Karlovarské letiště má strategický význam pro svůj region
05. 07. 2003
Karlovy Vary patří mezi nejvýznamnější turistické cíle České
republiky. V souvislosti s hlavním tématem tohoto vydání jsem o rozhovor
požádal ředitele mezinárodního letiště Karlovy Vary Ing. Václava
Černého.
Co se týče největšího rozkvětu pravidelné dopravy na našem letišti, pak
jeho vrchol byl v sedmdesátých letech minulého století. V roce 1978, kdy
sem létaly pouze vnitrostátní linky, jím prošlo kolem padesáti tisíc
pasažérů. Co se týče novodobé historie, první pravidelný mezinárodní
spoj zde byl zahájen Českými aeroliniemi v únoru 1998 na trase Moskva –
Karlovy Vary – Moskva. Vytíženost linky má trvale stoupající tendenci.
Dnes již tuto trasu absolvují čtyři lety týdně. V letech 2000 a
2001 k nám v červenci až září Travel Servis provozoval charterové lety
na lince Praha -Tel Aviv – Karlovy Vary – Praha. Izraelská klientela je
v současné době jednou z těch, které se významně podílí na celkovém
počtu karlovarských lázeňských hostů. S jistými nadějemi proto sleduji
vývoj v Izraeli a na palestinských autonomních územích, jež by se mohl
odrazit i v obnovení tohoto spoje. V letošním roce k tomu v oblasti
pravidelné přepravy přibyly dva vnitrostátní lety týdně na trase
Praha – Karlovy Vary – Praha. Tato linka má v Praze slušnou návaznost
na mezinárodní lety z Ameriky, Německa, Itálie atd.
Jaká byla vaše cesta na místo ředitele mezinárodního letiště
Karlovy Vary?
Nastoupil jsem sem zvenčí. Nicméně v té době jsem už byl několik let
členem Aeroklubu Karlovy Vary. Vystudoval jsem Vysokou školu dopravní
v Žilině – obor provoz a ekonomika letecké dopravy. Po listopadu
1989 jsem dva roky pracoval jako pilot u Slovairu. Slovair se transformoval do
Air Specialu, který v první fázi propustil zhruba třetinu pilotů, což
jsme odnesli my, mladí. Pak jsem se z letectví na chvíli profesně vytratil,
ale létat jsem nepřestal – stal jsem se členem Aeroklubu Karlovy Vary. Na
jaře v roce 1998 mne kontaktoval můj předchůdce na tomto místě, Ing.
Machačka, s nabídkou nastoupit po něm jako ředitel. Po dvouměsíčním
zvažování všech pro i proti jsem s tím souhlasil. Pak už to bylo na
generálním řediteli České správy letišť a jeho rozhodnutí.
Co vám poslední dobou udělalo největší radost?
Jednoznačně zavedení čtvrté linky Moskva – Karlovy Vary – Moskva. Po
jejím otevření jsme volali již od minulého roku. O toto zvýšení počtu
letů se zasloužil také karlovarský primátor Mgr. Zdeněk Roubínek, a já
věřím, že to na této trase není linka poslední. Podívám-li se totiž do
statistik, pak počet lázeňských hostů v Karlových Varech z Ruské
federace je stále zhruba o třetinu vyšší než počet pasažérů, kteří
z této oblasti přilétají do Varů přímo.
Je velmi sympatické, že přiletivší před vaší letištní budovou
vítá socha Jurije Gagarina. Ostatně zamával i mně a byl to pilot jako vy.
Ano, byl to pilot, nicméně těžko se s ním srovnávat. Bezesporu je dobře,
že město Karlovy Vary našlo důstojné umístění pro sochu člověka,
který svým letem do vesmíru zahájil kosmickou éru lidstva.
Čím to je, že v leteckém byznysu Česko jede, konkrétně vám se
např. nedostává přepravních kapacit mezi Moskvou a Vary, a většina
ostatního světa stagnuje?
Nevím, jsem-li ten, kdo by na takovou otázku měl odpovědět. Veškeré soudy
jsou v našem byznysu velmi ošidné, protože stačí strašně málo a
všechno je jinak. Naše česká dynamika není nikterak světoborná, ale (na
rozdíl od většiny ostatních) je. Incoming do Česka, dle mého názoru
nedostatečně podporovaný státem, se vzdor tomuto přístupu díky
podnikatelské sféře, a tak trochu i sám od sebe, rozvíjí bez větších
výkyvů. Naše startovní pozice v tomto segmentu zahraničního obchodu byla
úplně jiná než u tradičních a zavedených destinací. Souvisí to
i s tím, jak město Karlovy Vary a Karlovarský kraj systematicky uplatňují
politiku propagace cestovního ruchu a prosazování ekonomických zájmů
tohoto regionu na zdrojových trzích. Nejen prostřednictvím renomovaných
zahraničních veletrhů cestovního ruchu. Opravdu si nestačí jenom říkat,
že máme krásný kraj, krásné město, krásné lázně, ale je třeba je
prezentovat a prosazovat jejich hospodářské zájmy při všech možných
příležitostech. Na Karlovarský kraj je třeba neustále poutat pozornost
jako na destinaci, kam se (z našeho pohledu zejména) sluší létat.
Objektivně pozitivní věcí pak je, že Česko nikdy nebylo spojeno
s žádnými aférami a teroristickými útoky. Dá se říci, že ve
světovém kontextu je Česká republika jakýmsi relativním „ostrovem
klidu“, což se pozitivně projevilo i po jedenáctém září, kdy např.
německá klientela zrušila téměř všechny zájezdy do Ameriky a řadu
z nich přesměrovala do Karlových Varů. Takže Vary v roce
2001 zaznamenaly dvojnásobný příliv německých návštěvníků.
Vaše letiště má strategickou polohu, i je významné z hlediska
lidí, z nichž mnozí rozhodují o tom, kde se bude investovat, protože
velmi často cestují vlastními letadly.
Abychom si udělali trošičku obrázek o skladbě provozu na našem letišti,
tak pravidelné linky tvoří zhruba pětasedmdesát procent leteckých výnosů
na letišti Karlovy Vary. Zbylá čtvrtina je tvořena všeobecným letectvím,
a to jak létáním pro zábavu, kdy např. do Karlových Varů přiletí na
víkend rodina z Německa, tak byznys lety, které tvoří převážnou
většinu z této čtvrtiny. Co mne mrzí je, že lidé z Karlovarského kraje
(který má zhruba tři sta tisíc obyvatel) karlovarské letiště vnímají
především jako příletové a odletové pro lázeňské hosty. Byl bych moc
rád, aby se to do budoucna změnilo, aby obyvatelé tohoto regionu v brzké
době mohli začít využívat výhody svého letiště a létali odsud na
služební cesty či na dovolené k moři tak, jako je to dnes již běžné
z Prahy, Brna, Ostravy a Pardubic.