Když někdo přiveze peníze do regionu
01. 12. 2011
Milan Chovanec
Na území Plzeňského kraje se nachází obrovské množství turisticky atraktivních míst, přírodních lokalit, památek (církevních, hradišť, hradů, zámků aj.), muzeí, galerií včetně nejzápadnější folklorně stále živé oblasti České republiky – Chodska. Hodně navštěvovanou se stává Šumava. Její krásy objevují nejen domácí turisté, ale i zahraniční hosté. Plzeňský kraj rozhodně stojí za návštěvu.
Cestovní ruch je v Evropské unii považován za největšího
zaměstnavatele. To proto, že prostřednictvím příchozích domácích a
zahraničních spotřebitelů vytváří prostor pro odbyt širokého spektra
zboží, a hlavně služeb (lidské práce), které je tak důvod vyrábět nebo
poskytovat. Je odvětvím, které výrazným způsobem posiluje a upevňuje
základy tržní ekonomiky – kupní sílu trhů. Činí tak prostřednictvím
útrat turistů a účastníků pracovních, studijních, léčebných cest a
pobytů. Tímto konstatováním jsem 20. října 2011 zahájil rozhovor
s Milanem Chovancem, hejtmanem Plzeňského kraje.
Pane hejtmane, nakolik cestovní ruch pomáhá spoluvytvářet tržní
poptávku a ruku v ruce s tím pracovní místa v Plzeňském
kraji?
Plzeňský kraj dosud není turisticky natolik proslulý, aby se k nám hrnuly
zástupy turistů, ale i tak u nás cestovní ruch sehrává čím dál
významnější roli. Jsem rád, že se naše krajská metropole stala centrem
kongresové turistiky. Kongresoví turisté v Plzni absolvují tří
čtyřdenní mítinky, utratí spousty peněz za služby a výrobky, a touto
svou poptávkou po zboží pomáhají hospodářskému rozvoji našeho kraje.
Své pobyty často spojují s fakultativními programy. Tedy i výlety na
další místa našeho kraje. Následně je pak doporučují svým známým a
sami se k nám nezřídka vracejí trávit pobyty a rodinné dovolené.
Na podporu rozvoje aktivit cestovního ruchu se chceme zaměřit zejména
v příhraničí s Německem. V této oblasti bývalé „železné opony“
totiž s hospodářským útlumem a nedostatkem pracovních příležitostí
dochází k velkému vylidňování. O tom, jak tomu čelit, jednáme
s německými i rakouskými partnery. Všechny strany jsou nakloněny tomu,
aby se v příštím plánovacím období Evropská unie zaměřila na podporu
hospodářského rozvoje právě v této části Evropy. Zejména na podporu
drobných řemesel, produkce regionálních potravin a s nimi spjatý tzv.
gastronomický cestovní ruch.
Potkáváme se na zahájení Veletrhu cestovního ruchu
ITEP.
ITEP jsme zdědili po našich předchůdcích. Velmi rádi jsme se této tradice
ujali. Snažíme se ji rozvíjet. Letošní ročník je již sedmý. Máme tu
rekordních sto dvacet pět vystavovatelů. Nejen z Česka, ale i Francie,
Indie, Německa, Slovenska a Chorvatska. Na kontraktační jednání k nám
přijela i delegace z Ruska. Návštěvu ITEPu se veřejnosti, a zejména
návštěvníkům Plzeňského kraje, snažíme zatraktivnit i tím, že jim tu
představujeme regionální potraviny a prostřednictvím zahraničních
vystavovatelů regiony nejen České republiky.
Zmínil jste regionální potraviny. U jedné komodity potravin
celý svět používá jméno, figurující v názvu vašeho kraje („Pils“
a „Pilsen“). Avšak že by toho Česká republika hodlala využít
v oblasti obchodní propagandy, o tom lze s úspěchem
pochybovat.
Naše krajská metropole dala jméno určitému typu piva. Využít toho při
propagaci České republiky resp. Plzeňského kraje, by vyžadovalo nápaditou
strategii a samozřejmě investice na její realizaci. Ale mohly by se vyplatit!
Výkonnost cestovního ruchu totiž stojí a padá s proslulostí turistické
destinace. S tím, jak a nakolik pevně je její jméno zakotveno ve světovém
povědomí. Cestovní ruch vnímám jako jednu z mála oblastí, kde ještě
lze Plzeňský kraj výrazně hospodářsky posunout. V oblasti průmyslového
rozvoje jsme (co se týká Česka) na špičce. V cestovním ruchu máme
ještě rezervy. Jsou tu oblasti Českého lesa, které jsou téměř neznámé,
nebo Brd. Pokud dojde k tomu, že bude uvolněn vojenský újezd v Brdech, byl
by to další významný prostor, kdy by bylo možné rozvíjet šetrný
cestovní ruch.
Pane hejtmane, domníváte se, že tomuto záměru odpovídá
současná společenská poptávka? Že si lidé uvědomují hospodářský
přínos cestovního ruchu pro ně samotné? Že chtějí, aby k nám jezdilo
co nejvíce turistů a svými výdaji posilovali jejich sociální
jistoty?
Jsem přesvědčen, že každý člověk je rád, když někdo přiveze peníze
do jeho regionu. Jsou oblasti světa, kde by bez cestovního ruchu – tedy
peněz přivezených turisty – měli daleko nižší životní úroveň.
Vezměte si Rakousko, Řecko, Egypt, Španělsko, kde pochopili, že udržet
růst HDP znamená pozvat turisty do svých regionů. U obyvatel Česka stále
víc dochází k odklonu od ležení u moře, k zážitkovým dovoleným.
K tomu, poznat a ochutnat co nejvíc oblastí své země. Tomu odpovídá
i rostoucí poptávka po tuzemských dovolených. Když na toto téma hovořím
se starosty obcí, všichni rozvoj cestovního ruchu na svých územích
vítají.