Karviná, ku prospěchu města i podnikatelských subjektů
02. 06. 2002
• slezská orlice není ve státním znaku České republiky
pouze z estetických důvodů • lidé v Karviné si vždycky
dokázali poradit • do Karviné stojí za to přijíždět nejenom za
zdravím, ale i za sportováním, poznáním, odpočinkem a zábavou •
lázeňství je v Karviné základním pilířem rozvoje cestovního ruchu
• vlastnosti přírodních léčivých zdrojů, odborná erudovanost
týmu Lázní Darkov a vysoce profesionální přístup mají za následek
obrovský převis poptávky • nakloněný kostelík je jednou
z pozoruhodností Karviné • víceúčelová hala s hotelem,
fitcentrem, posilovnou, squashovými, tenisovými a badmintonovými hřišti se
ukázala jako strategický tah •
Slezská orlice není ve státním znaku České republiky pouze
z estetických důvodů. O Karviné lázeňské a jejím pravěkém
třetihorním moři jsem se již zmiňoval přesně před rokem. Město Karviná
je ale také univerzitním městem a místem, kde se dá strávit příjemná
relaxačně poznávací dovolená či pobyt mimo lázně. Vedoucího odboru
živnostenského, služeb a dopravy Ing. Zbyňka Gajdacze jsem se zeptal, proč
má rád Karvinou.
Protože stojí za to tady žít. Neumím si představit, že bych měl bydlet
někde jinde, přesto, že jsem se přímo v Karviné nenarodil, ale zhruba
patnáct kilometrů od ní. Pro takové jako já tu máme výraz
„kufierkoř“ (jako že dotyčný přijel pouze s kufrem).
Vůbec se vám nedivím. Nejen teď, kdy je jarní Karviná díky
rozkvetlým stromům a malebným parkům ještě krásnější. Navíc, na
rozdíl od řady dalších měst, vám tu centrem netranzituje doprava.
Víte, i za dob Československa byla Karviná městem někde na půli cesty.
A to i centrálních orgánů. Za každého režimu sem bylo hodně daleko.
Lidé si tu museli umět poradit sami. A vždy to udělali. Jsme jakousi
křižovatkou, kde se mísily národy a národnosti. Byli tady nejenom Češi,
ale i Poláci a Němci a časem i Slováci, kteří přišli zejména po
válce. Konstatujete, že je Karviná malebným městem, ale z tzv.
„zasvěcených“, z nichž u nás velmi často mnozí nikdy nebyli, stále
vypadává, že se jedná o černé nevábné město…
Takových, kteří sami sebe vidí jako míru světa, je spousta. Co
asi tak může z hloupého člověka vypadnout? A jak dokazuje praxe,
obzvláště teď před volbami, dutý buben nejvíc zvučí: „Ne já, ale
tamhle, podívejte, tam, to je hrůza…“
Okolí Karviné je pochopitelně ovlivněno důlní činností. Rekultivacemi tu
vznikla nová krajina. Ale historické centrum zůstalo. Okolo něj seskupené
čtvrtě jsou neméně hezké, ne-li hezčí, než ve většině ostatních
měst České republiky. Jistě, v každém městě jsou lidé, kteří
očekávají, že se o ně bude někdo starat, ale v Karviné žije i řada
těch, kteří jsou schopní a iniciativní. Právě proto stojí za to tady
žít a přijíždět do Karviné nejenom za zdravím, ale i za sportováním,
poznáním, odpočinkem a zábavou.
Poslední roky vždy v létě realizujeme můj táta, mí dva synové
a já bezstarostnou jízdu po našich vlastech. Loni v rodné šumavské
chalupě mého děda Martina Kaince v Nespicích jsme se potkali se vzdálenou
příbuznou, asi dvacetiletou atraktivní dívkou. Prohlížela si Všudybyl a
najednou vzrušeně prohlásila: „Tady v tom bazénu se mnou cvičili. Tady
mne dali dohromady.“ Všudybyl byl zrovna rozevřen na dvojstraně Lázní
Darkov. Vůbec mi, a zřejmě by ani nikomu jinému, nepřišlo na mysl, že ji
zhruba rok před tím do Darkova vezli naprosto nepohyblivou, v takřka
beznadějně neřešitelném zdravotním stavu.
