Královská kanonie premonstrátů na Strahově

1120 sv. Norbert
Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě. Od jejího založení v roce 1143 nebyla přerušena kontinuita její existence. Premonstráty, jako řád řeholních kanovníků, založil v roce 1120 sv. Norbert. Jsou součástí římskokatolické církve nejen jako organizačně právní a svébytná jednotka, ale především jako její nedílná součást ve smyslu duchovním. Od svého založení, které bylo vždy vnímáno jako snaha o reformu kanovnického a kněžského života, se premonstráti snažili žít v duchu tzv. premonstrátského patera. Jde o intenzivní život liturgický, kajícný, eucharistický, mariánský a apoštolský. Zdrojem a centrem života strahovských premonstrátů je konvent na Strahově, kde probíhá výchova a výuka noviců a kleriků. Sídlí zde opat a představitelé celé kanonie.

1138 olomoucký biskup Jindřich Zdík
Po své pouti do Svaté země v roce 1138 pojal olomoucký biskup Jindřich Zdík myšlenku založit v Praze klášter řeholních kanovníků. S pomocí pražských biskupů a panovníků byl na místě zvaném Strahov založen klášter, který však příliš neprosperoval. Teprve od roku 1143, kdy přišli na Strahov premonstráti z porýnského Steinfeldu, se zde začíná úspěšně rozvíjet život řeholního společenství. Premonstráti zbudovali nejdříve dřevěné stavení kláštera a započali stavbu románské baziliky. Pravděpodobně již od roku 1149 zde stál kamenný kostel, či alespoň jeho chór. Po dokončení stavby baziliky pokračovala stavební aktivita stavbou kamenných budov, které byly v roce 1182 téměř hotovy. Po požáru v roce 1258 byl klášterní objekt znovu obnoven. Hmotný a duchovní rozvoj kláštera přerušili v roce 1420 husité, kterými byl klášter vypleněn.

1586 s příchodem Jana Lohelia
Období až do konce 16. století znamenalo pro klášter dobu úpadku. Obrat nastal s příchodem Jana Lohelia. V roce 1586 se stává strahovským opatem a začíná s obnovou kláštera, a to i po stránce duchovní. Nechává přestavět zchátralý kostel, buduje klášterní dílny, obnovuje budovy opatství a konventu, zřizuje nové zahrady. Tak se stane, že již v roce 1594 žije v klášteře dvanáctičlenná komunita bratří.

1612 na opatský stolec Kašpar Questenberg
Když je v roce 1612 Lohelius jmenován pražským arcibiskupem, zasedne na opatský stolec Kašpar Questenberg, který pokračuje v jeho díle. Dokončuje přestavbu dolních ambitů a prelatury. Staví špitál sv. Alžběty na Pohořelci, klášterní pivovar, na Novém Městě zakládá kolej sv. Norberta pro studium řádových bratří a znovu přestavuje kostel tím, že jej prodlužuje směrem k západu. Mezi jeho největší činy patří přenesení ostatků zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta z Magdeburku na Strahov, kde odpočívají dodnes.

1679 za Jeronýma Hirnheima
Ke konci třicetileté války je klášter znovu vypleněn a vyloupen, a to finským plukem švédské armády. Mnoho precios z kostela, rukopisů a knih vzalo při této události za své. Stavební obnova kláštera začíná po skončení války. Opat Franck přestavuje poškozenou prelaturu a staví nový špitál sv. Alžběty. Za opata Jeronýma Hirnheima je v roce 1679 dokončen knihovní sál, dnešní Teologický. Jeho architektem byl Pražan italského původu Jan Dominik Orsi. O padesát let později byl při příležitosti 100. výročí přenesení ostatků sv. Norberta (1727) prodloužen sál o několik metrů. Poté ho freskami vyzdobil strahovský premonstrát a malíř Siard Nosecký. Po obou stranách Teologického sálu stojí řady glóbů, jak zemských, tak astronomických. Je zde uloženo přes 18 000 svazků, podle jejichž obsahu je sál pojmenován. Severní stěna je zaplněna výhradně různými vydáními bible či jejích částí v mnoha jazycích.
Přestavba kláštera v barokním stylu pokračuje v 18. století. Vzniká nový letní refektář, přestavuje se pivovar a hospodářské zázemí kláštera. Ještě jednou zasáhla do dějin kláštera válka. A to v roce 1742, kdy byl areál poničen střelbou z děl za francouzského obléhání Prahy. Po něm nastává obnova původní středověké stavební substance v barokním duchu.

1794 za Václava Mayera
Opat Václav Mayer se v poslední čtvrtině 18. století rozhodl vybudovat pro četné přírůstky knihovny nové knihovní prostory. Nechal pro tento účel vybudovat v Čechách naturalizovaným italským architektem Janem Ignáciem Palliardim na místě původní sýpky nynější Filozofický sál. Průčelí bylo postaveno již v r. 1783, ale po výhodné koupi knihovního interiéru z ořechového dřeva, který nechal přivézt ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, přizpůsobil rozměry budoucího sálu rozměrům polic. Interiér byl instalován v letech 1794–1797 jeho původním autorem Janem Lahoferem z Tasovic a upraven do raně klasicistní podoby. Udivující rozměry sálu (délka 32 m, šířka 10 m, výška 14 m) jsou umocněny monumentální stropní freskou, kterou vytvořil vídeňský malíř Anton Maulbertsch během šesti měsíců roku 1794 jen s jedním pomocníkem. Nejvyšší řady knih jsou přístupné pouze z galerie, na niž vedou v obou rozích zbudovaná skrytá spirálovitá schodiště, maskovaná falešnými hřbety knih. Stavba nového knihovního sálu byla poslední velkou stavební aktivitou v areálu kláštera. V této podobě vydržely objekty v podstatě až do padesátých let minulého století, kdy po sistaci klášterů komunistickým režimem začal důkladný archeologický průzkum celého areálu a zároveň byla velice citlivým způsobem obnovena alespoň zčásti románská podoba kláštera.

1989 sedmdesátým opatem Michael Josef Pojezdný
Po roce 1989, kdy se do kláštera opět vrátili premonstráti, byla započata nákladná rekonstrukce celého areálu. Ta pokračuje dodnes. Dnes je opatem, již sedmdesátým v pořadí, Michael Josef Pojezdný. Při řízení kanonie mu pomáhají převor, podpřevor a provisor. Výuku a výchovu dorostu mají na starosti magistr noviců a magistr kleriků. Nyní má strahovská kanonie 80 členů. Kromě působení v duchovní službě a konventního života zasahuje strahovská kanonie i do kulturního života společnosti. Pověstná Strahovská knihovna a znovuotevřená Strahovská obrazárna jsou kulturními institucemi, které dokazují světu, že strahovští premonstráti vždy pečovali o rozvoj kultury a vzdělanosti.

www.strahovskyklaster.cz