Koníček osedlaný na celý život
01. 02. 2002
Ruku v ruce se snoubí teorie s praxí, a přece je to docela něco jiného
než sbírání vědomostí ve školních škamnách. Důvod? Jde o prestiž,
o to být lepší než můj spolužák, dokázat především sám sobě, že
už něco umím. A o tom to je…
Ve Středním odborném učilišti U Krbu v Praze 10 – Malešicích
jsou soutěže důležitou součástí přípravy budoucích číšníků,
cukrářů a kuchařů. Pro ty posledně jmenované se před nedávnem zvedla
opona klání, které mělo jedinou podmínku – použít špenát či tvaroh
při přípravě studeného pokrmu ve dvou verzích – degustační a
aranžované přímo na prostřené stoly v jídelně učiliště. Možná vám
chybí receptura, ta však byla výhradně plodem fantazie účastníků.
Odborná porota při konečném hodnocení samozřejmě oceňovala dodržení
soutěžních podmínek: vzhled, nápaditost a úpravu včetně aranžmá. Na
jednom ze stolů byla jako součást aranžmá k vidění i láhev červeného
vína v hodnotě 8000 Kč, leč největší úskalí představovala chuť
pokrmu. A právě ta mnohé účastníky nakonec odsunula z vítězných
příček. Důležitým aspektem při prezentaci byl název výrobku. Měl
vyjadřovat použité suroviny, jeho povahu či chuťové vlastnosti, neboť
host je tvor zvídavý. O originální pojmenování tak nebyla nouze. Palmu
vítězství si odnesl Jaroslav Šebánek, žák druhého ročníku, leč slova
uznání zaslouží všichni. Zvítězit chtěl určitě každý, ale zároveň
každý všem jasně řekl: „Kuchařina není jen řemeslo, ale koníček,
kterého jsem si na celý život osedlal.“ Však se v očích ředitelky
Středního odborného učiliště Mgr. Hany Líbalové zračila nelíčená
radost a zdravé sebevědomí. Nad tím, že má kolem sebe nejen schopné a
učenlivé žáky, ale také pedagogy a mistry odborného výcviku, kteří
dovedou podobné akce zorganizovat. V letošním roce to potvrdili již
počtvrté.
-mih-