Lázeňství je oborem, které je v Karviné základním pilířem rozvoje
cestovního ruchu. Přesto, že jsou Lázně Darkov státním podnikem,
probíhá mezi námi velmi dobrá spolupráce. Obě strany si uvědomujeme, že
lázeňství a cesty za zdravím jsou oblastí, která může Karviné do
budoucna velmi pomoci. Nepopírám, že Karviná prochází velkou
restrukturalizací. Mám ale za to, že Lázně Darkov mohou být tím velkým
tahounem v oblasti služeb souvisejících se zvýšenou návštěvností
Karviné a jejího okolí. Již jste zmínil medicínský aspekt lázeňství.
Vlastnosti přírodních léčivých zdrojů, odborná erudovanost týmu Lázní
Darkov a vysoce profesionální přístup zaměstnanců v čele s ředitelem
MUDr. Mečislavem Lukoszem mají za následek obrovský převis poptávky nad
stávajícími (sice neustále se rozšiřujícími) kapacitními možnostmi
lázní. Díky všem těmto aspektům, včetně organizačních, odborných
i jazykových schopností jejich obchodního útvaru i osobně pana ředitele
Lukosze, se do Karviné naučila jezdit klientela z nejbohatších. Coby
perličku bych si dovolil na pana ředitele prozradit, že je schopen
s arabskými klienty komunikovat v jejich mateřštině. To vše, včetně
léčebných úspěchů, způsobuje, že nám, slezským lázním, zájem
klientely závidí v celé řadě lázeňstvím možná proslulejších
míst.
Dlouhodobá klientela, především ta z arabských zemí, kterou zpravidla po
celý průběh léčebného pobytu přijíždí navštěvovat řada
příbuzných, vytváří potřebu dalších pracovních míst, zejména
v oblasti služeb. O ty lidi je třeba se nějak postarat. Od ubytování,
přes stravu, kulturní vyžití a další věci. Na úrovni města jsme rychle
pochopili, jak velký má význam s lázněmi spolupracovat. To, co nedělají
lázně, dělá město, a obráceně. To nehovořím o tom, že pokud jsou, a
to i pacienti (nejen jejich doprovod) trošku mobilní, navštěvují všechna
možná místa ve městě, obchůdky, restaurace apod. včetně zámku
Fryštát. Jsou významným zdrojem příjmů živnostníků podnikajících na
území města.
Čtyři roky svého života jsem prožil na Lobkowitzkém zámku
v Roudnici nad Labem, takže raději, než o životě zámku, i když zde
v Karviné hraběcího rodu Larisch-Mönnichů, hovořme o možnostech
vyžití dole v podzámčí.
Svého času se radní a zastupitelé města nechali přesvědčit, že je
třeba dbát i na rekreační potřeby obyvatel a návštěvníků města.
První směr je takový vycházkový, lidový a tam jsme mířili do zámeckého
parku. Již několik let do něj město hodně investuje. Podařilo se nám zde
po jednotlivých etapách spravit dětský koutek, vyčistit kus vodního toku
Mlýnka, který prochází parkem. Obnovili jsme kilometry chodníků. Ale
stále ještě máme před sebou obrovské množství práce. Pakliže to půjde
obdobným tempem, nemám obavy, že by zámecký park nemohl být tak půvabný,
jako býval za hraběte Larische.
Druhá věc je trávení volného času spíše sportovním způsobem. V tomto
směru se nám podařilo přebudovat kdysi záložní ledovou plochu na
víceúčelovou halu. Máme tam vedle hotelu fitcentrum se soláriem, posilovnu,
squashové kurty, tenisová hřiště, ale i badmintonová hřiště, což se
ukázalo jako strategický tah. Dnešní využití městské sportovní haly je
neskutečně vysoké.
Cestovní ruch je o kvalitě a jedinečnostech. Pisa má turistům
přístupnou nakloněnou věž. Karviná nejen věž, ale hned celý kostel.
Ano, takový kostelík u nás je, a naším snem je, aby se z něho stala
druhá Pisa. Je to zajímavý úkaz. V místech, kde stojí, poklesl původní
terén o více než třicet metrů. Kostelík, právě proto, jakým
důkladným způsobem byl postaven, zůstal zachovaný jako celek. Za
přispění pracovníků z Důlních škod byl opraven a slouží původnímu
účelu. Jeho okolí bylo krásně vyspraveno. Určitě je jednou
z pozoruhodností. Rovněž se nám podařilo dát dohromady základy
informačního systému. Snad by bylo vhodné apelovat na všechny poskytovatele
služeb turistům, aby se nejen u nás, ale všeobecně více zapojovali do
celostátního informačního turistického systému, protože tudy vede
správná cesta. Je třeba co nejvíce informací soustředit na jednom místě.
Za město Karvinou mohu garantovat, že informace budeme souhrnně prezentovat.
Bude to ku prospěchu města i podnikatelských subjektů.