Kongresové centrum Praha (1)
01. 12. 2011
Historie
Stavba Paláce kultury byla zahájena v roce 1976 a dokončena na konci roku
1980. Slavnostního otevření se Palác kultury dočkal 2. dubna 1981 za
přítomnosti tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka a
dalších čelných představitelů státu a režimu. První velkou akcí bylo
zasedání 16. sjezdu KSČ. Samotná stavba je poplatná zadání a době
vzniku. Obecně však lze konstatovat, že se nijak dramaticky neliší od
podobných staveb, které v této době ve světě vznikaly. Jako vzor zřejmě
posloužilo kongresové centrum v západoněmeckém Hamburku. S výjimkou
svého využití pro politická jednání a sjezdy vládnoucí strany sloužil
Palác kultury široké veřejnosti jako kulturní centrum. Promítaly se zde
filmy, konaly plesy a sportovní vystoupení, vyprodaná byla i představení
muzikálu Odysseus a divadelních představení různého žánru. Těsně po
sametové revoluci v prosinci 1989 zde probíhala jednání o složení
první polistopadové vlády Československa. Na podzim roku 1992 byl Palác
kultury převeden do majetku hlavního města Prahy a v roce 1995 byl majetek
transformován do nově založené akciové společnosti Kongresové centrum
Praha, jejímž je hlavní město jediným akcionářem.
Dostavba a rekonstrukce
V polovině devadesátých let minulého století se Praze a České vládě
podařil husarský kousek. Díky mimořádnému úsilí zainteresovaných
orgánů státu uspěla v kandidatuře na uspořádání 55. Výročního
zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky pro rok
2000. Setkání nejvyšších představitelů bankovního světa se tak mělo
vůbec poprvé uskutečnit v zemi bývalého východního bloku. Garantem akce
se stalo Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka a tyto instituce
již na podzim 1994 začaly hledat prostory, které by odpovídaly náročným
požadavkům spojeného sekretariátu Mezinárodního měnového fondu a Skupiny
Světové banky. Vzhledem k předpokládanému počtu účastníků se jejich
pozornost logicky obrátila k Paláci kultury. Z řady variant, řešících
logistiku a zajištění akce, byl nakonec vybrán návrh rekonstrukce
stávající budovy a dostavba chybějících kapacit, které by pak jako celek
splňovaly veškeré podmínky pro vznik velkého kongresového centra, které
Praze dosud chybělo. Přípravné práce náročného projektu Rekonstrukce a
dostavby Kongresového centra Praha začaly v červenci 1998. Vlastní
stavební práce na původní budově se rozeběhly již v srpnu
1998. Základní kámen k nové multifunkční budově, ve které se dnes
nachází Business Centre Vyšehrad a hotel Holiday Inn Prague Congress Centre,
byl položen v dubnu 1999. Kompletní práce na obou budovách byly dokončeny
k 15. květnu 2000.
Financování (I.)
Financování projektu Rekonstrukce a dostavby Kongresového centra Praha pro
potřeby Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny
Světové banky v roce 2000 se stalo základním problémem akciové
společnosti Kongresové centrum Praha, a.s. Původní dohoda totiž
předpokládala, že celkové náklady v odsouhlasené výši 3 mld. Kč budou
kryty z jedné třetiny státem, z jedné třetiny Českou národní bankou a
z jedné třetiny Hlavním městem Prahou. Díky změně politické situace
v roce 1997 však nebyla tato dohoda nikdy naplněna a v roce 1998, kdy už
byla proinvestována značná částka z vlastních zdrojů Kongresového
centra Praha, bylo rozhodnuto, že celá akce bude financována pomocí
dluhopisů (55 mil. EUR) emitovaných společností Kongresové centrum Praha,
a.s. Stát převzal prostřednictvím Ministerstva financí ČR pouze záruky za
jejich úhradu, přičemž Kongresové centrum Praha, a.s. muselo za tuto
garanci zastavit ve prospěch státu svůj prakticky veškerý nemovitý
majetek. Na dofinancování rozdílu mezi výší částky, kterou společnost
získala emitováním dluhopisů a celkovou potřebou finančních prostředků,
si ještě musela vzít úvěry od konsorcia bank vedených Živnobankou ve
výši 900 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že se stát rozhodl finančně se
nepodílet na rekonstrukci a dostavbě kongresového centra, bylo hned od
počátku jasné, že celková úhrada dluhové služby z vlastního
hospodaření Kongresového centra Praha, a.s. bude problematická. Proto byl
jediný akcionář společnosti, Hlavní město Praha, nucen přistoupit ke
krytí schodku v hospodaření společnosti Kongresové centrum Praha, a.s.
dotacemi ze svého rozpočtu. V roce 2001 to byly dvě účelové dotace na
úpravu nové budovy v celkové výši 257,8 mil. Kč, v roce 2002 82 mil.
Kč a v roce 2003 70 mil. Kč jako dotace na úhradu kuponů. Od roku
2004 pak nese celou tíhu dluhové služby sama společnost Kongresové centrum
Praha, a.s.
55. Výroční zasedání MMF a SSB
Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky
začalo 18. září 2000 registrací novinářů. Od 19. září 2000 byl,
za přísných bezpečnostních opatření, zahájen program zasedání řadou
seminářů, tiskových konferencí a pracovních setkání ministrů financí,
guvernérů národních bank, předních představitelů mezinárodních
finančních organizací a celosvětově uznávaných ekonomů. Slavnostní
zahajovací ceremoniál proběhl 26. září 2000, závěrečný ceremoniál
pak 28. září 2000. Během deseti dnů navštívilo Kongresové centrum
Praha víc než osmnáct tisíc delegátů a novinářů z celého světa.
