Krakovský Wawel a Pražský hrad
05. 01. 2013
Arcibiskupství pražské a Katolická teologická fakulta UK
uspořádaly druhou konferenci věnovanou fenoménu katedrál. Uskutečnila se
22. listopadu 2012 v Mladotově domě ve Vikářské ulici na Pražském
hradě pod názvem „Význam Wawelu a wawelské katedrály pro Polsko,
krakovskou diecézi a Jana Pavla II“. Spolu s kardinálem Dominikem Dukou OP
ji zahájil krakovský arcibiskup kardinál Stanisław Dziwisz, bývalý
důvěrník papeže Jana Pavla II. Přestavbu Wawelu a jejího architekta
Adolfa Szysko-Bohusze v přednášce „Práce A. Szysko-Bohusze na Wawelu“
přiblížil přední polský odborník profesor Jacek Urban. Pak následovala
přednáška „Dostavba a přestavba Pražské katedrály a jejího okolí
ve 20. století – Josip Plečnik, Jan Sokol, Kamil Roškot“ Zdeňka
Lukeše. Krakovský Wawel a Pražský hrad jsou světově unikátní místa,
jež mají mnoho společného. Katedrály totiž obvykle stojí ve městech,
nikoli na kopci, natož v areálu královského sídla. Ačkoli jsou pro
většinu lidí symbolem neměnnosti a identity země, právě ta pražská
i krakovská prošly ve 20. století bouřlivým vývojem a mnohokrát stály
v centru společenského a politického života. Následnou panelovou diskusi
„Rozvoj katedrál v 21. století“ moderoval vedoucí Centra teologie
a umění při Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy Norbert
Schmidt. Věnovala se otázkám jako: Jaký mají katedrály význam pro
člověka 21. století? Je dnes ještě možné je dostavovat či přestavovat?
Jsou vlastně katedrály vůbec někdy dostavěné? Je katedrála jen symbolem
církve, minulosti, němým svědkem zašlé slávy, nebo stále oslovuje
člověka a společnost? Poté následovala prohlídka Katedrály sv. Víta,
Václava a Vojtěcha. Jejími proměnami účastníky provedl jeden
z nejpovolanějších odborníků na Pražský hrad a českou moderní
architekturu Zdeněk Lukeš.
