Jsme srovnatelní s nejpřednějšími lázněmi světa
08. 06. 2014
Thomas Alva Edison o Mariánských Lázních prohlásil, že jsou
nejkrásnějšími lázněmi na světě. Byli v nich i Mark Twain, Johan
Wolfgang Goethe, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Rudyard Kipling, Maxim
Gorkij, Franz Kafka, Friderick Chopin, Johann Strauss, Richard Wagner, Klemens
Metternich, Eduard VII., Franz Josef I, Tomáš Garrigue Masaryk, Sigmund Freud
aj. Na jejich území a v okolí vyvěrají desítky minerálních pramenů.
6. května 2014 se tu potkáváme s Ing. Lvem Novobilským, předsedou
představenstva a generálním ředitelem akciové společnosti Léčebné
lázně Mariánské Lázně, která těmito přírodními léčivými zdroji
„vládne“.
Nevládne. Vládne jimi Český inspektorát lázní. Ten přiděluje prameny,
v poslední době poměrně divokým způsobem. My se snažíme je využívat
pro zdraví českých i zahraničních hostů, kteří Mariánské Lázně
navštěvují.
Jak se vaší akciové společnosti v tomto ohledu loni
dařilo?
Rok 2013 byl poměrně příznivý. Meziročně se nám opět podařilo získat
o něco víc hostů. Vyšší zájem byl nejen z Ruské federace, ale vůbec
ze zdrojových trhů Společenství nezávislých zemí. Ať už to byl
Ázerbájdžán, Kazachstán, Moldavsko, Ukrajina, Bělorusko, Estonsko, Litva
atd., všude tam jsme dosáhli nárůstu.
Mariánské Lázně, jak je charakterizoval Miroslav Horníček,
jsou městem v lese a lesem ve městě s nádhernými parky, jejichž
zakladatelem je zahradní architekt Václav Skalník. Ten tehdejší pusté
bažinaté údolí změnil v město parků, půvabných pavilonů a
vycházkových cest.
Ano, Mariánské Lázně jsou popisovány jako město v parku a parky ve
městě. Jejich výstavba byla a je řízena a plánována od samého počátku.
Od dob tepelského opata Karla Kašpara Reitenbergera, který vybudování
Mariánských Lázní prosadil, jsou parky a stromy rozmisťovány tak, aby se
lázeňští hosté dívali do zeleně, k pramenům, a ne aby z oken
lázeňských domů, penzionů a hotelů viděli fasády budov na protější
straně ulic.
Pane předsedo, vaši kancelář zdobí obraz hotelu Weimar,
v němž opakovaně pobýval král Spojeného království Velké Británie a
Severního Irska a britských dominií a císař Indie Eduard VII. Jeden
z pramenů říká, že vůbec poprvé Mariánské Lázně navštívil v roce
1897 v době, kdy ještě nebyl císařem a králem. Jeho teta Žofie byla
manželkou hraběte Emanuela Mensdorff-Pouillyho, jehož potomci roku
1838 rozšířili panství tohoto rodu o Preitenstein, dnešní Nečtiny,
nacházející se třicet kilometrů od Mariánek, kam je tehdy Eduard přijel
navštívit. Při té příležitosti mu vaše lázně natolik učarovaly, že
se sem osmkrát vrátil a v době jeho léčení ho zde navštěvovali i jeho
bratranci a sestřenice, a nejen oni. Pane inženýre, jaký osud čeká hotel
Weimar, dnes King Eduard VII.?
Zahájili jsme jeho rekonstrukci. Bohužel, kvůli událostem na Ukrajině jsme
museli plány poopravit a jejich realizaci pozdržet. Počítáme nicméně
s tím, že objekt bude zrekonstruován a dostavěn do podoby
pětihvězdičkového hotelu. Na tomto projektu se, pokud jde o koncept balneo
provozů, podílí držitelka Řádu britského impéria architektka paní Eva
Jiřičná a na dalších interiérech britská designérka a architektka paní
Leila Corbett Elwes.
