K brněnským kořenům
23. 01. 2009
Den před zahájením mezinárodních veletrhů cestovního ruchu
jsem jel do Brna pro nové Všudybyly, abych je odvezl na Slovensko na poštu.
Po cestě jsem se, vyzván Michalem Říčánkem, zastavil na kafe v Best
Western Hotelu International Brno, abych zjistil, že nejen předsedu
představenstva pana Pavla Brdičku přestalo bavit pracovat jako jeho ředitel,
ale už i místopředsedu Radima Bartoňka. Ten sice zůstává generálním,
ale oba pánové si na ředitelování zjednali a angažovali pana Zdeňka
Šafaříka, s nímž jsem měl tu čest dát velmi velmi neformální
řeč.
Rád bych tvoji prostořekost uvedl na pravou míru. Kdo zná pana Brdičku,
určitě nepředpokládá, že by se mu chtělo přestat pracovat. A kdo zná
pana doktora Bartoňka, ví, že je to rovněž velice činorodý člověk.
V tom ten důvod, proč jsem byl osloven, není. Je o tom, že společnost
Hotel International Brno, a.s. diverzifikuje své aktivity a rozvíjí je
dalšími směry, než jen výhradně provozováním tohoto hotelu. To, že jsem
do Intru nastoupil, nebylo jen proto, že jsem se z Prahy přestěhoval do
Brna, protože jsem Brňák a dlouhá léta jsem pracoval v brněnských
hotelích (než jsem odešel do Prahy, byl jsem devět let ředitelem
Interhotelu Voroněž), ale také proto, že jsem vyhodnotil své působení na
předchozím místě a uvědomil si, že už jsem tam pěknou dobu a
manažerské poučky říkají, že pokud je manažer příliš dlouho na jedné
pozici, přestává být přínosem pro firmu. Po téměř deseti letech
působení v Praze ve funkci generálního ředitele velkého hotelového
řetězce jsem tedy usoudil, že je čas navrátit se nejen do místa trvalého
bydliště, ale i ke kořenům…
K brněnským…
Abych předešel další z tvých poťouchlých narážek, podotýkám, že ne
ke kořenům v hotelnictví, ale hotelnictví – k jeho podstatě. Pozice,
kterou jsem v Praze zastával, byla přece jenom od hotelové operativy
poněkud vzdálená, a mně se po ní stýskalo. Takže tak jsem teď zpátky
doma, a v hotelnictví.