Kdo jiný by měl předávat zkušenosti než lidé z praxe

S rektorem Slezské univerzity v Opavě doc. Ing. Pavlem Tulejou, Ph.D., se potkáváme 30. ledna 2017.
Pane rektore, kam kráčí české školství?
Dle mého názoru nejde ideální cestou. Problémy vidím již na samém počátku, tj. na základních školách, kde byly v minulosti zavedeny školské vzdělávací programy, které umožňují přistoupit k výuce stejných předmětů na základě rozdílné metodiky. Stejné předměty se tak na různých základních školách vyučují z různých učebnic, které jsou odlišně systematizovány. Jako rodič jsem také přesvědčen o tom, že děti na základních školách nedostávají dost prostoru pro to, aby se svými učiteli diskutovali. Výuka často sklouzává k pouhému memorování. Poněkud lepší je situace na středních školách, i když i zde vidím problém, který vyplývá ze vztahu mezi počtem zájemců o studium a počtem studentů, které školy mohou přijmout. Na střední školy se v minulých letech dostala spousta mladých lidí, kteří by toto studium absolvovat neměli či o ně ve své podstatě nemají zájem, a to se projevuje na kvalitě absolventů tohoto stupně vzdělávání. Abych však nebyl kritický pouze k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, musím konstatovat, že se stejným problémem se setkáváme na školách vysokých. Pokles demografické křivky se výrazně projevil také na kvalitě vysokoškolských studentů, kterým se do jisté míry přizpůsobují požadavky pedagogů.
Samostatnou kapitolou českého školství je pak jeho výrazné podfinancování. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že pokud má stát zájem o kvalitní absolventy škol, pak by měl pedagogy adekvátně zaplatit. Vždyť veřejné vysoké, střední a základní školy poskytují veřejnou službu, která je hrazena z veřejných zdrojů, a tyto instituce nemají mnoho dalších příležitosti k tomu, aby získaly dodatečné finanční zdroje do svých rozpočtů. Kvalitní výuka je spojena nejen s kvalitními pedagogy, ale také s kvalitními odborníky z praxe, a pokud chceme, aby naši absolventi nebyli po absolvování studia vybaveni pouze teoretickými, ale také praktickými znalostmi, pak jim musíme nabídnout i přednášky odborníků z praxe. A zde stojíme před velkým problémem, jak je zaplatit.

Proč by absolventi středních škol měli studovat na Slezské univerzitě Opava?
Protože nabízí řadu zajímavých studijních programů a oborů. Máme skvělou matematiku a astrofyziku, o čemž svědčí i to, že jsme nedávno udělili čestný doktorát profesoru Marku Abramowiczovi, což je člověk, který se v minulosti pohyboval blízko Stevena Hawkinga a dnes pomáhá vychovávat naše vědecké pracovníky. Máme také skvělé historiky a výborné ekonomy. Jsme schopni nabídnout řadu forem spolupráce studentů s praxí. V Karviné jsme rozjeli projekt Business Gate Academy, jenž napomáhá vytvářet přirozenou symbiózu mezi podnikateli a studenty. Za významné plus také chápu to, že naše univerzita sídlí ve dvou zajímavých městech českého Slezska. V krásné historické Opavě a v lázeňské Karviné.

Zmínil jste počtem obyvatel největší lázeňské město v Česku – Karvinou. Tam jsme se v lázních Darkov potkali vůbec poprvé.
Ano, ačkoli to možná někoho překvapí, Karviná je zajímavým městem s krásnými historickými památkami a lázeňskou tradicí. Co se týče samotné akciové společnosti Lázně Darkov, tak s tou jsme dlouhodobě v úzkém kontaktu, když spolupracujeme zejména v oblasti lázeňství, hotelnictví a cestovního ruchu.

Místo toho, abychom byli zemí, která těží ze svých dispozic (a to nejen v rámci tržní platformy cestovního ruchu), stala se z Česka, jak konstatuje docentka Švihlíková, kolonie (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek „Jak jsme se stali kolonií“).
Nevím, zda ta slova nejsou příliš silná, i když je pravdou, že pokud se na věc podívám z čistě ekonomického hlediska, může se to tak jevit. Pokud bychom se tohoto pocitu měli zbavit, pak je nezbytné, abychom začali podporovat zejména tuzemský kapitál, který by měl být více vidět. Podíváme-li se z tohoto úhlu na náš region, pak jsem přesvědčen o tom, že je zde nutno změnit jeho odvětvovou strukturu. Náš kraj byl vždy krajem průmyslovým a tím i pravděpodobně zůstane. Průmysl zde bude stále hrát významnou roli, avšak já jsem přesvědčen o tom, že bychom se měli začít více zaměřovat na oblast moderních technologií. Netvrdím, že by se z Moravskoslezského kraje mělo stát české Silicon Valley, ale jsem přesvědčen o tom, že podpora těchto oborů je tou správnou cestou. Měli bychom se zaměřit také na produkci s vysokou přidanou hodnotou. Je pravdou, že nové „montovny“ sice pomohly snížit nezaměstnanost v regionu, ale jejich přidaná hodnota je minimální. Pokud se má náš kraj posunout dál, má-li nastartovat svůj ekonomický růst a stát se nezávislejší na vnějších vlivech, pak je zapotřebí do regionu získat firmy, které budou realizovat právě produkci s vysokou přidanou hodnotou.

Minulý úvodník Všudybylu citoval doktora Dvořáka, že řada českých firem není producentem vlastního produktu s finalizací v prodeji, takže z Česka odtékají peníze v přidané hodnotě a v zisku z produkce. Lze obchodní společnosti motivovat k tomu, aby přestaly vyvádět aktiva z českého hospodářství?
V naší tržní ekonomice jen velmi obtížně. Je to spíš otázka ochoty firem investovat do svého dalšího rozvoje na území Moravskoslezského kraje či České republiky. Zde se jako jedna z možností pro nastartování těchto investičních aktivit nabízí i intenzivní spolupráce firem s českými vysokými školami. Já osobně mám dnes pocit, že mezi podnikatelskou a akademickou sférou existují velké bariéry a jsou to dva odlišné světy. Když hovořím se zástupci podnikatelského sektoru, často říkám: „Pojďme ty bariéry zbořit, budu rád, když lidé z vaší firmy budou přednášet našim studentům a budou jim předávat své znalosti a zkušenosti. Budu také rád, když navážeme užší spolupráci při řešení problémů, s nimiž se firmy potýkají.“ Ve většině případů tyto rozhovory skončí tím, že na přednášení není prostor, čas a lidé, kteří by byli ochotni, a co se týče problémů, tak ty u nás ve firmě v podstatě nejsou, takže není co řešit. Takže pak zjišťujeme, že na rozdíl od zemí, které se nacházejí na západ od naší hranice, v Česku a Moravskoslezském kraji zvláště téměř neexistuje spolupráce mezi velkými podniky a vysokými školami. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že pokud by tato spolupráce fungovala, pomohlo by to jak rozvoji vysokého školství, tak rozvoji regionu. Podobně to vidím i ve vztahu podnikatelský sektor – region. Vždyť kolik najdete lidí typu Jana Světlíka, který zainvestoval Dolní oblast Vítkovice, která je dnes po Pražském hradu druhým nejnavštěvovanějším cílem v České republice? Jeho firmě to nepřináší žádné zisky, ale obrovským způsobem to pomohlo Ostravě a Moravskoslezské­mu kraji.

• www.slu.cz
• www.businessgate.cz