Karlovo náměstí po 654 letech
30. 10. 2002
8. března 1348 Karel IV. podepsal zakládající privilegium Nového
Města pražského. Nedávno byla na Karlově náměstí zprovozněna zatím
poslední stavba – jeho nejnovější dominanta – „Charles Square
Center“.
Exkluzivní administrativní budova třídy A
Ve svém třetím vydání loňského roku (str. 20–21) o ní přinesl
Všudybyl fotoreportáž ze slavnostního položení základního kamene. Letos
26. září byla tato exkluzivní administrativní budova třídy
A slavnostně otevřena. Již dnes si v ní pronajaly společnosti Ernst &
Young a Philip Morris více než 73 % kancelářských ploch. Nabízí
nejmodernější technologie, vysokou úroveň použitých materiálů,
výkonný sofistikovaný klimatizační systém, zdvojené podlahy
umožňující flexibilní pokládání elektrické a datové kabeláže a
nadstandardní vnitřní prostorové řešení. Mezi první nájemce, kteří
již obsadili 40 % maloobchodních ploch, patří pobočka Raiffeisenbank,
restaurace Kogo, kavárna Nescafe a jazyková škola Berlitz, která zde otevře
své největší jazykové centrum v České republice. Nájemci mohou
využívat podzemní parkoviště o třech podlažích s kapacitou
143 stání. „Centrum Karlovo náměstí“ nabízí vysoký standard
bezpečnosti. Kvalitní bezpečnostní systém využívá nejmodernější
technologie. Budova má zajištěnu živou ostrahu 24 hodiny denně. Na
nadstandardní úrovni je zabezpečena ochrana proti požáru. Všechna místa
v budově, včetně podzemních parkovacích ploch, toalet a společných
prostor, jsou chráněna sprinklerovým rozvodem.
GE Capital Golub Europe
Developerem projektu „Centrum Karlovo náměstí“ je mezinárodní
společnost GE Capital Golub Europe. GE Capital Golub Europe je joint venture
mezi americkou společností Golub & Company a GE Capital Real Estate. Golub
& Company má za sebou desítky let developmentu prestižních
kancelářských a rezidenčních projektů zejména v Chicagu a dalších
částech USA. GE Capital Real Estate je pak jednou z nejsilnějších
investičních skupin aktivních na světovém trhu realit. Kromě developmentu
je společnost GE Capital Golub Europe i významným správcem kancelářských
budov. V celém regionu střední a východní Evropy spravuje přes
200 000 m2 kancelářských ploch. V našem hlavním městě zajišťuje
správu BB Centra a komplexu administrativních budov v Praze 4. Investory
budovy, která přišla celkem na 1,7 mld. Kč, jsou společnosti Heitman
Central Europe Property Partners a GE Capital Golub Europe. Dlouhodobé
financování projektu zajišťuje HVB Bank Czech Republic, a.s. Generálním
dodavatelem byla společnost Metrostav, a.s. Koncept budovy vznikl při
architektonické soutěži, kterou vyhlásilo hlavní město Praha. „Centrum
Karlovo náměstí“ je dílem architektonických firem Lohan Caprile Goettsch
z Chicaga (USA) a české SIAL z Liberce. Celková rozloha plochy, kterou
Centrum Karlovo náměstí nabízí k pronájmu, činí přibližně
20 000 m2 (z toho administrativní plocha cca 15 000 m2 a plocha pro
maloobchod cca 4 700 m2). V době uzávěrky tohoto vydání Všudybylu
zbývalo k pronájmu
3 900 m2 administrativních ploch a zhruba 2 800 m2 plochy pro
maloobchod.
www.golubandcompany.com
www.gecapitalrealestate.com/europe
Development direktorem společnosti GE Capital Golub Europe, L.L.C. je
pan Sebastien Dejanovski, s kterým jsem si při příležitosti slavnostního
otevření budovy povídal nejen o jeho práci, ale především o tom, jak se
mu líbí v České republice. Naši rozmluvu jsem začal připomenutím
prvního developera Karlova náměstí, který své mládí, zrovna tak jako on,
prožil ve Francii, o němž Petr Hora – Hořejš v Toulkách českou
minulostí napsal:
„Nikoli rozmar, ale strategické důvody, nikoli velikášství, nýbrž
logika pronikající k podstatě problému, rozhodly nakonec spor o velikost
zástavby, zdánlivě přehnaně rozmáchlé. Skuteční státníci se prý
poznají podle toho, do jak vzdálené budoucnosti promítají působnost svých
záměrů. Jestli bonmot platí, pak Karlova Praha nesla od počátku své
přestavby znaky díla vznikajícího pod dohledem očí, jež pronikavě
hleděly i k zítřkům velmi vzdáleným. Na vytvoření urbanistického
skvostu v srdci Evropy prokázal Lucemburk dispozice natolik mimořádné, že
by mu náleželo absolutorium, i kdyby během vlády nevykonal už nic
jiného.“
Pane Dejanovski, proč jste se rozhodl žít v České republice?
Vždycky mne lákaly země střední Evropy a pochopitelně Jugoslávie,
odkud pochází můj otec. V pětadvaceti se ale usadil ve Francii, kde se
poznal s mojí maminkou. Takže jsem se narodil a studoval ve Francii. Protože
můj táta začal počátkem 90. let v České republice podnikat, vybral jsem
si v roce 1995 Prahu jako místo pro svou jednoroční stáž. Chtěl jsem se
seznámit s tím, jak tu funguje ekonomika a zjistit, zda by se zde našel
prostor i pro mne. Ve Francii máme přísloví, že tráva je vždycky
zelenější u sousedů. Nicméně, Praha je opravdu jako malá Paříž,
s tím, že se zde člověk a jeho dimenze neztrácí v obrovských rozměrech
opravdové Paříže. Pak jsem se tu zamiloval do jisté dívky, která se
nedávno stala mojí manželkou. Dalším významným důvodem byl a stále je
velký prostor pro mladé ambiciózní lidi, který již ve Francii není.
Kromě toho mne okouzlila pražská architektura a fluidum Prahy, které dodnes
vnímám velmi intenzivně. Tato konstelace zapříčinila, že jsem zde
zůstal. Štěstí a zájem o architekturu mne pak následně přivedly
k práci v oblasti nemovitostí.
Mají turisté podle vás důvod jezdit do České republiky?
Jistě. Prahu a řadu dalších míst stojí za to vidět. Česká republika je
zemí, kudy kráčely evropské dějiny, a já, protože se cítím být
Evropanem, ne pouze Francouzem nebo Srbem, beru českou historii jako součást
své, evropské. Často za mnou přijíždí přátelé nejen z Francie, ale
i z dalších zemí, a rádi se sem vracejí.
Jak vnímáte nás, Čechy?
Vnímám vaše některé (snad národní) rysy, a jsou zajímavé. Lidé se zde
umí rychle adaptovat na nové situace a poměry. Věc, která mne zprvu doslova
šokovala, je, že zde žijí krásné ženy, ale že jsou daleko méně
sebevědomé než např. Francouzky. Hodně mě zajímalo proč. Mimo jiné
i proto jsem začal studovat českou historii. A dnes se domnívám, že je
tomu tak proto, že český národ byl po staletí jakoby v područí jiných
národů, či, v posledním půlstoletí, mocností a jejich civilizací.
U lidí, s nimiž jsem se měl možnost více sblížit, jako např.
s rodinou mé manželky, jsem pozoroval, že jste velice kultivovaní, máte
široké znalosti, mnoho životní moudrosti a že jste povětšinou dost
skromní.