa Pražského hradu ve spolupráci s newyorským Metropolitním muzeem připravuje rozsáhlý a ambiciózní výstavní projekt s pracovním názvem: „Praha – koruna Království českého. Kultura a umění za vlády Lucemburků (1347–1437)“. Vzhledem k povaze a námětu výstavního projektu se předpokládá úzká spolupráce se sbírkovými a vědeckými institucemi. Cílem projektu je shromáždit vzácné památky bohemikánského původu a představit je pokud možno s ohledem k původním souvislostem, v nichž a pro něž kdysi vznikaly. Většinou jde o zcela výjimečné exponáty, jejichž zápůjčky nejsou standardní záležitostí. Praha tak bude moci nabídnout k obdivu jinak jen těžko dostupná díla v kontextu místa, kde vznikala.

Kultura a umění za vlády Lucemburků v Praze

New York, září 2005
Výstava se uskuteční na dvou místech. Její zahájení má proběhnout v září 2005 v New Yorku, kde bude zpřístupněna v centrálních výstavních prostorách hlavní budovy MMA na Páté Avenue. Výstava se má v New Yorku stát vrcholnou událostí podporovanou předními osobnostmi společenského a kulturního života. Na americkém kontinentě bude takto koncipovaná výstava českého umění realizována vůbec poprvé.

Praha, duben 2006
Na Pražském hradě bude zahájena v dubnu 2006 v Jízdárně, eventuálně v Císařské konírně Pražského hradu. Do návštěvního okruhu pražské verze výstavy by pořadatelé rádi začlenili i důležité dobové architektonické památky, jako např. katedrálu sv. Víta s kaplí sv. Václava, benediktinský klášter Na Slovanech, augustiniánský klášter Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, kostel Panny Marie Na trávníčku, klášterní kostel augustiniánek u sv. Kateřiny, kapitulní kostel sv. Apolináře, karmelitský chrám Panny Marie Sněžné, farní kostely sv. Jindřichy, sv. Štěpána, sv. Václava na Zderaze a Novoměstskou radnici. Na Starém Městě pražském především farní chrám Panny Marie před Týnem, Staroměstskou radnici, Karolinum, Betlémskou radnici, kostel sv. Martina ve zdi, kostel sv. Ducha, kostel sv. Haštala, Staroměstskou mosteckou věž a Karlův most. Na Malé Straně např. západní průčelí kostela Panny Marie Pod řetězem, augustiniánský klášter u Sv. Tomáše či tzv. Hladovou zeď, areál Vyšehradu a řadu dalších klášterů, kostelů či měšťanských domů v historických částech města Prahy. Pro doplnění mozaiky pražských uměleckých dílen a jejich tvorby je nesporně důležitý i hrad Karlštejn s bohatou interiérovou výzdobou. Praha s tehdy svými přibližně šedesáti tisíci obyvateli se na konci 14. století stala vedle Paříže největším zaalpským kulturním centrem. Podle některých zpráv zde tehdy působilo několik stovek malířů, sochařů, zlatníků nejrůznějšího původu. Právě kosmopolitní charakter tehdejší umělecké obce dodával Praze výjimečnosti a významu, který byl narušen husitskými válkami a měl být obnoven až po dvou stech letech za vlády císaře Rudolfa II.