Poslední dobou mám pocit, že některé lázeňské společnosti
před pitnou či terénní kúrou upřednostňují procedury, které je možné
poskytovat kdekoliv. Potlačováním významu přírodního prostředí,
reliéfu krajiny, klimatu, genia loci a dokonce i pitné kúry poškozují
budoucnost lázeňského místa jako takového.
To je správný postřeh. Řada lázeňských společností, a nejen v České
republice, k tomu inklinuje. Nicméně Léčebné lázně Mariánské Lázně
zůstávají klasickou medicínskou lázeňskou organizací. Náš produkt
stojí na balneologii, tedy na komplexní léčebné péči s vysokým podílem
uplatňování místních přírodních léčivých zdrojů. Hosty, kteří
k nám přijíždějí, tu léčíme pod dohledem vysoce erudovaných lékařů
a zdravotního personálu. To, spolu s monopolem, kterým jsou Mariánské
Lázně obdařeny, co se týče přírodních léčivých zdrojů, nám do
budoucna dává vysokou míru jistoty, že pacienti a hosté budou i nadále
jezdit právě k nám, do Mariánských Lázní za zdejší léčivou vodou,
slatinou a jedinečným klimatem Slavkovského lesa, zkrátka, že o naše
služby bude trvale zájem.
Úředním přípisem ani ignorováním ještě žádný přírodní
zdroj nepřišel o své léčivé schopnosti, ale dané místo o prosperitu a
perspektivní byznys přijít může. Pobyty v lázních se nicméně zkracují
nejen díky ministerským vyhláškám, ale i proto, že lidé nechtějí na
delší dobu opustit své podnikání nebo zaměstnání. Takže co vaše
lázně a firemní klientela?
Před dvaceti lety jsme měli průměrnou délku pobytu osmnáct dní, dnes jsme
na deseti a půl dnech. Firmám poskytujeme řadu služeb. Zabezpečujeme
i kongresy a další akce MICE, byť je to pro nás pouze doplňková činnost.
Mariánské Lázně mají svoji přitažlivost, a tak do nich lidé
přijíždějí nejen za léčením či byznysem, ale i za odpočinkem. Pro
tyto klienty tu máme relaxační víkendové pobyty s cyklistikou, golfem,
tenisem, popř. dalšími aktivitami.
Když jsem do Mariánských Lázní začal v roce 1976 jezdit na
léčení, častým tématem našich hovorů bylo mystérium kolem vany
v Královské kabině, nacházející se v Nových Lázních, v níž byly
podávány léčebné koupele vladařům a dalším vysoce postaveným
osobnostem.
No, byl by to dlouhý seznam, kdybych měl pokračovat ve vyjmenovávání
významných hostů Mariánských Lázní, kterým jste náš rozhovor zahájil.
K těm z nejvýznamnějších určitě patří král Eduard VII., který tu
byl devětkrát. Další rovněž už zmiňovaný, Miroslav Horníček, u nás
bydlíval v lázeňském domě Svoboda, kde jsme nedávno slavnostně odhalili
jeho bustu. Důvodem příjezdů, a nejen slavných lidí, bylo a je renomé
lázeňského letoviska a vysoká účinnost zdejší léčby. V modernější
době pak naší velkou výhodou bylo, že právě zde, v Mariánských
Lázních, dlouhou dobu sídlil Výzkumný balneologický ústav s působností
pro celé tehdejší Československo. Odborníci, kteří v něm pracovali,
odvedli obrovský kus práce.
Jak vidíte budoucnost Mariánek?
Poměrně světle. Úspěchy, které naše lázeňská společnost
v posledních dvaceti letech zaznamenala, tomu nasvědčují. Jsme srovnatelní
s nejpřednějšími lázněmi světa, což je nejen zadostiučinění, ale
zejména ocenění práce zaměstnanců, že se u nás dokážeme
vyrovnat světu.