Kuchaři se vrací k tradicím
20. 11. 2010
S prezidentem Asociace kuchařů a cukrářů České republiky a
kontinentálním ředitelem Světové asociace kuchařských organizací panem
Miroslavem Kubecem se v rámci celosvětových oslav Mezinárodního dne
kuchařů potkáváme 23. října 2010 na Staroměstském náměstí
v Praze.
Mirku, je to počtvrté opakovaně úspěšná akce. Pro mne o to víc,
že jsem na ní mohl první dámě, paní Livii Klausové, která nad ní spolu
s primátorem hl.m. Prahy Pavlem Bémem převzala záštitu, osobně předat
zcela čerstvý výtisk devátého vydání časopisu na podporu průmyslu
cestovního ruchu Všudybyl s fotoreportáží ze slavnostní recepce, která
se konala na počest slovenského státního svátku na ambasádě Slovenské
republiky v Praze 8. září 2010, jíž dominuje headlineový obrázek, jak
ji vítá slovenský velvyslanec pan Peter Brňo s chotí.
Asociace kuchařů a cukrářů dlouhodobě spolupracuje s Nadačním fondem
manželů Livie a Václava Klausových, který se orientuje na pomoc dětem,
jež odcházejí z dětských domovů do života. Tyto oslavy jsou také
spojeny s charitativní činností, která Fondu vynese částku okolo sta
tisíc korun. Díky našemu partnerovi jsme už předtím přispěli
sedmasedmdesáti tisíci korun škole Diagonis, jež pečuje o děti se
sníženou mobilitou, na nákup sprchovacího lůžka. Program Mezinárodního
dne kuchařů jsme rozšířili o další novinky, a jak vidíš, i počasí
se skvěle vydařilo. Novinkou je finále Mistrovství České republiky ve
filetování lososů, které se tu setkalo s velkým ohlasem, a to také díky
tomu, že jsme i v této oblasti navázali vynikající spolupráci s firmou
Makro, která je hlavním partnerem mistrovství. Dohodli jsme se, že finále
mistrovství České republiky ve filetování lososů se tady v rámci
programu Mezinárodního dne kuchařů bude konat každoročně.
V letošním roce jsme byli úspěšní i jinde. Podařilo se nám zrealizovat
Kuchaře roku s hezkým plesem. Úspěšně jsem kandidoval na pozici
kontinentálního ředitele Světové asociace kuchařských organizací WACS
(World Association of Chefs Societies), o čemž už podrobně informovalo
třetí vydání Všudybylu 2010 (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: Miroslav Kubec
kontinentálním ředitelem Světové asociace kuchařských organizací).
V této funkci jsem od ledna a mám pod sebou patnáct států. Byť si
počasí v létě ošklivě „zaúřadovalo“ při oslavách sv. Vavřince na
Kladně, byl to extrémně vydařený ročník. Zúčastnili jsme se konference
evropských prezidentů asociací tvořících World Association of Chefs
Societies v Innsbrucku, která proběhla v září, a já ji vedl jako první
Východoevropan od založení Světové asociace kuchařských organizací.
Máme za sebou první dvě regionální kola Gastrojunioru, z nichž nejlepší
postupují do finále, které bude příští rok na výstavišti v Brně.
V sobotu 4. prosince 2010 se bude ve Zvíkovském Podhradí
v hotelu Zvíkov konat celostátní kuchařská soutěž profesionálů Český
kapr 2010.
Všechny akce, které v poslední době děláme, jsme zacílili na podporu
české gastronomie a zejména regionálních specialit. Společně s Asociací
hotelů a restaurací ČR a CzechTourism jsme vstoupili do projektu Czech
Specials – poznej Českou republiku. I naše oslavy Mezinárodního dne
kuchařů jsou zasvěceny české gastronomii. Všichni, kdo se jich tady na
Staroměstském náměstí zúčastňují svými stánky, vaří českou
tradiční gastronomii a regionální jídla. Rovněž Český kapr je formou
naší podpory regionálních potravin a české gastronomie. Jsem
přesvědčen, že se setká s úspěchem, už proto, že se čeští kuchaři
masově vrací k tradicím. Přišli na to, že to, co funguje všude ve
světě, kdy je Ital hrdý na italskou pizzu, Japonec na japonské sushi, a
Američan na americký hamburger atd., funguje i doma. O to víc máme důvod
být hrdí na svoji českou gastronomii a nabízet hostům česká jídla.
Jak se tento trend projevuje v odborném školství?
Vychováváte v tomto duchu své následníky?
Podpora řemesel (a kuchařina je umělecké řemeslo!) je strašně
důležitá. Bohužel, málokterá škola ve studentech buduje hrdost na profesi
kuchaře. Současný vzdělávací systém je nastaven tak, aby děti hlavně
chodily do škol a učební látku, resp. to, co jim z ní utkví, si co
nejméně ověřovaly v reálném životě. Natož aby měli šanci
bezprostředně vstřebávat řemeslný um mistrů kuchařů a získávané
dovednosti upevňovat praxí zatím na zkoušku. Přitom regionální kuchyni a
tradiční české gastronomii není v jejich učebnicích věnována snad ani
jedna zvláštní kapitola. V tomto je velký prostor ke zlepšení. Jednak aby
děti měly šanci něco odkoukat od praktiků profesionálů a od začátku
byly vedeny, jak se má řemeslo dělat, a na druhou stranu si i odzkoušet,
jak se chovat k hostům – zákazníkům. Jak u toho přemýšlet.
Mirku, sice jsi prezidentem Asociace kuchařů a cukrářů ČR a
kontinentálním ředitelem Světové asociace kuchařských organizací, ale
především jsi šéfkuchařem vysoce prestižního pětihvězdičkového
hotelu. Co ty a regionální potraviny?
Tímhle směrem jsem se zaměřil už hodně dávno. V našem hotelu jsem při
snídaních zavedl koutek s bioprodukty. Zařazujeme je i do nabídek našich
restaurací. Abych měl jistotu, že vznikají tak, jak je deklarováno, a také
proto, že je pro podnik přínosné, pokud hostům vyprávíte příběhy
potravin nebo jídel, opakovaně objíždím republiku a navštěvuji jejich
dodavatele. Je přínosné vidět, jak vznikají a kolik s tím mají na
farmách a ve zpracovatelských provozech práce. A jaké hezké a zajímavé
věci dokáží. Každé ráno k nám do hotelu chodí čerstvé sýry,
jogurty, ovoce, pečivo, maso atd. A musím konstatovat, že k tomuto trendu
výrazně přispěly i obnovené pražské farmářské trhy, které pečlivě
navštěvuji. Chodím tam s košíkem a nakupuji to, co zrovna ten den chci
zpracovat, a vyhledávám i další dodavatele. Když pak mám hosta, který si
nechá vyprávět, že ingredience na jeho jídlo byly koupeny támhle a
támhle, odnáší si z našeho hotelu a České republiky hezkou vzpomínku a
příběh, jakým způsobem se tu staráme o surovinu, kterou jsme mu
předložili v nějaké úpravě tradiční lokální gastronomie.