Příprava a hladký průběh celé této prestižní akce byl zatěžkávací
zkouškou připravenosti celého komplexu kongresového centra a profesionality
jeho pracovníků. Kongresové centrum Praha, a.s. obstálo na výbornou, a tím
získalo hned od počátku svého fungování dobré jméno na trhu
mezinárodního kongresového průmyslu.
Summit NATO
Po rozhodnutí Severoatlantické aliance z prosince 2000 uspořádat summit
právě v Praze bylo nutno na české straně vytvořit formální rámec,
který by umožnil co nejefektivnější organizaci příprav. Jedním
z nejdůležitějších rozhodnutí českého přípravného týmu ve
spolupráci s přípravným týmem Mezinárodního sekretariátu NATO bylo
najít objekt, kde by se summit, který vyžaduje ta nejpřísnější
bezpečnostní opatření, konal. Pozornost obou týmů se obrátila na
Kongresové centrum Praha nejen díky renomé, které získalo bezchybným
průběhem Výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny
Světové banky, ale i strategické poloze objektu, kterou bezpečnostní
složky výročních zasedání vyhodnotily co do bezpečnosti a ochrany VIP
osob jako nejlepší z evropských kongresových center. Ve dnech 21. a
22. listopadu 2002 se v Kongresovém centru Praha uskutečnila vrcholná
setkání a jednání hlav států a vlád Severoatlantické aliance a
Severoatlantické rady partnerství. Byl to první summit NATO v zemi
patřící k bývalé Varšavské smlouvě, tedy za bývalou „železnou
oponou“. Do Prahy se sjelo téměř padesát čelných představitelů zemí
světa. Například pro amerického prezidenta George W. Bushe to byla v té
době nejdelší zahraniční návštěva. Zhodnocení průběhu celé této
prestižní akce asi nejlépe vyjadřuje děkovný dopis Vládního zmocněnce
pro přípravu summitu NATO, ve kterém mimo jiné píše „vaše společnost
patří k těm, které přispěly k úspěšné realizaci setkání na
nejvyšší úrovni. Je to poprvé v historii střední Evropy, kdy se
jednání hlav států v takovém rozsahu konalo. Bezchybný průběh
pražského summitu, kdy naše požadavky byly vaší firmou řešeny
operativně a v nejkratším možném čase, má pro naši zemi mimořádný
mezinárodní význam“.
Financování (II.)
Od roku 2001 se Kongresové centrum Praha, a.s. potýká s extrémní dluhovou
zátěží, jež vznikla „na objednávku“ státu při rekonstrukci a
dostavbě Kongresového centra Praha pro potřeby Výročního zasedání
Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce
2000. Průměrná výše splátek činí více než 38 % hrubých tržeb a
společnost za tuto dobu uhradila přes 2,3 mld. korun. Do roku 2014, kdy je
splatná jistina obligací (duben) i úvěr poskytnutý Komerční bankou,
kterým byl přefinancován původní úvěr od Živnobanky, (poslední splátka
prosinci) však zbývá uhradit ještě skoro další 2 mld. Do roku
2003 vypomáhalo Kongresovému centru Praha, a.s. se splátkami dluhové
služby Hlavní město Praha. Od roku 2004 však nese celé dluhové břímě
sama společnost a splácí jej výhradně z vlastních zdrojů. Společnost
Kongresové centrum Praha, a.s. tak sice nezatěžuje veřejný rozpočet,
současně ale musela velmi drasticky omezit veškeré investice a další
rozvoj a minimalizovat náklady na údržbu a obnovu. V krátkodobém horizontu
takto hospodařit lze, dlouhodobě se však jedná o likvidační strategii.
Očištěná společnost by přitom mohla přinášet užitek nejen státu, jež
prostřednictvím daní získává ročně z akcí konaných v Kongresovém
centru Praha více než půl miliardy korun, ale i akcionáři, hlavnímu
městu Praze. Samostatná hlavní budova, nezatížená splátkami dluhové
služby, vydělá každý rok okolo 40 mil. korun. I proto je velmi
důležité rozhodnout o další budoucnosti pankráckého kongresového centra
a jeho případném rozvoji co nejdříve.
Budoucnost
Na první pohled nepříliš radostná. Do konce roku 2014 prodělek cca
1,7 mld. korun + další nárůst vnitřního dluhu. Krach a rozprodej. Konec
kongresové turistiky v Praze. Stát přichází o roční příjmy ve výši
přes 0,5 mld., hlavní město o majetek v hodnotě okolo 3 mld. korun. Při
bližším zkoumání, za předpokladu rychlého přijetí strategických
rozhodnutí a spolupráce státu jako ručitele obligací, v jehož prospěch
je zastaven majetek společnosti, a hlavního města (akcionáře společnosti),
to však tak zle vypadat nemusí. Samostatná nezadlužená hlavní budova je
schopna generovat ročně okolo 40 mil. korun. Cena „zbytného“ majetku,
který Kongresové centrum Praha, a.s. ke své hlavní činnosti v podstatě
nepotřebuje, se pohybuje mezi 1,2 – 1,5 mld. korun. V případě, že by
se stát přestal ke kongresovému centru chovat macešsky a přihlásil se
(velmi omezeně) ke svému původnímu závazku (i s ohledem na své příjmy
z akcí v pankráckém kongresovém centru), mohlo by se Kongresové centrum
Praha konečně nadechnout a vrátit Prahu v žebříčku kongresových
destinací znovu do první desítky. Prospěch by z toho měli všichni.
