Koleje Českou Kanadou
24. 04. 2005
Duben – měsíc výluk, říká se na jindřichohradeckých úzkokolejkách.
Koleje, do nichž se desetiletí neinvestovalo – vhodný důvod se vždycky
našel, třeba že bude trať stejně brzy zrušena – vyžadují rozsáhlé
opravy. A jaká by to byla dráha bez kolejí? I úzkokolejka potřebuje pro
bezpečnou jízdu svých vlaků dobře udržovanou trať, po které se její
lokomotivy motorové i parní mohou bez obav „rozběhnout“. Stavební
činnost na trati je však omezena na krátké období na jaře, kdy
v hlubokých lesích konečně zmizí sníh, a na podzim, než sníh znovu
ovládne pole. Ne nadarmo se zdejšímu kraji říká Česká Kanada… Přes
léto, kdy je jízdní řád posílen a stoletá lokálka musí zvládnout
nápor desítek a stovek tisíc cestujících, není na opravy tratě
prostor.
Nově položené koleje lokálky za sebou skrývají scény, které zůstávají
cestujícím zpravidla utajeny. Je to trošku jako z románu: uprostřed
zeleného ticha parta chlapů klade cestu pro železného oře. Ruku na srdce,
nechtělo by se vám občas zahodit notebook, vzít krumpáč nebo perlík a
pěkně na čerstvém vzduchu, daleko od všedního shonu do toho praštit?
